Kulatý čtverec důchodové reformy
Dušan Šrámek

Revue Politika 3/2011

Koaliční vláda konečně po patnácti letech přešlapování a nejrůznějších neplodných jednání předložila koncept důchodové reformy. Jde o dobrý či špatný návrh?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na ni díváme.

Z hlediska nastavených parametrů nelze než souhlasit s tím, že důchodová reforma je v současné politické situaci kompromisním výsledkem možného. Vyvedení tří procent z dnešního osmadvacetiprocentního sociálního pojištění (resp. ze současného průběžného systému) by nemělo první pilíř ohrozit. Jistě, výsledek by mohl být ambicióznější. Na druhou stranu je varující příklad Maďarska a některých dalších států, které k reformě přikročily před námi. Vyvedení více procent by mohlo ohrozit průběžný systém, což by v důsledku mohlo vést k faktickému budoucímu znárodnění soukromých penzijních fondů, a tím pádem ke zpochybnění jakéhokoli reformního snažení.

Pochopitelně, že se to odrazí na atraktivitě spoření do důchodového fondu. Jestliže vláda dnes odhaduje, že do soukromého systému se zapojí polovina populace, jde spíše o zbožné přání. Problém je totiž v podmínce dorovnání dalších dvou procent nad rámec současných povinných odvodů. Tím sice získají fondy navíc další peníze, které mohou investovat; budou tak moci být atraktivnější. Na druhé straně je jasné, že při současné situaci napjatých soukromých rozpočtů budou mít na ona dvě procenta navíc pouze movitější občané. Výhodou je, že ze státního průběžného systému nebudou odčerpávány prostředky středních vrstev na penze bohatším. Tato situace dnes vznikla po rozhodnutí Ústavního soudu, který nařídil, že penzijní systém musí být více zásluhový a méně rovnostářský.

Za pozitivní lze rovněž označit zrušení části odvodů na sociální pojištění, které odvádějí firmy na aktivní politiku nezaměstnanosti a na úrazové pojištění zaměstnanců. Sociální pojištění patří k nejvyšším v EU a jakékoli snížení jde správným směrem.

Je jasné, že vyvedení části pojistného mimo průběžný systém i výpadek v sociálním pojištění musí být z něčeho uhrazen. Vláda přistoupila ke sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na dvacet procent. Samo o sobě je toto opatření systémově správné. Otázkou je, zda bylo nutné v takové výši a zda nešly najít dodatečné prostředky někde jinde. Po celou dobu byla veřejnost ujišťována, že na důchodovou reformu mají jít peníze z prodeje a privatizace státního majetku. Místo toho vláda razantně zvýšila daně, čímž jednoznačně porušila vlastní programové prohlášení. Alternativou by mohlo být sjednocení DPH na devatenácti procentech, tedy přesun téměř všech položek ze snížené do základní sazby DPH plus jednoprocentní snížení základní sazby. Z principiálního hlediska by tak vznikla skutečně rovná daň, neboť by se sjednotila výše DPH i příjmových daní. Je nepochopitelné, proč vláda na jedné straně razantně zvyšuje DPH, aby celou třetinu vybrané částky následně přerozdělila rodinám s dětmi a důchodcům.

Vznik dvoupilířového penzijního systému je, alespoň z psychologického hlediska, pozitivum kvůli možnosti výběru. Jenže je to výběr připomínající školní jídelnu. Buď buchtičky se šodó, nebo hovězí s mrkví. Státem garantované důchodové systémy se dostaly za dobu svého trvání do bezvýchodné pasti. Stačí srovnání: v době, kdy začaly být za německého kancléře Bismarcka důchody garantovány státem, byl průměrný věk dožití minus tři roky. Důchod tak byl spíše překvapivým bonusem pro ty, kteří se jej dožili. Dnes je v České republice věk dožití u mužů šestnáct let, u žen dokonce dvacet dva. Vývoj důchodového věku už dávno přestal kopírovat skutečný věk, kterého se lidé dožívají; stal se jakýmsi druhým životem, „životem po zaměstnání", kdy jedinec nevytváří žádné hodnoty, ale na základě svých úspor, povinných odvodů a „solidárních" odvodů ostatních spoluobčanů peníze pouze spotřebovává. Setrvačnost (či spíše akcelerace) celého systému vytvořila ve společnosti perverzní představu o časově omezené délce zaměstnání a o absolutní povinnosti státu postarat se o kohokoli, kdo dosáhne nadekretovaného věku odchodu do důchodu. Bez ohledu na fyzické a mentální síly konkrétního jedince, bez ohledu na individuální výši pojistné daně, bez ohledu na celkový objem finančních prostředků v důchodovém systému.

Vládní reforma vůbec nenabízí jiné možnosti, například vystoupení ze systému (byť s možnými riziky v případě takového kroku). Přitom je výsostnou věcí každého jednotlivce, jak se na stáří zabezpečí. Někdo může mít sbírku cenností, nemovitost či zcela jinou alternativu. Dá se sice jen těžko očekávat, že by takový přístup byl za současných podmínek politicky prosaditelný. Od pravicových stran by se ale dala očekávat alespoň širší debata, včetně snahy přesvědčit veřejnost, že zabezpečení na stáří je především věcí každého z nás.

