Ministři na odstřel
Zdeněk Jemelík

Je mi až líto Petra Nečase. Žádný z jeho předchůdců se nemusel vyrovnávat s tak častými tlaky na odchod některého z ministrů či jejich náměstků, jak se to děje jemu. Pokud by tomu tak bylo proto, že frekvence útoků je exponenciálně závislá na znepokojení parazitů, tyjících ze státních zakázek, kvůli  deklarovanému protikorupčnímu zaměření vlády, bylo by to pro ni dobré vysvědčení. Důvodů je ale patrně více, z nichž podezření na vliv osobních rozporů mezi čelnými politiky by bylo z hlediska veřejného zájmu nejméně přijatelné.

V rekordně krátkém čase po jmenování vlády za skandálních okolností odstoupil ministr životního prostředí Pavel Drobil. Jeho bleskové rozhodnutí mu slouží ke cti. Vážně míněný útok na své postavení, vedený opozicí i některými koaličními činiteli, ustál ministr dopravy Vít Bárta, vyzývaný k odstoupení kvůli tomu, že jeho agentura ABL kdysi sledovala několik osob z radnice Prahy 11, podezřelých z korupčního jednání. Odstoupení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se z etických důvodů vytrvale domáhá spolek Šalamoun kvůli jeho spoluodpovědnosti za zneužití pravomoci státních zástupců k záchraně bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka před soudním projednáním jeho trestní věci, ale také kvůli nedůstojnému způsobu jinak důvodného odvolání jeho „spolupachatelky“ Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně. Bývalý ministr obrany ve Fischerově vládě Martin Barták, nyní náměstek ministra financí, odchodem na mimořádné neplacené volno zatím uhnul tlaku na odvolání nebo vynucené odstoupení kvůli patrně křivému nařčení z vyžadování úplatku po Williamu Cabanissovi, představiteli vedení Tatra a.s. Opakované volání opozice, popř. odborových či stavovských organizací po odchodu dalších ministrů z důvodů někdy i víceméně malicherných, jehož vyhovění nikdo neočekává, patří k „denní stravě“, kterou bulvár krmí čtenáře. Týká se to ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, ministra financí Miroslava Kalouska, ministra zdravotnictví Leoše Hegera a nejčerstvěji ministra školství Josefa Dobeše. Vážnější je ohrožení ministra vnitra Radka Johna, proti jehož setrvání v ministerském křesle sepisují petici policisté, bouřící se kvůli snížení mezd a seškrtání prostředků na krytí provozních potřeb policie.

Vskutku hrozivý je tlak na odchod místopředsedy vlády a ministra obrany Alexandra Vondry, jemuž se přičítá odpovědnost za rozhazovačné hospodaření státními finančními prostředky při zajišťování českého předsednictví Evropské unie. Finančně-analytický útvar ministersva financí, díky upozornění Komerční bankou a.s. odhalil podezřelé výdaje za služby, poskytované vládě společností ProMoPro spol. s r.o.

Posledně uvedená aféra je pro vládu Petra Nečase velmi nepříjemná. Ukazuje Českou republiku jako stát mizerně řízený a současně jako odpudivě rizikové prostředí pro podnikatele. To je zhoubná kombinace.

V rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek Úřad vlády ČR uzavřel bez výběrového řízení smlouvu s ProMoPro spol. s r.o. o poskytování služeb při zajištění audiovizuálního vybavení a jeho provozu pro různé akce, pořádané v rámci výkonu předsednictví Evropské unie.

Pro běžného občana je půlmiliarda, kterou stát na základě smlouvy zaplatil, přímo ohromující. Ještě působivější je skutečnost, že vyplacená částka je devítinásobná proti té, která byla uvedena v doprovodném dopisu, předloženém odborem logistiky a organizace Úřadu vlády ČR jeho řediteli s žádostí o podpis přiložené rámcové smlouvy s ProMoPro spol. s r.o. Ve stejném dopisu se tvrdí, že ProMoPro spol. s r.o. dodá vládě nasmlouvané služby se slevou proti běžným ceníkovým cenám. Tato podrobnost ukazuje, jak pracuje vládní aparát: kdyby úředníci napsali do předkládacího dopisu ředeteli Úřadu vlády ČR, že na základě smlouvy má být vyplaceno několik set milionů, asi by se před podpisem déle rozmýšlel…

Podle zpráv z otevřených zdrojů vláda neví přesně, co ve skutečnosti dostala za zhruba polovinu vyplacených peněz. Jinými slovy, je zde podezření, že se platily i nedodané výkony.

