Šťastná to Arábie!
Pavel Kopecký

Že je navzdory rozdílům arabský svět propojený, není větším překvapením než písek na poušti. Spojuje jej (relativní) geografická blízkost, jazyk mnoha nářečí a povětšinou i náboženství. Když vypukly dosud neutichlé protirežimní bouře v Tunisku, zrodil se v širším okruhu kauzální řetězec obdobné povahy. Neklid přešel z Maghrebu do lidnatého Egypta, jehož pro mnohé hnusný režim Husního Mubaraka není sice tak přísně sekulární jako systém svrženého bin Alího, jenž uprchl k Saúdům, ale zato pevnější v kramflecích. Ze země na Nilu, a to rovnou v několika rozměrech, už není daleko do Jemenu. Prý nejsvobodnější, ale suverénně nejchudší země nikoliv toliko Arabského poloostrova. Demonstrace konané v metropoli Saná pod praporem požadavku odstoupení tamějšího mnohaletého prezidenta jsou proto navázané na události v Tunisu a okolí.
 
Ohledně jižní „Arabie Felix“, jak se oblasti kvůli občasnému dešti přezdívalo za Římanů, musíme ale vidět řadu zvláštností, které ji odlišují od etnicky příbuzného okolí. Vedle poněkud svobodnějších poměrů nebo častých výkupných za cizince je specifická nevelkými zásobami černého zlata a zaostalým hospodářstvím. A tudíž též jistou chudobou, která nutí obyvatele tohoto republikánského zřízení k nalézání práce v zahraničí. Hlavně v Saudské Arábii, nejznámějším zástupci zemí regionu, s dotčenou výjimkou de facto variet na monarchie.

Jemen, kde postupně protizápadně přituhuje, je územím vnitřních napětí. Nábožensky se dělí skoro rovným dílem mezi sunu a šíu. Nezvykle silné, archaizující jsou přežitky kmenové sounáležitosti a samotná moderní jednota existuje teprve od rozpadu bipolární soustavy. Když se roku 1990 – po vzájemných sporech a válčeních – sjednocují Jemenská arabská republika a Lidově demokratická republika Jemen, mají za sebou obě entity dost nesouladný vývoj. Anály prvního celku pamatují vojenskou podporu Rijádu a řadu prvních občanů, kteří musili zmizet do ciziny, či na ně byl spáchán atentát. Druhý útvar, v jehož prospěch působil egyptský expediční sbor, přijal v arabsky unikátní úloze státní doktríny klasický prosovětský marxismus, mimochodem vnitřně krvavě rozvaděný. Secesionisticky motivovanou vojnu zažívá prostor proslulý průkopnictvím pití kávy a nemírným požívání omamných jedů hned za několik let.

Ač Jemenská republika náleží k rozvojovým prioritám ČR, moc o ní nevíme. Občas se populačně rychle rostoucí teritorium octne v hledáčku médií pro sílící mezinárodní terorismus, popřípadě svérázné únosy. Nezáviďme, při dnešním turismu se už i na nás dostalo: nedávno byla skoro odvlečena čtveřice českých turistů. Inu, nemusí pršet, hlavně když kape.


V krácené verzi vyšlo v Lidových novinách

Uložit

Uložit