18.12.2010, Právo

Pane odstupující ministře životního prostředí, místopředsedo ODS a poslanče, jak se vám spí?

Samozřejmě není příjemné být na titulcích novin v současné konotaci. Jsem ale přesvědčen, že pokud se má mluvit o korupci – jako o něčem, kde vznikla nějaká škoda –, tak zde k ničemu nedošlo. Druhá rovina je, že někdo někam chodí, něco vykládá, vydává se za něčího emisara.

Kauza, v níž figurujete, ovšem zásadně hýbe politikou, véčkaři si už vymohli druhé mimořádné jednání koalice, v úterý se bude hlasovat o důvěře vládě.

Základní problém je, že zatím se mluví o tom, že někdo někde něco říkal, někdo si někoho nahrál, ale nikdo nedonesl žádná fakta. Důvod, pro který jsem odvolal Libora Michálka z čela Státního fondu životního prostředí, byl, abychom konečně dostali fakta.

Co ale říkáte tomu, že je ohrožen i premiér?

Já tomu rozumím u opozice. Na jejich místě by se asi ODS v opoziční roli chovala podobně. Nerozumím tomu, přiznám se, u koaliční strany, protože zatím vycházíme pouze z nějakých tvrzení, že se něco ne stalo, ale mohlo stát. Nic z těch věcí nespadá do kompetence ministerstva životního prostředí, ale fondu, který vedl pan Michálek. Ať už se to týká kteréhokoli podezření, nechal jsem si zjistit, že jestli někdo mohl způsobit nějaké závadné jednání, tak to byl právě pan Michálek.

Pojďme vše probrat od začátku. Už 13. října poslal Michálek šéfce sekretariátu premiéra Janě Nagyové e-mail, v němž žádal o schůzku s Petrem Nečasem. Premiér vás kontaktoval. S čím?

Já jsem se o obsahu toho e-mailu dozvěděl včera (ve středu), ale pan premiér mě tehdy kontaktoval. Co je obsahem toho e-mailu? Pan Michálek žádá pana premiéra o schůzku, aby mohla být nasazena operativní technika, protože má podezření, že jeho nejbližší podřízený snad někde překročil svoji kompetenci a řeší nějaké věci, které se týkají disponibilních prostředků Státního fondu životního prostředí. V okamžiku, kdy takový e-mail obdrží premiér, tak nezlobte se na mě… Vsadím se, že takových dopisů musí dostávat tisícovky denně vzhledem k tomu, jak je tahle společnost paranoidní. Teď to nechci vůbec shazovat. Takže podle mého názoru to jediné, co pan premiér mohl udělat a udělal, je, že mi zavolal. Sdělil mi: Dostal jsem e-mail od šéfa fondu, ve kterém mi naznačuje, že snad nějaký jeho první náměstek nebo podřízený někde překročil svoji kompetenci a pokouší se o nějaké korupční jednání, co o tom víš? Já jsem panu premiérovi řekl: Špatně se mi to říká, ale nevím o tom vůbec nic, protože pan Michálek se mnou nekomunikuje. Pan premiér mi řekl: Dobře. Takže zaprvé mě o té věci informuj ve smyslu, že předáš panu Michálkovi moji informaci, podle níž tyto věci má řešit v prvé řadě s tebou jako s ministrem. Pokud se to týká jeho bezprostředních podřízených, tak to je prostě jeho manažerské rozhodnutí. Potom má on jít na policii, udělat příslušné oznámení a policie rozhodne, jakým způsobem v té věci bude postupovat.

Co se dělo pak?

Já jsem pana Michálka volal. On mi, jak čas od času bývalo jeho zvykem, nějakou dobu nebral telefon. Když to potom vzal, tak jsem se ho zeptal: Pane řediteli, vy jste psal e-mail panu premiérovi? Tahal jsem to z něho jako z chlupaté deky, prostě nechtěl mi to říct. Pak mi říkal, že do telefonu ne, že mě přijde informovat. Nakonec jsem tedy z něho dostal informaci, že se snad mělo jednat o jeho náměstka pana Dušana Fibingra, který měl jednat s nějakým bankovním domem o nějakých úložkách a snad tam požadoval nadstandardní úroky. Na to jsem panu Michálkovi řekl jednu jedinou věc: Pokud tomu tak je, máte o tom věrohodný důkaz, tak běžte na policii.

V pozdějších nahrávkách jste to řekl jinak: Pokud máte něco, co dokazuje něco, co má nějakou trestněprávní odpovědnost, tak buď s tím zajděte na nejbližší policii, anebo to zničte. Po chvíli jste dodal: Přineste mi to, zničte to a odpřisáhněte mi, že neexistuje nic jiného.

