Příjmy nebo výdaje rozpočtu – co je v době krize prioritní?
Michal Kadlec

Receptů, odkud a jakým způsobem zajišťovat příjmy do neustále se vyprazdňující státní kasy, jak krátit výdaje, aby finance nemizely rychleji než stačí „přitékat“, se nyní rodí jak houby po vydatném dešti. Jedním z nich je i nápad ČSSD zvýšit o jedno procento sociální pojištění zaměstnancům. Dle propočtů by to do státního rozpočtu zajistilo příjem deseti miliard korun. Pikantní na tom je, že sama ČSSD nemá zcela jasno, jestli by takto zdanila (sociální pojištění je vlastně sociální daň) jen zaměstnance, nebo zároveň i zaměstnavatele a vlastně o kolik. Od místopředsedy Zdeňka Škromacha by bylo k podivu, kdyby prohlásil něco jiného, než že zvýšit pojištění u zaměstnanců je nesmysl a sám by jej navýšil jen u zaměstnavatelů. Stínový ministr průmyslu Milan Urban by zase takto zatížil jen zaměstnance. A do třetice, ekonomický poradce předsedy ČSSD Jiřího Paroubka Jiří Havel, by nejraději zvýšil pojištění u obou skupin.

Míra nezaměstnanosti v měsíci lednu vzrostla na 9,8 procenta. Bez práce je tedy cca 574 tisíc lidí. Na dávkách v nezaměstnanosti je ze státního rozpočtu měsíčně vyplaceno cca 1,3 miliardy korun. Jen pro představu: pokud by se tato nezaměstnanost udržela po celý rok, což se vzhledem k sezónním pracím asi nepředpokládá, odčerpaly by dávky v nezaměstnanosti přibližně 15,6 miliard korun. Stát nemá k dispozici příliš způsobů, jak efektivně snižovat nezaměstnanost. Celosvětové hospodářské ochlazení, s tím související úbytek zakázek a fakt, že převážná část naší ekonomiky je v nezanedbatelné míře závislá na exportu, způsobuje redukci zaměstnanců a razantní hledání úspor takřka u všech firem. Stát může být pouze nápomocen při vytváření podmínek ke snižování nezaměstnanosti (nepůjde-li tedy cestou zvyšování počtu státních zaměstnanců, aby snižoval nezaměstnanost).
Některé ze způsobů, jak může zaměstnavatelům a potažmo i zaměstnancům pomoci „přežít“ je snížit náklady na práci, snažit se o přiměřené daňové zatížení či redukovat povinnosti spojené s administrativou pracovního procesu.

Že spolu předchozí dva odstavce nesouvisí? Jsem přesvědčen, že velmi souvisí. Na jedné straně se zoufale hledají příjmy, na druhé straně se konstatují výdaje. Obojí je spojeno a ovlivněno probíhající hospodářskou krizí. Čekal bych, že se v těchto souvislostech budou podnikat kroky na obou stranách a to ve vzájemné rovnováze. Bohužel kroky v oblasti snižování nezaměstnanosti a zejména s ní spojených výdajů jsem zatím zaznamenal pramálo. Zato vymýšlení dalších a dalších způsobů, jak vytáhnout daňovým poplatníkům více peněz z peněženek se vyskytují o to více. Konkrétně v tomto případě se domnívám, že jde o spojené nádoby. V případě zvýšení sociálního pojištění zaměstnancům se sníží jejich reálná mzda a tím i jejich kupní síla, která je pro oživení domácí poptávky potřebná. V případě zvýšení sociálního pojištění zaměstnavatelům se zvýší náklady na pracovní sílu a to zase může přispívat ke zvýšení nezaměstnanosti a s ní spojených výdajů. S trochou fantazie to připomíná křečka v kolotoči – čím rychleji běhá, tím rychleji se kolotoč točí. A naopak.

