Milan Kundera v Německu navržen na Mírovou cenu
Aleš Knapp

Velevážené dámy a pánové ze Svazu německých nakladatelů a knihkupců!

My, publicisté a literární kritikové Naďa Johanová a Aleš Knapp, reagujeme na Vaši zprávu v deníku Rheinische Post z 12.1.2011. Jako nositele Mírové ceny německých nakladatelů a knihkupců pro rok 2011 navrhujeme Milana Kunderu. Milan Kundera si tuto cenu zaslouží udělit bez váhání. Po desetiletí, v Československu i poté, co se v roce 1975 usadil ve Francii a od 90. let píše své romány a eseje francouzsky, přispívá světoznámý romanopisec Milan Kundera k uskutečnění mírové myšlenky jako žádný jiný autor: distancuje se od politiky, když má smysl se od politiky distancovat; vměšuje se, když má smysl se vměšovat. Je potěšen, že jeho romány, především Žert a Nesnesitelná lehkost bytí, už nejsou dnes čteny jako politika, nýbrž jako romány. Milan Kundera není zastáncem „angažované literatury“, v jakém jím byl Jean-Paul Sartre. Kundera se „angažuje“ jako spoluautor a signatář petic: za ženu, již fanatikové odsoudili za „neřest“ k smrti, za režiséra Romana Polanského (viz Kunderův text v deníku Le Monde, 8.5.2010). Milan Kundera správně tuší, kolik umělců, spisovatelů, publicistů se stalo, stává a může stát obětí vylhaných policejních udání a vykonstruovaných soudních procesů. Na podzim 2008 to zažil na vlastní kůži, když českojazyčný týdeník Respekt s pomocí téměř všech médií v Česku proti němu odstartoval hanebnou, bezuzdnou pomlouvačnou kampaň. Ačkoliv  Kunderovi pomlouvači zkusili dobré jméno romanopisce Milana Kundery zruinovat, Kundera netáhl před soud, nýbrž „věnoval si k 80. narozeninám soubor esejů“, jak trefně zdůraznil Bernard-Henri Lévy. V knize Une rencontre (Setkání), která zakrátko vyjde v překladu do němčiny s titulem Eine Begegnung, jsou obsaženy mnohé Kunderovy myšlenky o fenoménu zvaném „pomluva“: ironické, mírotvorné myšlenky, jelikož Milan Kundera nevyslovuje nad pomlouvači soud, nýbrž trestá je jinak: přenechává je jejich vlastnímu studu a předává je publiku k obveselení.

My, Aleš Knapp a Naďa Johanová, která má za sebou m.j. právnické studium, jsme rešeršovali v Národním archivu v Praze s cílem na zmíněnou pomlouvačnou kampaň reagovat. Deníky, časopisy i rozhlas publikaci našich příspěvků odmítly. Jeden z textů má název „Zrození pomluvy z ducha ´Respektu´“. Směl vyjít toliko v českojazyčném internetovém časopise Virtually (www.virtually.cz). Cenzura, kterou se Milan Kundera vydatně zabývá především ve francouzsky psaném souboru esejů „Les testaments trahis“ (Zrazené testamenty), funguje v Česku stejně jako dřív, bez ohledu na takzvaný politický obrat roku 1989. Bez výměny informací ovšem neexistuje mír - rovněž toto je důvod k udělení Mírové ceny Milanu Kunderovi.
 
A v Německu? Pokud je nám známo, německojazyčná média neposkytla prostor autorům, kteří měli v úmyslu postavit onu pomlouvačnou aféru do správného světla. Internetový server „Perlentaucher“, který dokonce zveřejnil celý pomlouvačný text Respektu v překladu do němčiny, naši reakci ignoroval; redakce německojazyčných deníků a týdeníků, které jsme oslovili, reagovaly mlčením. Cenzura ve Spolkové republice Německo? Ano!!!  Toto je jedním z nejpádnějších důvodů, proč vyznamenat Mírovou cenou právě Milana Kunderu. Udělení Mírové ceny Václavu Havlovi v roce 1989 bylo událostí. Milan Kundera  správně zdůrazňuje, že Češi jsou národem, jemuž byly neustále falšovány dějiny, národem, jehož dějiny jsou znovu a znovu překrucovány a přepisovány. Ve svém myšlení stojí Kundera blízko Václavu Havlovi. Kundera bojuje mírotvornými prostředky proti zničení evropské kultury. V eseji „L´Occident kidnappé ou la Tragédie de l´Europe centrale“ (Unesený Západ aneb Tragédie centrální Evropy) upozorňuje Milan Kundera na nebezpečí, které většině západoevropských pozorovatelů zůstalo žel doposud skryto. Kunderův text z roku 1983, jak autor ukázal i ve své nejnovější knize Setkání, si dodnes zachovává aktuální platnost.

Vzpomínáme na skvělé vystoupení André Glucksmanna v roce 1989, kdy byla Mírová cena (v nepřítomnosti, neb Havel nesměl vycestovat z ČSSR) udělena Václavu Havlovi. Navrhujeme, aby autorem laudatia byl tentokrát Bernard- Henri Lévy.

V naději, že Svaz německých nakladatelů a knihkupců přispěje k uskutečnění mírové myšlenky udělením Mírové ceny Milanu Kunderovi,

zůstáváme

s nejsrdečnějšími pozdravy.


Naďa Johanová, Aleš Knapp

Kolín nad Rýnem, 24.2.2011

Milá paní Johanová, milý pane Knappe,
srdečný dík za Váš e-mail a Váš dopis, který mezitím došel a ve kterém jako nositele Mírové ceny navrhujete Milana Kunderu. Váš návrh spolu s ostatními došlými návrhy předložím radě nadace, která v březnu zahájí svou porotní práci. S rozhodnutím počítáme v červnu.
S přátelskými pozdravy
Váš
Martin Schult

Berlín, 28.2.2011

Nesouhlasím. Ani ne tolik

Nesouhlasím. Ani ne tolik kvůli zmíněnému skandálu, který nepochybně přiživil sám Kundera svou reakcí-nereakcí. Mnohem víc mi vadí Kunderův přístup k vlastní zemi. Žádná urážka či potupa, kterou v Čechách zažil, mu nedává právo chovat se k nám všem tak, jak se už roky chová. Nevyčítám mu, že si zvolil Francii a francouzštinu, ale to, že odmítá Čechy a češtinu!

___________________________________________________________________________________