Počkejte. Je třeba rozlišovat v čase. Bavíme se teď o něčem úplně jiném. To je situace, když jsem s panem Michálkem byl na jednání v Poslanecké sněmovně, respektive, když jsem si ho pozval na schůzku, na které si mě nahrával. Tam mi pan Michálek říká, že má podezření, že se někdo pokouší o manipulaci výběrového řízení na poradenskou firmu na vodohospodářské stavby. Při té příležitosti dodal: Existuje o tom záznam, nahrávka, a byl bych nerad, aby se objevila někde venku. Já to nechám bez komentáře. Myslím, že každý normální člověk si z dikce udělá obrázek, co mi tím pan Michálek naznačil.

Vy jste si v tu chvíli o obsahu nahrávky pomyslel co?

To je možná moje chyba, že jsem si o tom nemyslel vůbec nic. Vím, že to stále opakuji, ale toto fakt není můj svět. Já jsem si nikdy nikoho nenahrával, nikdy jsem si odposlechy nečetl. Předtím se mi už o nějaké nahrávce krátce zmiňoval pan Knetig (bývalý Drobilův poradce). Mně vůbec nedošlo, co mi říká, že jeho kamarád Michálek, se kterým měl přátelství téměř rodinného typu, si ho nahrává. Mně to sepnulo v okamžiku, kdy mi pan Michálek v rozhovoru ve čtvrtek sdělil, že má takovou nahrávku. Znovu jsem se ho zeptal: Vy máte nahrávku pana Knetiga, na které říká něco závadného? – Ano mám. Já jsem mu v té situaci odpověděl, že si neumím představit, že by došlo k narovnání vztahů a obnovení důvěry mezi dvěma kamarády, když mezi nimi bude nějaká nahrávka. Z toho je teď vyvozováno, že jsem snad jejím odevzdáním panu Knetigovi nebo mně podmiňoval něco jiného. Pak jsem mu říkal, že pro mě číslo dvě je, že mám neobsazený post náměstka pro státní správu, ke kterému bych navíc přidal jako projektovou záležitost transformaci státního fondu na Zelenou banku. V době, kdy jsem nad tím přemýšlel, jsem dospěl k názoru, že to nemůže dotáhnout do konce ředitel státního fondu, protože v nějakém okamžiku se dostane do střetu zájmů. Proto jsem mu říkal, že bude lepší, když to bude dělat jako můj náměstek. Navíc náměstek pro státní správu je skutečně vyložená úředničina.

Proč jste funkci nabídl někomu podle vás tak nedůvěryhodnému?

Takhle jsem to neřekl, že jsem mu nevěřil. Do setkání s panem Michálkem jsem fakt nevěděl o žádné z těch věcí, o kterých on teď informuje média. Na začátku jsem mu sdělil, že po odborné stránce má moji důvěru. V té době jsem se na pana Michálka díval jako na dobrého projektového manažera. Zároveň jsem mu ale řekl, že má-li nějakou nahrávku a není o tom, jak se bavili o nějaké pěkné ženě, tak buď ať jde z mé kanceláře na policii, anebo tu nahrávku zničí, protože ona zničí jeho. A za tím výrokem já si stojím. To není žádné nabádání někoho. Říkal jsem: Když si ji necháš a použiješ ji třeba za půl roku, tak už nikoho nepřesvědčíš o tom, že sis tu nahrávku pořídil proto, abys šel ohlásit trestný čin. Není to proto, že jsi chtěl někoho vydírat?

Nerozumíme jedné věci, proč jste si nejdřív nezjistil, co je přesně obsahem té nahrávky, proč jste si ji nechtěl poslechnout?