Hledá-li tedy stát zdroje příjmů do své pokladny, aby zvládl financování výdajové stránky, měl by nejprve provést důkladnou inventuru právě ve svých výdajích. Nyní je téměř nemožné ufinancovat výdaje tvořené a uskutečňované v době hospodářského růstu, kdy jsou příjmy kontinuální a snadněji předvídatelné. „Ořezávání“ jde samozřejmě těžce, neb natažených rukou je nepočítaně. A selekce skutečně potřebných od rádoby potřebných je obtížná. Ovšem neproběhne-li tato část jako prioritní, bude jakékoli naplňování příjmové části pro všechny velmi krvavé. Ostatně u každého živnostníka, podnikatele, v každé firmě a ostatně i rodině, která chce „přežít“, to takto chodí. U státu by to nemůže být jinak.

Pane Kadleci, zasadním bodem

Pane Kadleci,
zasadním bodem Vaší Modré šance byla rovná sazba daně. Vždycky jste vy modří tvrdili, že sociální a zdravotní pojištění je vlastně jiná forma daně. A měli jste samozřejmě pravdu. V tom případě ale zastropování těchto daní vyvolává efekt degrese. V Česku tedy ODS zavedla degresivní zdanění. Nic proti, ale mělo by platit pravdilo, že pokud jde státní kasa do hajzlu, měly by se lidem s vysokými příjmy tyto stropy zrušit. Nemusíme mít obavy, že zrušení těchto stropů zvýší nezaměstnanost. Dobrého manažera firma zaměstná i bez stropů.

Vážený čtenáři. Vaše myšlení

Vážený čtenáři. Vaše myšlení je zasaženo levicovou ideologií s trvalými následky. Tak předně nechápu mnohé sociální zvrhlosti, které labilnější jedince přímo vybízejí k páchání zneužití čehokoliv. Vaše vnímání solidarity je taková jednosměrná ulice. Vaše solidarita se zasekla na 30 korunových dávkách, kdy už nešlo o dělení mezi bohatými a chudými, ale mezi zdravými a nemocnými. To na okraj. Tzv. bohatství (nejsprostější české slovo, v zemi proletářů) a neviditelná a nenahmatelná chudoba se soudruzi nelosuje. To je dáno genetickou výbavou jedince a jeho schopnostmi. Tak předně si uvědomme, že každý, kdo na sebe vzal břemeno, či balvan zodpovědnosti a stal se zaměstnavatelem, byť jednoho člověka, je za to trestán na dvou frontách . Státem a zaměstnancem. Zaměstnavatel snímá ze státu komunistickou samozřejmost, tedy supluje stát, tím, že zajišťuje obživu zaměstnanci. Levicová doktrína ovšem vede tichý a trvalý boj proti tomuto uspořádání a prosazováním zákonů se zaměstnavateli mstí za to, že jí krade ovci. A jsou to především daně, odvody ZA ZAMĚSTNANCE do sociální a zdravotní kasy. Prostřednictvím obludných zákonů a zákoníku práce pak zaměstnavateli nařizuje různé kvóty, nedovolí mu propustit nevyhovujícího zaměstnance, ať už z hlediska morálky toho člověka, či jeho odbornosti. Chceš li se zbavit lempla a nahradit ho perspektivním pracovníkem, musíš mu dát odstupné. Těmi minimálními mzdami a tou nekonečnou množinou NÁROKŮ obyčejného člověka jsi tlačen do kouta a snižuje se ti konkurenceschopnost, a tím se kolo zase otáčí dolů. Už nestačí stravenky, mateřské školky, a další bonusy. Poslední hit odborářů, prosazujících k placené dovolené ještě příplatky na pívko po obědě a skleničku večer je už vrcholem perverzity. Ze státní kasy pak ty tři dny za rýmu, protože si nevzal do deště deštník, nebo se špatně oblékl. Příkladů banálních onemocnění je mnoho. Je nutno poznamenat, že zaměstnavatel, živnostník (dříve reakcionářský buržoa)nemá z těchto bonusů a výhod vůbec nic. Nemarodí, na dovolenou pouze když to vyjde a pod. Socanovi nestačí, že slušně vydělávající člověk, který za svou práci dostává vív, platí mnohonásobně výš, ale měl by platit neomezeně víc.

