Reflex

Proč dochází k podivným čistkám na Nejvyšším státním zastupitelství?

Situace na státním zastupitelství po nástupu nového šéfa, Pavla Zemana, začíná připomínat komunistickou normalizaci. Ve třech nejdůležitějších funkcích se totiž ocitli bývalí vojenští prokurátoři a členové KSČ.
Dva z nich přitom jmenoval sám Zeman (první náměstek Igor Stříž a ředitel trestního odboru Roman Hájek). Spolu s dosavadním ředitelem přezkumného trestního odboru Tomášem Havlíkem ovládají nejvlivnější pozice v resortu. Přitom Stříže musel ministr Jiří Pospíšil (ODS) do funkce náměstka sám jmenovat a k instalaci ostatních bylo potřeba jeho tichého souhlasu. Paradoxně tak ke jmenování bývalých komunistů do vedení NSZ došlo v době, kdy Pospíšil nechal zveřejnit na oficiálních stránkách MS seznam dosud působících bývalých komunistů v justici a ne státním zastupitelství.

Noc dlouhých nožů

Změna na postu nejvyššího státního zástupce byla vysvětlována snahou očistit resort od politických vlivů.  Pro Pospíšila se ale stala vítanou záminkou k likvidaci osob, které byly tak či onak spojeny s jeho předchůdci v úřadě, Pavlem Němcem a Danielou Kovářovou. Neméně závažným aspektem čistek byla i eliminace těch státních zástupců, kteří se podíleli na záchraně Jiřího Čunka. Čistky je totiž možné vnímat i jako další pokračování „causy Čunek“ jinými prostředky. Je to přitom paradox. Například tolikrát zpochybňovanou delegaci vyšetřování Čunkova případu z Přerova do Jihlavy posvětilo právě stanovisko Ministerstva spravedlnosti v době, kdy úřad řídil Pospíšil jako člen Topolánkovy vlády. Jenomže to se nyní jaksi nehodí do mediálního obrazu, který kolem sebe ministr spravedlnosti umně vytváří, jako jeden z bojovníků proti virtuální justiční mafii, o níž jsme se nedávno z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dozvěděli, že vlastně žádnou justiční mafií není.
Mezi státními zástupci se čistkám, které proběhly v prvním lednovém týdnu ve státním zastupitelství, říká „noc dlouhých nožů“. Během čtvrtka 6. ledna byli odvoláni všichni tři náměstci, v rámci čistek byl odstraněn i ředitel trestního odboru NSZ Stanislav Potoczek, který Čunka vytáhl ze spárů severomoravských policistů a státních zástupců. Nahrazen byl Hájkem, který patřil k exponentům státního zastupitelství, požadujícím odchod Vesecké.  
Paradoxní je, že čistky vynesly do funkcí i ty státní zástupce, které v minulosti sám Pospíšil odvolal. Týká se to především Ivo Ištvana, který byl v roce 2007 Pospíšilem odvolán kvůli tomu, že nedokázal zabránit tzv. válce žalobců, i kvůli jednostranným únikům z vyšetřování Čunkova případu do médií. Na Ištvanovo místo jmenoval tehdy Pospíšil Milenu Hojovcovou. Jenže odvolání bylo napsáno tak lajdácky, že je soud zrušil pro nepřezkoumatelnost. Místo doplnění byl na Hojovcovou vyvíjen ze strany vedoucích představitelů NSZ tak dlouho nátlak, až se nakonec zhroutila a podepsala rezignaci. Ministr spravedlnosti tak svou neschopnost sepsat řádně Ištvanovo odvolání z funkce završil bezprávím vůči jeho nástupkyni. Není to jediný takový případ. Jako přes kopírák se situace opakuje v případě krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Protože zdejší zastupitelství bylo nejhorší v celé ČR, Pospíšil odvolal krajského státního zástupce Jana Jakovce. Soud opět odvolání odmítl a řekl, že je má ministr doplnit. Místo toho hodlá Pospíšil odvolat současného krajského státního zástupce Jiřího Křivance, který dal severočeské státní zastupitelství konečně do pořádku.    

Kdo další?

Těžko se dá dnes odhadnout, kde se plíživá normalizace ve státním zastupitelství zastaví. Znovunastolení Jakovce může vytvořit vhodné zázemí pro případné odvolání pražského státního zastupitele Vlastimila Rampuly, který navrhl Jakovce k odvolání, a tím pádem i k dalším čistkám v českých krajích. Od 1. března, kdy se ujme funkce Ištván, se mohou cítit v ohrožení moravští státní zástupci, spojovaní s Veseckou. Především brněnský krajský státní zástupce Petr Coufal, a jihlavský státní zástupce Arif Salichov, který nechal zastavit Čunkovo trestní stíhání.  
Skutečným výsledkem Pospíšilova údajného tažení proti zpolitizovanému státnímu zastupitelství se tak postupně stává pravý opak – návrat do dob Marie Benešové, kdy se státní zastupitelství stalo prodlouženou rukou k vyřizování si účtů některých vládních politiků, a kolbištěm nejrůznějších mocenských a ekonomických vlivů. Pospíšilovy i Zemanovy kroky začínají vyvolávat znepokojení i mezi některými členy ODS, o čistkách už byl některými státními zástupci informován i Petr Nečas. Hojovcová premiérovi napsala dokonce dopis, v němž mu vylíčila, jak neurvalým způsobem s ní bylo zacházeno.
I přesto pochybné změny ve státním zastupitelství pokračují dál, jako by se nechumelilo. Je otázkou, zda k těmto krokům dochází z Pospíšilova vlastního rozhodnutí, nebo je k nim tlačen nějakými nejasnými zájmovými skupinami v pozadí, ať už uvnitř, či vně státního zastupitelství.