Znovu. Musím to dát do kontextu. Řekl mi: Mám pochybnosti, že by mohlo dojít k manipulaci se zakázkou. Popsal mi, o jakou zakázku se jedná, a řekl, že o tom existuje záznam. To přece není o tom, že já nebo pan Michálek jsme byli u výslechu a řešili nějakou konkrétní kauzu. Primárně jsem chtěl panu Michálkovi říct, že potřebuji, aby fond začal makat. Mezitím – bylo to v mé poslanecké kanceláři – byl puštěný monitor televize a já jsem musel jedním uchem a jedním okem sledovat dění ve Sněmovně, protože jsem musel odbíhat hlasovat. Jestli tomu nevěříte, nebo věříte, pokud mě se týče, tak mi to celkem oslabilo pozornost. Já jsem se úplně nemohl tomu rozhovoru věnovat. Ale hlavně, o čem se vůbec nezmiňuje a mě to neskutečně štve... Nebylo to tak, že já jsem ukončil jednání a dál jsem nepokračoval. Musel jsem ho přerušit. Teď nebudu spekulovat a nebudu vám říkat, že kdybychom se potkali v pondělí, tak bych si vyžádal ty záznamy, a kdesi cosi. To už je coby kdyby. Ještě jsem pana Michálka doprovázel ze své poslanecké kanceláře a on říkal: Ano pane ministře, máte pravdu, možná by bylo dobré se s panem Knetigem a s panem Fibingrem sejít, obnovit komunikaci. Dokonce mi řekl: Já se s nimi sejdu a v pondělí, v úterý to vyřešíme. Odjel jsem do Ostravy. Musím říct, že pan Michálek po dlouhé době začal fungovat. Ve čtvrtek a v pátek jsem od něj dostal dva podstatné dokumenty a říkal jsem si dobře, asi to zabralo.

Vraťme se ještě k nahrávce. Jako právník víte nejlépe, že pokud mělo jít o trestný čin, nebyla ani jiná možnost, než jít na státní zastupitelství nebo na policii.

Tam já jsem ho poslal.

Ale také jste řekl: Nebo to zničte.

Dobře. Ale za tím já si fakt stojím. Na tom nevidím ani jako právník nic závadného. Podívejte se, on mi řekl, co je obsahem, já jsem to neslyšel. Máte nahrávku, vy si můžete myslet, že jejím obsahem je něco strašného a strašidelného, a když to potom pustíte právníkovi, tak on vám řekne: Ale má to vzduch. On věděl, co si nahrál, on věděl, v jaké byl situaci, on se měl sebrat a odejít na státní zastupitelství. Když to řeknu strašně hloupě, on mě o tom vůbec nemusel informovat, on byl odpovědný za jednání své instituce, on byl jediným statutárním orgánem fondu životního prostředí. Byla to jeho odpovědnost.

Každopádně obsah nahrávky je velmi výbušný. Co si myslíte třeba o tom, že bývalý místopředseda ODS Ivan Langer má mít na starosti mimorozpočtové financování strany?

Vůbec nevím, kam na to pan Michálek chodí. On naznačil, že mu to snad řekl pan Knetig, ale pak zase v druhém rozhovoru říká, že to mohlo nějak vyplynout pod čarou.

Můžete jako místopředseda strany zcela vyloučit, že Langer či kdokoli jiný měl snahu získat peníze pro ODS neoficiální cestou? Nikdy jste se s ničím takovým nesetkal?

Absolutně. Jestli si ODS na něco dává pozor od těch známých událostí s Lájosem Bácsem (mrtvý maďarský "sponzor", jímž ODS v polovině 90. let kryla miliónové dary), tak na své financování.

S Langrem se vídáte?

Jsem místopředseda strany. Mediální obraz Ivana Langra je jedna věc. Druhá věc je, že to je člověk, který má obrovské zkušenosti s fungováním ODS. Je v ní od samého počátku, má ji prochozenou od vrchu až dolů, a já bych považoval za svou obrovskou a fatální chybu, kdybych se s Ivanem Langrem nepotkal, pokud je nějaká příležitost. Považuji ho za normálního člena ODS s obrovskými zkušenostmi, se kterým má smysl se bavit. Já se s ním také bavím a vůbec to nemám potřebu zapírat.

Ještě k Michálkovi. Co se dělo v restauraci U Modrého orla, o níž se mluví v nahrávkách?

V pondělí odpoledne se zpravidla vracím z poslaneckého dne v Ostravě do Prahy a většinou si U Modrého orla po návratu dávám schůzky. Chtěl jsem stihnout ještě rozdělení úkolů a běžnou agendu na nejbližší týden, abych se setkal třeba se svojí mluvčí, aby mi řekla, jaké jsou naplánované rozhovory. Čili já jsem si tam vždycky svolával velmi rychlou poradu.

Také s Knetigem? Nemluvilo se třeba o vyvádění peněz ze Státního fondu životního prostředí, jak se o tom hovoří v nahrávkách?

I pan Knetig u toho byl. To, co je na nahrávkách, považuji za naprosto absurdní. Neumím si představit, jak by bylo možné z fondu peníze vyvést. Jsou to evropské fondy, evropské peníze, které podléhají velmi přísné kontrole. Například ta čistička odpadních vod v Praze. Tady přece není co na Státním fondu životního prostředí rozhodovat. Řídící výbor operačního programu tuhle záležitost, tuhle dotaci pro Prahu schválil 2. listopadu 2009. Vymínil si, že na základě analýzy poradců institutu Jaspers budou vyřešeny čtyři problémové okruhy věcného charakteru. Ty jsou popsány a do dnešního dne vyřešeny nebyly, takže není o čem se bavit.

