Stejný metr na všechny
Ivana Řápková


Anticiganismus, populismus, prohlubování sociální pasti, rasismus. Těmito výrazy byl a doposud je osočován projekt Záchranný kruh, který před rokem spustila chomutovská radnice.

Zdvihla se proti němu vlna nevole z řad pseudohumanistů, neziskových organizací a dokonce i některých představitelů státu. Dvacetiletá nečinnost v řešení života s nepřizpůsobivými poslala silný vítr do plachet extremistům. Neřešení této situace vyvrcholilo bitkami radikálů s policií a beznadějí slušných obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Chomutovská radnice přitom neudělala nic jiného než to, že na všechny uplatnila stejný metr: Pácháš přestupky, dostaneš pokutu. Nezaplatíš, město si ji vezme v exekuci. V demokraticky smýšlející společnosti běžný způsob při dodržování zákona.

V tomto pohledu je nutné si uvědomit, že řešíme občana, a je jedno, jestli romské, nebo české národnosti. Řešíme občana a jeho přístup k povinnostem. Pokud bychom to neřešili, začala by vznikat anarchie. Její počátky se už začaly, a to nejen v Chomutově, objevovat. Jinak si totiž nelze vysvětlit situace, kdy občan hodí k nohám strážníka pokutový blok s tím, že ho nezaplatí, protože je na dávkách. Absence respektu k zákonu a svým povinnostem u nepřizpůsobivých vedla jen k tomu, že v mnohých případech doslova týrali své sousedy.

Nekompromisní postup týmu Záchranného kruhu v podobě pravidelných kontrol v bytech neplatičů a těch, kteří ruší veřejný pořádek a sousedské soužití, exekucí za nezaplacené pokuty, šťáry v doupatech bezdomovců a narkomanů okamžitě přinesl výsledky. Například omezení prostituce až o osmdesát procent, výrazný úbytek stížností obyvatel na sousedské soužití v problémových částech města. Projekt měl pozitivní vliv na pouliční kriminalitu a veřejný pořádek. Díky tomu se v Chomutově situace značně zlepšila. Na rozdíl od dosavadní metody cukru, která tu byla posledních dvacet let a nikam nevedla. Je tohle populismus či anticiganismus?

Také exekuce mají na neplatiče pokut obrovský výchovný účinek. Domlouvají si splátkové kalendáře, což před tím bylo nemyslitelné. Dluhy pro město mají totiž na jejich žebříčku hodnot to nejnižší umístění. Na první příčce byli vždy lichváři a exekutoři. Pokutové bločky házeli po našich strážnících s tím, že na ně nikdo nemůže. I v tomto ohledu byl Chomutov úspěšný a podařilo se mu vybrat skoro dva a půl milionu na dluzích za pokuty a místní poplatky. Občané jsou rozhodně se situací ve městě spokojenější.

(Reakce na komentář o zákazu Dělnické strany v Ekonomu č. 3/2010.)

Uložit

Uložit