Jediný, kdo s podobnou myšlenkou v minulosti přišel, byla ODS v dobách Vlastimila Tlustého. Bývalý ekonomický expert občanských demokratů navrhoval postupný přechod na rovný, čistě solidární systém, který by byl ale jen státem garantovaným minimem. Přechod by byl spojen s postupným poklesem sociálního pojištění. Tak by rostla míra osobní odpovědnosti. Vedlejším pozitivem by bylo i vyvázání soukromých prostředků ze sociálního účtu v průběžném systému, kde leží bez užitku ladem, a jejich nasměrování do soukromých investic. To by byla skutečná penzijní reforma.

Myšlenkovou bídou současné mainstreamové české pravice je, že s podobnými návrhy řešení nepřichází do veřejného diskursu, byť jen teoreticky. Debata, kterou vláda s veřejností vede, se stáčí na pouhé technické detaily, na obhájení jednoho úzce definovaného návrhu, který může být až na některé parametry stejně tak dobře návrhem socialistickým. A v tom je základní problém celé reformy.

Ať povedená, nebo nepovedená,

Ať povedená, nebo nepovedená, podle mne ne, v tom plně souhlasím s Klausem,udělala to vláda blbě.Zbytečně vyděsila lidi skokovým nárůstem DPH a navíc ještě v letošním roce. Mně to trochu připomělo zdravotní reformu Julinka, s tím ovšem, že jeho zdravotní reforma na rozdíl od důchodové byla velice dobrá. Místo aby nejdřív změnil zákonné parametry ve zdravotnictví, jak bylo zamýšleno, vylezl Julinek nejdříve s třicetikorunovými poplatky a bylo vymalováno.A to byla velká škoda.

Paní Olino, to máte přímo od

Paní Olino, to máte přímo od Julínka, to "jak bylo zamýšleno"? Nebo si to cucáte z vlastního palce? IMO pan ministr Julínek udělal přesně to, co zamýšlel, a co nikdy NEZAMÝŠLEL udělat (zákonné parametry, případně další rozumné a žádoucí věci), to také neudělal - akorát to sliboval. A těm slibům vy jste asi uvěřila.

Pane Kocourku, Vy buď neumíte

Pane Kocourku, Vy buď neumíte číst, nebo nechápete smysl napsaného.

To si pište, že nechápu smysl

To si pište, že nechápu smysl VÁMI napsaného. "Jak bylo zamýšleno" - Kým bylo zamýšleno? Vámi bylo zamýšleno? Julínkem bylo zamýšleno? Někým dalším, neznámým? Můj odhad byl, že vy se možná domníváte, že cosi bylo zamýšleno Julínkem.

Pan Šrámek se hluboce, ale

Pan Šrámek se hluboce, ale skutečně hluboce mýlí.

Vláda žádnýn koncept důchodové reformy nepředložila, protože žádný koncept nemá. To co z vlády vychází jsou kutilské výkřiky, naprosto neprovázané s celým systémem národního hospodářství.

Vláda také nic naprosto najisto netrvrdíé, jen zkouší, kam až by mohla bez průšvihu zajít. Ale mnoho prostoru nemá. A tak když narazí, couvne a snaží se lidi ošulit jinak.

To, že ani jeden postřeh

To, že ani jeden postřeh tohoto příspěvku nemá žádné racionální opodstatnění, . bude patrně tím, že zn.brekeke se dosud nestačila ani okrajově seznámit s dosud zveřejněnými záměry exekutivy pro důch.reformu, ani se situací v trendech skladby obyvatelstva, která nemá jiné řešení, mají -li mít během 30 let budoucí důchodci pokryty důchodem alespoň základní životní potřeby.

Vážený fifejdo, lituji, že

Vážený fifejdo, lituji, že Vám mnou sdělené názory připadají jako školení mužstva. Sděluji pouze své názory, stejně jako Vy ty Vaše a pokud se liší, jde o přirozenou věc vyplývající z různého pohledu na svět, především ideologii. Jsem pravicového zaměření a pozitivně naladěn, takže nehledám jen to záporné na každé osobě, události .. Současnou vládu pokládám za lepší než cokoliv jiného, co by mohlo v současné době vzniknout v daném rozložení sympatií voličstva. S tím už nic neudělám ve svém věku, nehodlám se převychovávat. Vy třeba vidíte v Kalouskovi jen to nejhgorší, já jej beru jako inteligentního, schopného státního úředníka, který má i negatrivní vlastnosti v podobě poťouchglictví a itrikánství, které však zcela nepotírá celkový přínos pro prosperitu ČR. Rád bych Vám udělal radost, ale asi se mi to nepovede. Nevím totiž, co by Vás uspokojilo.

Chce to vážený fifejdo slevit

Chce to vážený fifejdo slevit ze svých nároků na vládní garnituru, jelikož to, co by Vás uspokojilo neexistuje ani jinde a horší je, že nikdy existovat nebude. Z toho vyplývá Váš osud věčně nespokojeného občana, čemuž já se osobně snažím vyhnout.

___________________________________________________________________________________