Enigmo, mám pocit, že píšete

Enigmo,
mám pocit, že píšete uplně o něčem jiném, než já. Pravdu má pan Hrbek, že zaměstnavatel by měl zaměstnancovi zacálovat úplně celou mzdu (tzv.superhrubou) a zaměstnanec by měl pak sám povinnost odvádět státu daň a pojištění. Znovu ale připomínám, že základním předpokladem rovné daně dle ODS byla shodná sazba pro všechny. To bylo porušeno zastropováním pojištění, protože pojištění je také daň. Takže nastala degrese. Systémově toto zastropování je blbě a Vaše pindy o mém levicovém myšlení jsou v této souvislosti zcela mimo. Ale pokud ve Vašem horlivém modro-komsomolském nadšení prosazujete zastropování pojistek, zkuste prosadit i zastropování DPH. Vždyť přece není spravedlivé, aby při nákupu auta za milion bez daně se platilo 200 tisíc DPH. Stačilo by přece mít strop na DPH například ve výši 50 tisíc.
Mimochodem já osobně jsem zastáncem nulové daně z příjmu (zisku). Zdaňovat by se měla pouze spotřeba. Takže pouze DPH, spotřební daň, silniční daň, daň z nemovitosti. Jenže to je tak převratná změna zdanění, že to připadá moc pravicové i takovým modrým komsomolcům, jako je Enigma.

čtenáři, trefil jste to!!!

čtenáři, trefil jste to!!! Daň z příjmu je prasárna, o tom žádná..... ale co potom levičácká touha po přerozdělování??!!!
Pak bychom se totiž pohybovali s HDP o řád níž, a tomu by se musely přizpůsobit i výdaje. Tedy ne 15 ministerstev, ale je 6-8, drastická redukce ve státní správě, max. 50 poslanců, zrušit armádu, resp. ponechat jen pár posádek na udržení pořádku......ale to už jsme ve Švýcarsku, nebo spíše v říši pohádek....??!!

Vážený enigmo, již dlouhou

Vážený enigmo,

již dlouhou dobu prosazuji názor, že do finančních záležitostí mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem státu mnoho není. Zaměstnavateli zase nic není do finančních záležitostí mezi státem a zaměstnancem.

Zaměstnanec by měl dostávat od zaměstnavatele na ruku superhrubou mzdu a sám si vyřizovat se státem i pojišťovnami všechny daně, odvody a poplatky. Maximální povinností zaměstnavatele vůči státu by měl být "udavačský dopis" s uvedením vyplacené mzdy.

Jenomže neschopní úředníci si udělali ze zaměstnavatele otroka a zatížili jej administrativou a proplácením různých odvodů i příspěvků zaměstnanci, která mu ubírá čas a zvyšuje jeho náklady.

Prvním krokem by mělo být zavedení superhrubé mzdy jako základního finančního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Druhým krokem by měla být zásadní reforma současných daní a odvodů, zejména směrem k zásadnímu zjednodušení. Na jedné straně není např. zaměstnavateli ze zákona při přijímání nic do toho, kolik má dětí, na druhé straně to musí respektovat při výpočtu výplaty, ačkoliv mu skutečně do toho nic není. Pokud jde o děti, je to vztah mezi státem a zaměstnancem.

O výkaznických nesmyslech, neustálých změnách v zákonech vyžadujících neustálé přepracování programů, atd. atd. je raději lépe nemluvit.

S pozdravem

Obvyklá mantra - zvyšování

Obvyklá mantra - zvyšování zdanění u zaměstnavatele povede ke zvyšování nezaměstnanosti.

Pokud se zvýší zaměstnavateli zdanění, poklesne v konečném důsledku jeho zisk (pokud se odvody započítávají do nákladů, ušetří malinko snížením daně z příjmů, pokud se daní zisk, tak je to natvrdo).

