22.04.2011, Lidové noviny

Koalice musela řešit velmi složitou situaci, kdy jeden z partnerů, Věci veřejné, utrpěl citelnou ránu poškozením své důvěryhodnosti. Od samého počátku však bylo naším cílem zachovat trojkoaliční projekt, nikoli ho ukončit. Alternativou nedohody by byl pád vlády, zastavení reforem a vysoce pravděpodobně vláda vedená nereformovanou a populistickou sociální demokracií. Na misce vah proto nakonec převážila odpovědnost. Rekonstrukci vlády v současném půdorysu jsme dávali přednost už jen z toho důvodu, že žádná jiná alternativní koalice dnes neexistuje. I když zveřejnění nahrávky poslankyně Kristýny Kočí posunulo veřejné mínění (a nemá smysl si nalhávat, že nikoli) a částečně ovlivnilo aktuální situaci, přesto nemůže zakrýt původní podstatu problému. Občanští demokraté mají opravdu velký problém s metodami porušování osobních svobod, fízlování, podezření ze zneužívání policejních databází, nebo dokonce cíleného plánu s pomocí těchto prostředků uchopit ekonomickou moc a prorůstat do struktur veřejné správy. Já osobně také nechci žít v profízlované zemi, to je nepřijatelné. Proto jsme museli přikročit k vážné koaliční debatě.

Kompromis všech tří stran

Jsem přesvědčený, že postup, který jsem zvolil jako předseda vlády, byl správný. Musí být vyloučeno riziko, že lze podobné praktiky uplatňovat ve veřejné správě. Zveřejnění závažných informací však zároveň nemohlo vyústit v situaci, kdy své požadavky prosadí stoprocentně jen jedna ze tří koaličních stran. Každý ze tří vyjednávacích týmů musel v něčem slevit. Proto nejsou vítězové a poražení.

Občanská demokratická strana postupovala v souladu s TOP 09. Ať už v otázce původního požadavku na odstoupení tří ministrů VV, tak v rámci následných jednání. Jestli tento společný postup někdo označí za výhru, prohru nebo přijatelný kompromis (jak to vnímá koalice), to už je individuální. Jiná hodnocení však nejsou objektivní.

Za prohru bych považoval nevůli se dohodnout. Nejsme v soutěži královen krásy a politika je běh na dlouhou trať. Je nesmyslné podléhat virtuálním mediálním dostihům, jestli někdo ukořistil, nebo naopak ztratil o milimetr více politického prostoru. To zavání politikařením a veřejnost to otravuje. Zvláště ti, kdo dali hlasy reformám, dnes žijí deziluzi, že neustálé řešení různých kauz a pseudokauz překrývá normální věcnou politiku, a přitom si nepřejí vládu levice.

ODS prosadila většinu vyjednávacích cílů

ODS šla do vyjednávání s pěti cíli: Odchod Radka Johna z pozice ministra vnitra, Věci veřejné nepovedou resort ministerstva vnitra, odchod ministra dopravy Víta Bárty, odchod ministra školství Josefa Dobeše a zachování pozic ministrů za ODS.

Většinu těchto cílů jsme prosadili. Dosáhli jsme změny v resortu vnitra, kde hrozilo nebezpečné prorůstání vlivu ABL do jeho řízení.

Prosadili jsme jediné schůdné řešení, kterým bylo navržení nestranického kandidáta, který má důvěru všech tří koaličních stran. Jeho nominací dávám jako premiér jasně najevo, že ODS nešlo o získání kontroly nad tímto resortem. Jedná se o respektovanou osobnost, která musela v minulosti čelit mimořádným politickým tlakům ČSSD.

Z vlády odešel Vít Bárta, který čelí závažným podezřením. Nikdo z ODS z vlády v souvislosti s touto kauzou neodchází.

Jediným naším ústupkem tedy bylo akceptování Karlem Schwarzenbergem navrženého udržení ministra školství. Pro ODS je tento kompromis přijatelný, což potvrdilo i stanovisko předsedů regionálních organizací ODS. Politika je umění možného, pokud není naším programem permanentní sebedestrukce. Zároveň chci zdůraznit, že bude pokračovat naše úsilí zabránit tomu, aby praktiky ABL pronikly do výkonu státní správy. Toto potenciální riziko musí být postupně zcela eliminováno.

Klíčové je pokračování reforem

Nemělo by zapadnout to podstatné. Riziko vážných ekonomických problémů zdaleka nepominulo a situace se od voleb ještě zhoršila. Dnes nejenže dramaticky padají ratingy řady evropských zemí, ale reálně už hrozí státní bankroty. V takové situaci je každá politická nestabilita a nechuť provádět reformy jedem pro ekonomiku. Pozitivní očekávání vývoje ekonomiky by se rázem změnilo na negativní se všemi důsledky. Proto chceme spojit hlasování o důvěře vládě s přijetím reformního balíku. Pokud se nám podaří prosadit reformy, vydělá na tom deset milionů občanů České republiky. Pokud se nám tento záměr nepodaří, potom nemá tato koalice smysl.