Ze všeho nejhorší je skutečnost, že zatím nebyla jednoznačně vymezena osobní odpovědnost za výše uvedené projevy „tureckého hospodaření“ se státními prostředky. Většina kritiků ukazuje prstem na Alexandra Vondru, který byl odpovědným ministrem Topolánkovy vlády, jenž řídil zabezpečení českého předsednictví Evropské unie. Napadený se brání odkazem na skutečnost, že smlouvu podepsal ředitel Úřadu vlády ČR Jan Novák. Ten ale odpovědnost odmítá výkladem, že jeho podpis má význam pouze  formálního úkonu, přičemž jednal v souladu s požadavkem Alexandra Vondry. 

Do sporů o odpovědnost se vmísil také bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, který potvrdil odpovědnost Alexandra Vondry a hájil Jana Nováka. Současně uvedl, že vláda průběžně upozorňovala Alexandra Vondru na pokračující hrozivé narůstání nákladů nad původně předpokládaný objem. Neúmyslně vydal špatné vysvědčení vládě i sobě osobně. Prokázal, že nebyl schopen udržet Alexandra Vondru „na uzdě“, důvodnost bezuzdného utrácení včas řádně prověřit  a v případě prokázání nedůvodnosti je omezit. Až v březnu r. 2009 ministr Alexandr Vondra stanovil nepřekročitelný jednotkový limit nákladů, aby přibrzdil utrácení.

Nepoměr mezi cifrou, uvedenou v předkládacím dopisu ke smlouvě, a skutečnými výdaji v každém případě usvědčuje vládu, popř. Alexandra Vondu jako odpovědného ministra, z mizerné projektové přípravy zajištění českého předsednictví Evropské unie.

Celá věc nápadně připomíná skandál kolem použití Entropy jako výtvarného symbolu českého předsednictví. Z uveřejněných poznatků vyplývá podezření, že obchod s ProMoPro spol. s r.o. je stejný projev nekompetentnosti a neodpovědnosti Alexandra Vondry jako kauza Entropy, jen povýšený na n-tou.

V mediálním humbuku zůstala ale mimo pozornost skutečnost, že české předsednictví nezajišťovala jen Topolánkova vláda s Alexandrem Vondrou jako odpovědným ministrem, ale také Fischerova vláda, v které za věci českého předsednictví odpovídal nynější eurokomisař Štefan Füle. Alexandr Vondra byl sice ministrem pro evropské záležitosti v období od ledna r. 2007 do dubna r. 2009, ale Česká republika předsedala Evropské unii pouze od 1. ledna 2009 do 30.června 2009, a podstatná část domněle promarněných peněz byla utracena právě v této době. Od května r. 2009 zajišťovala české předsednictví vláda Jana Fischera. Bylo by spravedlivé, aby se páni ex-předsedové vlády a bývalí ministři pro evropské záležitosti spravedlivě podělili o špínu, kterou vykutal finančně-analytický útvar ministerstva financí. Zvlášť vhodné by to bylo i proto, že o Janu Fischerovi se mluví jako o jednom z možných uchazečů o nástupnictví po Václavu Klausovi.

Skutečnost, že se celý problém předkládá v médiích i ve vystoupeních ministra financí Miroslava Kalouska a ředitele finančně-analytického útvaru MF Milana Cícera pouze jako záležitost Topolánkovy vlády a selhání Alexandra Vondry, zatímco o způsobu nakládání s finančními prostředky státu při zajišťování českého předsednictví vládou Jana Fischera nepadlo ani slovo, budí podezření, že motivace útoku na Topolánkovu vládu, Alexandra Vondru a společnost ProMoPro spol. s r.o. může být ještě jiná, než zájem na potírání korupce a praní výnosů z trestné činnosti.

Nemění to nic na skutečnosti, že Alexandr Vondra zjevně nepodal při řízení zajišťování českého předsednictví odpovídající výkon. Vzhledem k jeho předchozímu selhání ve věci Entropy by skutečně bylo vhodné, aby mu nebyla dána třetí příležitost k poškození zájmů státu.

Ministerstvo financí podalo na základě výše uvedených skutečností podnět k zahájení trestního řízení, jehož se chopila protikorupční policie i vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula. Podle slov Miroslava Kalouska začalo „standardní vyšetřování nestandardní zlodějny“. Finančně analytický útvar ministerstva prolomil bankovní tajemství a prozkoumal, jak společnost ProMoPro spol. s r.o. naložila s vyplacenými prostředky. Po zproštění mlčenlivosti ministrem Kalouskem ředitel útvaru Milan Cícer prozradil veřejnosti, že ProMoPro spol. s r.o. dosáhla v r. 2009 zisk 61 milionů Kč, majitelé firmy, manželé Milena a Jaroslav Veselí, vyvedli 45 milionů Kč na svůj soukromý účet, další peníze vyplatili subdodavateli, firmě NWDC Company, která z nich odeslala 135 milionů Kč do Rakouska na účty společnosti Deeside Service Solutions, ke kterým má disposiční právo Libor Veverka, známý Jaroslava Veselého.