Zaměstnance může ovšem propustit pouze tehdy, když je pro něj neproduktivní, protože by si jinak snížil výnosy a tím zisk. A propouštění neproduktivních zaměstnanců i za cenu zvýšení nezaměstnanosti je přece ekonomicky účelné - podnik není sociální ústav. Kdo neumí nebo nechce dělat, musí nést důsledky a stát by jej neměl překrmovat.

Je ovšem i možnost propustit produktivního pracovníka a jeho práci rozdělit mezi ostatní. Tím se zvýší produktivita práce, což je opět ekonomicky účelné.

Tam je otázkou, zda se podaří dosáhnout dohody a ostatní se spokojí s určitou kompenzací zvýšené produktivity zvýšeným platem. Pokud k žádné kompenzaci nedojde, pak nejde o ekonomický problém, ale o mimoekonomické donucení, například z obavy o ztrátu zaměstnání.

Každý zaměstnanec se ale může svobodně rozhodnout, zda za daných podmínek zůstane či ne. Pokud je skutečně produktivní, najde zaměstnání jinde. Pokud není, je to jeho osobní záležitost a musí se s tím vyrovnat.

Operovat s obecnými mantrami bez skutečných praktických ekonomických znalostí je velmi ošidné.

Vážený pane Hrbku, čím víc

Vážený pane Hrbku,
čím víc bude stát zasahovat do ekonomické rozvahy a podnikatelských záměrů podnikatele, tím méně bude pro podnikatele seriozním partnerem a tím složitější bude vytvoření politickoekonomického souznění. /kontrapunktu/ Přeji pěkný den.

Pane Hrbek, s vašimi vývody

Pane Hrbek, s vašimi vývody lze jenom souhlasit. Už v předchozím příspěvku levě orientovaného čtenáře jsem se pozastavil nad nelogičností toho, že v přívalu všech těch platebních povinností vyniká to placení za zaměstnance. Toto není kompenzováno státní dotací za riziko zaměstnávat českého vyčůránka. Je zábavné sledovat ty tahanice mezi ministerstvy práce a zdravotnictví. U nás neznáme pojem SEZONÍ PRACOVNÍK. Od 15.10 do 15.03 příštího roku. Dle počasí lze samozřejmě pracovat i déle. Jde o zákoný nárok na podporu. Tomu je pak přizpůsobena daňová politika. Do této skupiny spadají obory práce závislé na povětrnostních podmínkách, jako zemědělci a stavebnictví. Stát tak má statistický přehled o počtu pracovníku a ve státním rozpočtu má usnadněn odhad nákladů na podporu v nezaměstnanosti. Odpadá tak povinnost českého zaměstnavatele se o svého zaměstnance postarat i v době prázdného chodu firmy. V česku se to ovšem řeší "házením se marod" ze zádama, kolenem a všech dalších orgánů, mnohdy s němým souhlasem přítele pana doktora. Chaos, bordel, anarchie. A hlavně finanční ztráta s nezdaněných černých příjmů. To by mohla být také jedna z cest jak ozdravit systém a neřešit to hozením na záda zaměstnavateli a zvýšením procent.

Enigmo. Sezonní - nikoliv

Enigmo.
Sezonní - nikoliv sezoní,
zákonný - nikoliv zákoný
povinnost - trefa.
Jinak dobrý.

Vážený Mirku, skvěle jste se

Vážený Mirku,
skvěle jste se obsahově vyřádil, nebo jen "vyprázdnil". Ona ta vaše myšlenková prolongace je fakt "oslňující". Jinak dobrý.... Ták... a včíl ten Enigmův článek komentujte, glosujte, analýzujte, či oponujte, ale neopravujte. Jste pak za troubu a já si to o vás nemyslím. Přeji pěkný den.

Vážený Migu, jste veselá kopa

Vážený Migu,
jste veselá kopa a to se mi tůůůze líbí. Chce se mi věřit, že i Mirek to tak tróóšinku pojal s nadhledem. Přeji pěkný víkend.

___________________________________________________________________________________