Zdravý selský rozum zvítězil nad absurdním soudním verdiktem. Prezident Václav Klaus udělil milost panu Karlu Baštovi z Ivančic na Brněnsku, jenž střílel z brokovnice na auto zlodějů, kteří předtím kradli v jeho sběrně kovů. Původně byl podle nesmyslného nálezu Nejvyššího soudu, že zabití zloděje je vždy vraždou, odsouzen na šest let o do vězení a od ledna byl dokonce za mřížemi.

Rozumím tomu, že člověk, který chrání svůj majetek, jedná v zoufalství a afektu a nelze se divit jeho radikálně obraně proti zlodějům. Obzvláště chmatáci kradoucí kovy patří k nejhorší lidské spodině, která se nezastaví ani před hodnotami slušným lidem svatými, a plení třeba i hřbitovy.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které sice bylo později poněkud zmírněno, mně proto rozčílilo. Jak bych se tedy měl jinak bránit proti tlupě zlodějů, když budu sám? Jiná možnost než namířená puška nebo pistole není. Protože když člověk volá policii, tak těm to trvá než přijedou a někdy také nedorazí vůbec. Takže pak by asi zbývalo, abych zlodějům ještě pomohl lup naložit do auta a zamával jim na cestu.

Jeden z dvojice Hanzelka-Zikmund, nevím už přesně který, vzpomínal na to, jak byli v Austrálii, jednou zastavili s autem a šli někam vedle silnice. Najednou k nim přišel člověk s puškou a povídá. „Dobrý den, vy jste bez povolení vstoupili na můj pozemek a já bych Vás mohl zastřelit. Ale vypadáte jako slušní lidé a já jsem to neudělal.“ Nakonec si to vysvětlili, skamarádili se a my nepřišli o slavné cestovatelské duo.

Chci říci jedno, gauneři musí mít vítr z toho, že když půjdou krást, tak je to také může hodně bolet a může to být i jejich poslední „husarský“ kousek v životě. Zastřelený zloděj mně vážně nedojímá.

Nepatřím mezi nekritické přikyvovače Václava Klause a třeba názory na současné Rusko máme hodně jiné a mně ty jeho i někdy až vadí. V tomto případě však panu prezidentovi tleskám a děkuji za to, že napravil justiční nespravedlnost a pomohl z vězení slušnému člověku.