Za virtuální realitu nemůžu já, ale média
Ivan Fuksa

24.11.2010, Lidové noviny

Důrazně se ohrazuji proti tvrzení v článku Ekologická superzakázka může stát až 50 miliard (LN 13. 11.), že jsem v roce 2009 jako náměstek ministra financí zveřejnil sumu garancí státu na likvidaci ekologických škod a tím "vytvořil dojem, že jakákoliv nižší suma (ekozakázky) je pro stát výhodná".

Suma garancí nikdy nepředstavovala žádné tajné číslo a byla známá již od 90. let, kdy se stát zavázal při privatizačních projektech sanovat zamořené areály. Suma garancí také nikdy neodrážela skutečnou cenu sanačních prací. Někde se sanovalo levněji, jinde docházelo k navyšování garancí. Právě toto navyšování, zdlouhavost procesu a nutnost vypisovat stovky malých zakázek na každou jednotlivou etapu sanace vedla v roce 2008 k návrhu komplexního řešení tohoto problému. Současně s tím se sečetly garance k dosud nesanovaným areálům.

Bohužel, již od prvního okamžiku začalo docházet k mediálnímu překrucování. V novinách jsme si četli nepravdivé palcové titulky o "stamiliardové zakázce" nebo o "ceně zakázky za 114 miliard". Již od počátku jsem v mediálních výstupech před tímto překrucováním pojmů varoval a neustále upozorňoval, že cílem je, aby skutečná cena zakázky byla mnohem nižší. Odhad nákladů budou mít členové vlády včas k dispozici, aby se mohli kompetentně rozhodnout po otevření obálek s nabídkami. Pokud bude nejnižší nabídka přesahovat odhad, členové vlády tendr jednoduše zruší. Tedy v žádném případě není akceptovatelná "jakákoliv nižší suma než 114 miliard".

Jinými slovy, virtuální realitu vytvářela média, nikoli má osoba. Naopak, celou dobu jsem na mediální dezinterpretaci upozorňoval. Tvrzení v článku paní redaktorky Zlámalové proto považuji za nefér a nepravdivé.


Pane ministře předpokládám,

Pane ministře předpokládám, že Vaše sdělení a poznání není důsledkem nějakého nečekaného šoku, protože ke stejnému poznání dospěla celá řada nestádně uvažujících občanů, kteří si uvědomují o jak významnou a zásadní věc se jedná, pokud nemají být pošlapávané svobody na principy demokracie. Na jedné straně volání po nápravě formou nějakých zásad autocenzury či zpracování účinnějšího etického kodexu s tresty při porušování může být demagogicky zneužito podobně jako tzv.náhubkový zákon s ohrožením svobody slova. Svoboda slova a bezbřehé zneužívání až po médiokracii jsou zcela odlišné veličiny.
Osobně si myslím, že po dohodě s dalšími stranami by měla být zpracována důkladná analýza současné stavu a ve spolupráci s dalšími institucemi z oblasti práva a politologie vč. zahraničních zkušeností, fakulty situaci řešit, aby bylo dosaženo alespoň stavu, který je praktikován na západ od nás. Je snad myslitelné, aby třeba veřejnoprávní televize kopala na jednu branku bez uzardění a postihu, aby si zvala stále tytéž spojence, co spolu fandí jedním směrem, včetně členů televizní rady ? Porovnáme-li úroveň šéfredaktorů a jejich práci z ještě nedávné doby a ty dnešní, jímá mě hrůza. Většina tiskovin, z hlavních deníků snad jen s výjimkou Práva je zaměřena na výrobu kauz, dehonestací určité strany a hlavně jednotlivců, což lze bez zveličování pokládat za hon na čarodějnice s trvalou likvidací základních svobod občana. Co je platné, že justice jakž takž odolá pokušení se podílet na výrobě osobních tragédií, když rozsudek není poplatný očekávání politické a žurnalistické lůzy, když už nikdo napáchané škody neodpáře.A navíc ta převážná část občanů s radostí volá po krvi a když se poprava nekoná, hodnocení je vždy totéž : lžou, kradou, zametají pod koberec. A kdo? No přece kmotři, které nikdo neviděl jako yettiho, ale média je vyrobí levou rukou.

Není důležité co jste kdy

Není důležité co jste kdy řekl a už vůbec, jak jste to myslel, pane Fuksa, ale to, jestli z toho novimář může vyfabulovat senzaci. V česku máte pane Fuksa dvě možnosti. Buď jste socan, nebo to máte dobrý u novinářů. Pokud je Vám proti mysli dát se k socanům, pak nesmíte ve svých výstupech obhajovat pravicovou politiku. Ani ty blbé poplatky. A pokud to nutkání přece jen máte, musíte vyčkat, až co o tom napíšou novináři. Zářným příkladem budiž prognostik včerejších událostí, obchodník s deštěm emerický "profesor"?? Švejnar. V neděli pilně sekundoval panu Kalouskovi u V.M. Vašík si ho tam zjevně pozval jako oponenta, jenže to nezná Honzíka. Ten už dávno zavětřil, že kooperace se socialisty po odsunu paroubka je v háji a bude dobré svoje "tak i tak, jenže to by se muselo a hlavně musíme mít strategii a musíme využít našeho potenciálu a přizpůsobit se současnému treendu" tlačit k úvahám o nutnosti šetřit. Dokonce i ten doprovodný jev šetření, zpomalení růstu ekonomiky, pan emigrant na telefonickou výzvu, zapoměl zmínit.

Na druhou stranu p.E. je

Na druhou stranu p.E. je velikým pozitivem téměř trvalá přítomnost prof.Švejnara v ČR ( někdo by se dokonce mohl domnívat, že Michigenská universita je někde u Vlašimi) pro jeho vynikající rady, zejména ta o tom, že se musíme před každým ekonomickým rozhodnutím pořádně zamyslet. Ta už přinesla naší ekonomice ohromné zisky, pročež také pravděpodobně konservaticní strana Šojdrové a Čunka se přidala k Paroubkovi a podpořila pana profesora z Floridy na českého prezidenta. Proč ne, když jsou známy jeho vztahy k ČR ,zásluhy a zejména předpoklady v zásadovosti a pevném charakteru, což doložil vlažným vztahem k reformám, jako liberální ekonom při zdůvodňování své kandidatury na prezidenta u ČSSD a KSČ.

pane Gardnesi, mně fascinuje,

pane Gardnesi, mně fascinuje, jak si ČT chrání svou zásobárnu "oponentů". Jak stále pracují na tom, aby obraz 17 letého emigranta s kytarou a mladší ségrou bez výjezdní doložky, který prostřednictvím STB tatíka "vystudoval" bez maturity za tři roky a dnes ho v registru University of Michigan ani nenajdete. Předtím tam byl veden jako casual Teacher (příležitostný učitel). Pan profesor je skutečný umělec. V americe byl východoevropský expert a poradce, v česku je to americký profesor.

___________________________________________________________________________________