21.02.2011, Týden

Český prezident jakožto nejvyšší představitel a reprezentant státu by měl být lidmi mimořádně respektován i oblíben, proto by měli mít možnost si ho sami vybrat. Jsem rád, že je současná politická konstelace přímé volbě hlavy státu nakloněna více, než tomu bylo v minulosti. Na druhou stranu si ovšem myslím, že by sice občanům měla být dána možnost pozitivní volby, ale nikoli i pravomoc prezidenta odvolávat.

Byl bych nerad, aby se různé očerňovací praktiky podobné těm z předvolebních bojů promítly i do snahy ovládnout dav s cílem o výměnu prezidenta před vypršením jeho zákonného mandátu, například po sněmovních volbách a vzniku vlády z jiné části politického spektra. Jako člověk, který má v úctě úřad prezidenta republiky, se domnívám, že takovéto kampaně spojené s odvoláváním prezidenta by mohly vést k výraznému podlomení vážnosti tohoto úřadu. Ostatně stačí se porozhlédnout po světě: naprostá většina států, kde je prezident volen přímo, nemá ve svém právním řádu zakotven institut přímé odvolatelnosti. Potenciální selhání hlavy státu řeší prostřednictvím takzvaného impeachmentu (pohnání před soud pro zneužití moci, další prohřešky nebo pro neschopnost), kdy o odvolání prezidenta například kvůli zneužití moci nebo spáchání trestného činu rozhoduje soud. Také já jsem otevřený debatě o možném zúžení prezidentské imunity či rozšíření důvodů, pro které by mohl být prezident v rámci impeachmentu odvolán (dnes může být odvolán pouze pro velezradu). Domnívám se totiž, že prezidentské "prohřešky" má věcně a objektivně hodnotit nezávislý justiční orgán oproštěný od emocí a politických sympatií. Uděláme-li navíc paralelu s výkonem jiných ústavních funkcí v našem státě, potom poslanci, senátoři či zastupitelé obcí a krajů také nejsou ze svých funkcí přímo odvolatelní.

Hlavní ochranou před špatným výkonem jejich funkce je časově omezené období. Jejich případné další zvolení pak je opět v rukou lidu.