Upozorňuji na to, že za normálních okolností vyvedení části zdaněného zisku na soukromé účty společníků není ničím nemravným ani nezákonným a státu nepřísluší, aby do toho strkal nos. Nehledě k tomu, že Jaroslav Veselý popřel pravdivost této informace. Manžele Veselé nelze také činit odpovědnými za to, jak s přijatými penězi naložil jejich subdodavatel, pokud se neprokáže, že šlo o cílený odsun neoprávněně nabytých prostředků. Stejné to je i s  přesunem části peněz na zahraniční účty společnosti Deeside Service Solutions, zvláště když Rakousko nepatří k daňovým rájům, takže se nejedná o off-shorní účty v obvyklém slova smyslu. Zablokováním prostředků na zahraničních účtech stát působí majitelům účtů škodu, kterou by v případě dodatečného prokázání neoprávněnosti zákroku musel uhradit.

Na Kalouskova silná slova, zveřejnění údajů o finančních transakcích společnosti ProMoPro spol. s r.o. a další zákroky státu odpověděl Jaroslav Veselý trestním oznámením proti Komerční bance a.s., která porušila bankovní tajemství a podala dle jeho tvrzení nepravdivé informace o stavu jeho účtu, dále stížností k Úřadu na ochranu osobních údajů kvůli zveřejnění údajů o finančních transakcích jeho firmy. Za normálních okolností by obě podání bylo třeba považovat za důvodná. Miroslav Kalousek by jako ministr financí musel počítat se žalobou proti státu o odškodnění za poškození dobrého jména firmy, o náhradu za blokování peněz na zahraničních účtech a navíc by se měl obávat úspěšné žaloby na ochranu osobnosti. Pokud se ničeho z toho nebojí, vyvolává dojem, že má jistotu o nezákonnosti chování společnosti ProMoPro spol. s r.o. v tomto obchodě. Ta by mohla spočívat ve zneužití zjištěné neschopnosti státu kontrolovat obchodní a finanční transakce fakturováním nedodaných výkonů nebo předražením dodávek proti cenám jinak obvyklým.

Nicméně sebejistota Miroslava Kalouska na samém začátku policejního vyšetřování je přece jen poněkud překvapivá. Pouze soud rozhoduje o vině…V každém případě ministr financí projevil útokem na společnost ProMoPro spol. s r.o. buď velkou statečnost, nebo mimořádnou neodpovědnost a vysoký stupeň hazaradérství. Jeho protivník není žádné „ořezávátko“, ale v oboru dobře zavedená firma s velkou zkušeností s poskytováním služeb při podobných akcích, jaké probíhaly v rámci českého předsednictví. Není známo, že by někdy v minulosti byla přistižena při nekalém jednání. Pokud by se dokázala očistit ze vznesených podezření, profesionální prestiž Miroslava Kalouska by utrpěl ránu, která by byla k politickému nepřežití.

Projev jistoty o nekalém obchodování společnosti ProMoPro spol. s r.o. v každém případě poškozuje její obchodní pověst. Nesmazatelná skvrna na ní zůstane, i kdyby další šetření prokázalo, že byl Kalouskův zákrok neoprávněný.

Manželé Veselí mají důvod k neklidu kvůli zahájenému vyšetřování. Budiž jim výstrahou kauza Vladimíra Mlynáře. Protikorupční policie byla v poslední době hojně kritizována za to, že dosud nevyšetřila žádnou velkou kauzu. V tomto případě může počítat s politickou podporou, což povzbudí její chuť napravit si na této věci špatnou pověst. K horlivosti má vážný důvod také vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula, neboť jeho budoucnost je po odvolání Renaty Vesecké, nástupu nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a ve spojitosti s postupně prováděnými personálními změnami na místech vedoucích státních zástupců poněkud nejistá. Trestní oznámení Veselých proti Komerční bance a.s. bude patrně zatím pouze přiloženo k jejich trestnímu spisu jako součást obhajoby. Jsou-li nevinní, nezbývá jim, než se spolehnout na vysokou profesionalitu, nestrannost a neovlivnitelnost protikorupční policie a státních zástupců. Jistotu, že budou ušetřeni různých nepříjemností, zřejmě mít nebudou.

Předjímat výsledek trestního řízení kvůli obchodu mezi státem a společností ProMoPro spol. s r.o. by bylo předčasné. Ať bude jeho výsledek jakýkoli, uhájení postavení Alexandra Vondry považuji za málo pravděpodobné, protože chyby na straně státu jsou nesporné.

___________________________________________________________________________________