Otřesené Japonsko, sjezd socanů, utopený Knut a jiné katastrofy
Petr Paulczynski

Tak jsem si dovolil na více než 14 dní vyrazit za hranice všedních dní, abych dal možnost regenerace svému zvolna chátrajícímu tělíčku. Zvolil jsem vzdálenou destinaci v indickém oceánu kousek pod rovníkem, kde internetový signál fungoval jednou týdně a to ještě bídně.

 

Díky tomuto faktu a tudíž nedostatku iritujících informací, jsem zregeneroval tak dokonale, že ukojení informačního hladu po návratu se mnou málem seklo.

Je neuvěřitelné, že v panenské přírodě bez televize, novin a internetu, za zvuků šumícího oceánu najednou zjistíte, že váš život je plný nesmyslných blbostí a dějů, které si člověk připouští víc než je zdrávo a které prostě k ničemu nepotřebujete. Vůbec vám nechybí ranní noviny či internet, nemluvě o nedělním extempore krále televizních publicistických paňáců Václava Moravce.

Neuvěřitelnější ovšem je, že stačí 18 hodin zpáteční cesty a jste v tom znovu až po uši. Po návratu jsem prolistoval někalikacentimetrový stoh novin a přelétl titulky.

Zděsil jsem se nad tragédií v Japonsku.

Zděsil jsem se nad humanitární akcí v Libyi kde v rámci vytvoření bezletové zóny podle komentářů bomby trefí jen padouchy (všechny) a civilistům se jistě nic nestane.

Zděsil jsem se nad výsledkem sjezdu socialistů v Brně, kde zvítězil defraudant poslaneckých náhrad. (Co taky čekat jiného od strany která již měla ve svém čele prohnaného šíbra z RáJe, koloťuka nebo autistu.)

Zděsil jsem se nad trapnou Jandákovsko-Landovskou přestřelkou nad Havlovým jistě geniálním dílkem Odcházení, financovaným mimo jiné naší-vaší-bakalovou ČT. (Na renomovaném filmovém serveru ČSFD.cz získalo Odcházení od recenzentů tristní hodnocení 36% a dostalo se tak na úroveň blížící se kategorii filmový odpad.)

Zděsil jsem se nad rozhodnutím soudu, který romskému gaunerovi snížil trest z 10 na 5 let, snad proto, že je to chudák vyloučená.

Zděsil jsem se nad šílenými nápady na generální stávku, protože se pár profesionálních odborářů rozhodlo, že všeliké výhody a benefity které mají v rámci šetření padnout stojí za to, abychom se vydali cestou do pekel. Kritika, negativismus, pesimismus a obavy z budoucnosti na mne koukají z každého druhého řádku.

A tak mi nakonec přišlo kromě těch Japonců líto jen chudáka slavného ledního medvěda Knuta, který už to má za sebou.

Všechno ostatní je jenom obyčejný hnus. Ani nevíte, s jakou chutí bych se vrátil do té divočiny, kde bych byl ušetřen naší upatlané každodenní současnosti. A tak nakonec aspoň nějaký ilustrativní obrázek, abyste viděli jak tam bylo a proč jsem tak znechucen.



Psáno pro blog.iDnes.cz

 

Trochu škodolibě bych dodal,

Trochu škodolibě bych dodal, k dokonalému zážitku už chybělo jen nějaké to tsunami.

Všude číhá nějaké to

Všude číhá nějaké to nebezpečí pro občany. V Tichomoří je to tsunami, v ČR zase potenciální vláda ČSSD+KSČ. Nevyberete si.

___________________________________________________________________________________