Jak vůbec probíhal výběr vašich spolupracovníků?

Mluvíte v množném čísle. Když se na to podíváte skutečně, tak chyba, která je čistě mým rozhodnutím, je pouze jedna, a týká se Martina Knetiga. V tomto okamžiku nemám žádné důkazy, že by pochybil profesionálně, o to víc mě mrzí to lidské pochybení, ten faul ve vztahu ke mně, a to byl vlastně obsah té nahrávky. V rozhovoru s Michálkem – nevím proč, nevím, co ho k tomu vedlo –, mu začne vykládat něco o nějakém fungování, financování politických stran, nesmysly o tom, že má za úkol zajistit nějaké finanční prostředky pro stranu, eventuálně pro moji osobu. Už jenom kvůli pochybnosti typu, že mě pan Knetig mohl uvést do takového problému, že ze sebe někde dělá něco, čím není, k čemu nemá absolutně žádný mandát, o co jsem ho nikdy v životě nepožádal, co jsem s ním nikdy v životě neprobíral, je pro mě nepřijatelné, aby se mnou dále spolupracoval.

Opravdu jste o tom neměl tušení? Zní velmi pochybně, že by si něco takového vymýšlel bez vašeho vědomí.

Jsem z toho lidsky zklamán. Já se tady nebudu obhajovat tím, že skoro o každém politikovi někdo někde vykládá, že ho "umí", že když budeš se mnou spolupracovat, tak se k němu dostaneš, on ti zařídí to nebo ono. To je hnusný folklór této politické scény. Umím si to pouze vysvětlit jako zkrat člověka, kdy mu prostě došly argumenty, jak sdělit panu Michálkovi, že já jsem s ním nespokojený, a začal mu vykládat hlouposti.

Jak jste se seznámil s Knetigem?

Poprvé jsme se potkali v roce 2000, když jsem byl koncipientem v advokátní kanceláři, jež tehdy zastupovala investiční fond Kredital. Pan Knetig byl určen jeho nuceným správcem. Poté jsme se dlouho neviděli, nato jsme se viděli na nějakém večírku v Moravskoslezském kraji. Poté jsem si na něho vzpomněl a požádal ho o spolupráci v době, kdy jsem se stal předsedou dozorčí rady Lesů České republiky. Připravoval rešerše dokumentů a podobně.

Existují další nahrávky, které nebyly zveřejněny?

Já to nevím. Ve čtvrtek, myslím, šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík vyzval média, která nějaké další nahrávky mají, ať je zveřejní všechny. Ať víme, o co se jedná, ať z toho není ta salámová metoda, že včera jsem to byl já, dneska je to premiér a zítra to bude, nevíme kdo.

Domníváte se, že jde v případě této kauzy o pomstu za Prahu?

Pomstu za Prahu? Teď nerozumím.

O pomstu za velkou koalici ODS–ČSSD.

Absolutně odmítám tento typ spekulací. Já se absolutně nechci dostat do roviny pana Michálka, který tady šíří jednu spekulaci za druhou. Já už chci konečně fakta. Důkazy. Nikoli to, že někdo někde žvanil, chvástal se, natřásal si peříčka.

Podle vás si opravdu Knetig před Michálkem natřásal peříčka, "machroval", když uvedl, že je třeba finančně podpořit vaši politickou kariéru?

Já si to jinak vysvětlit neumím.

Tak proč jste rezignoval?

Jsme v situaci, kdy tady vládne nějaká vláda, má nějaký étos, probíhá zrovna schůze Sněmovny, která bude ve třetím čtení schvalovat státní rozpočet. Když jsem si uvědomil své fatální personální selhání, jakým způsobem tahle věc může být zneužita, jak jsou tady všichni přecitlivělí z doby, kdy se permanentně spekulovalo o tom, že tady chodí nějací nosiči vody, kteří ovlivňují vnitřní chod politických stran, vnímal jsem, že je mojí povinností oznámit panu premiérovi rezignaci. Poprosil jsem pana premiéra, abych ještě mohl vyřešit personální situaci na fondu, protože tu jsem zavinil. Já jsem jmenoval šéfem fondu člověka, který nekomunikoval a nepracoval řádně.

(Autor: Lukáš Bek, Marek Přibil)