Národní galerie: přátelé z Palachova náměstí znovu v akci!
Jana Dědečková

     Necelý rok uplynul od zmanipulovaného výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze (zpravodajství Virtually k tehdejším událostem ZDE). Jaro je tu a další ministr kultury znovu hledá osobnost, která by byla schopna zastávat tuto důležitou funkci. Taková věc se samozřejmě nemůže obejít bez dalšího dopisu Jiřího Davida (ZDE). Protože jsem se už letos 3. března podrobně zabývala otázkou, proč by měl Národní galerii řídit odborník (ZDE), mohu se teď v krátkosti věnovat i pozoruhodnému textu pana Davida.

     Je poučné pozorovat, kdo ve výběrové komisi, jejíž složení ministerstvo dosud oficiálně nepotvrdilo, Jiřímu Davidovi vadí. Není to historik Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ačkoliv pro obor dějiny umění nemá žádnou kvalifikaci a zlí jazykové o něm tvrdí, že v nejrůznějších výběrových komisích a správních radách (včetně VŠUP) tráví mnohem víc času, než kolik věnuje vlastní a dosud náležitě přehledné odborné práci. Není to ani politolog Radek Špicar, jehož jedinou odbornou kvalifikací pro členství v této komisi je členství ve správní radě VŠUP v Praze a který je jinak ředitelem vnějších vztahů Škoda Auto, a. s. Není to ani kurátor Jiří Machalický, o jehož děravé paměti jsem se zmiňovala už dříve a k jehož odborné činnosti a k jednomu jeho pozoruhodnému dopisu se ještě vrátím. Jiří David vzal dokonce na milost i Lubomíra Slavíčka, ačkoliv tento nad jiné renomovaný historik umění s VŠUP, pokud se mi podařilo zjistit, nemá nic společného. Jak vyplývá z formulace Davidova e-mailu ministerstvu kultury, na Slavíčkovi je sice Davidovi něco podezřelého, ale zaboha nemůže přijít na to, co by to mohlo být.

     V otevřeném střetu zájmů je podle Jiřího Davida pouze jediný externí člen komise, totiž Ladislav Kesner mladší, sinolog, teoretik muzejnictví a syn někdejšího prvního polistopadového ředitele Národní galerie. Je to poněkud bizarní vzhledem k tomu, že na rozdíl od Stehlíka, Špicara či Machalického je odbornost Ladislava Kesnera pro členství v podobné komisi nezpochybnitelná. Jde totiž mimo jiné o autora dosud jediné původní české vědecké práce o „muzeích umění,“ tj. o institucích typu Národní galerie v Praze. Vyšla poprvé roku 2000 a nese příznačný název Muzeum umění v digitální době; Vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Ladislav Kesner spolu s Lubomírem Slavíčkem jsou ve skutečnosti jedinými externími členy komise (pokud David její složení popisuje správně), kteří mají jak odborné, tak morální předpoklady k tomu, aby mohli nového ředitele Národní galerie vybírat. O návrat do Národní galerie, pokud vím, Ladislav Kesner nijak neusiluje.

     Proč právě Kesner tak vadí Jiřímu Davidovi? Podle informací, které se mi podařilo získat, je za touto averzí především osobní nevraživost Filipa Suchomela, orientalisty a – jaká náhoda! - také prorektora VŠUP, který byl údajně už loni jedním z hlavních stratégů pokusu přátel z Palachova náměstí o ovládnutí Národní galerie v Praze. I k tomuto detailu a k okolnostem Suchomelova profesního růstu se ještě vrátím.

     Pozice přátel z Palachova náměstí je letos výrazně slabší, než byla loni. Po výstavě Batlinerovy sbírky ve Veletržním paláci už nikdo nemůže s vážnou tváří tvrdit, že je Národní galerie v mezinárodní izolaci. Po výstavách Karla Škréty a Roelandta Saveryho je těžké argumentovat tím, že by snad nedělala monumentální výstavy a věnovala se pouze stálým expozicím. Ani stálé expozice však nezůstaly stranou, jak ukazuje letos otevřená a v Čechách dosud nebývalá stálá výstava antického umění v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze, v tom paláci, v němž podle svého loňského projektu chtěl tehdejší i nynější uchazeč o místo ředitele Národní galerie Jiří Fajt vybudovat ubytovací kapacity a luxusní restauraci. Obávám se, že ani argumentace Jiřího Davida tentokrát jejich pozici příliš nezlepší. Pokud čtu jeho dopis správně, pak Jiří David sděluje ministrovi, že si jmenováním Jiřího Fajta do funkce generálního ředitele Národní galerie může zadělat pouze na permanentní nepříjemnosti bez jediné chvilky klidu. Ač nerada, musím v této věci s Jiřím Davidem vřele souhlasit.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit