Míša prezidentem
Petr Sokol

Reflex 17/2011

Muž s uměleckou přezdívkou SWEET MICKY (česky Sladký Míša) přesvědčil nejvíce obyvatel karibského ostrova Haiti, že bude jejich dobrým prezidentem. Po čtrnácti dnech sčítání tato osudem tolik zkoušená země konečně zná svou hlavu státu, kterou Haiťané začali vybírat již loni v listopadu.

Haiti volilo poprvé od loňského ničivého zemětřesení, které si v lednu 2010 vyžádalo podle vládních odhadů více než 300 tisíc obětí, což odpovídalo zhruba třem procentům celkové haitské populace.

Jednu z nejchudších zemí světa následně zasáhla ještě epidemie cholery. Haiti je zvláštní země. Řada obyvatel zde například stále praktikuje kult vúdú, což se mimo jiné projevuje i v tom, že se v haitském trestním zákoníku nachází paragraf o zákazu zombifikace lidí. Na Haiti je totiž trestné udělat z někoho pomocí zaklínání "zombie" – oživlou mrtvolu. V takové zemi je pak možné všechno. A že si lidé zvolí prezidentem třeba zpěváka, asi nikoho moc nepřekvapí.

PREZIDENT KOMPAS

Michela Martellyho (50), jak se občanským jménem nazývá "Sladký Míša", znají již přes dvacet let skoro všichni ostrované. A to nikoli díky politice, do níž vstoupil až loni těsně před volbami, ale jako hvězdu haitského stylu taneční hudby, který se jmenuje kompa či kompas. Tento druh hudby vychází z tradičního haitského stylu, jenž je však zmodernizován do podoby pop-music. S trochou nadsázky bychom asi Sladkého Míšu mohli přirovnat k mužské polovině u nás populárního dua "Eva a Vašek". Martellyho kariéra má mnohé prvky "amerického", či asi lépe řečeno "haitského" snu. Jako mladý emigroval do USA, kde se protloukal jako prodavač a stavební dělník. Pak se vrátil na Haiti a začal se věnovat hudbě. Když zemi postihlo loňské zemětřesení a tradičně slabý a nefunkční haitský stát příliš nezvládal organizovat obnovu normálního života, začalo se diskutovat o tom, že nepopulární politiky by mohl nahradit v čele státu někdo jiný.

Michel Martelly vedl od počátku velmi populistickou kampaň, postavenou na zjevně nereálných slibech a útocích na tradiční haitské politiky. Po prvním kole se zdálo, že to ale nestačí, protože vláda oznámila, že ho v souboji o druhé "postupové" místo těsně předběhl vládní kandidát Jude Celestin. Mezinárodní tlak a pouliční protesty vedly ovšem k ojedinělé situaci, kdy vládní kandidát přenechal nakonec místo v druhém kole Martellymu. Zejména v chudinských částech hlavního města a ve stanových městečkách, kde stále po zemětřesení žijí tisíce lidí, vypukly po ohlášení výsledků oslavy ve stylu karibského karnevalu.

STÍNY MINULOSTI

Martellyho kritici ovšem tlumí nadšení z jeho tažení proti zkorumpovaným politikům a poukazují na jeho stinnou minulost. Martelly byl totiž v minulosti spojen s řadou reprezentantů pravicové diktatury a pozdějších polovojenských pravicových bojůvek, jež měly na svědomí vysoký počet obětí z řad politických oponentů. Asi ne náhodou se proto jeden z velkých Martellyho hitů jmenuje "Mon colonel" (Můj plukovník) a údajně opěvuje jednoho z šéfů těchto eskader smrti, plukovníka Josepha-Michela Françoise. V tomto světle nepřekvapí, že přezdívka toho plukovníka zněla také Sweet Micky …

Nechci podceňovat inteligenci

Nechci podceňovat inteligenci českých voličů, ale po posledních událostech mám takový dojem, že po zavedení přímé volby prezidenta si taky zvolí nějakého toho "Sweet Mickyho" za hlavu státu.

Pak teprve bude dovršen demokratický přerod v naší krásné vlasti.

Velmi trefně a znalecky jste

Velmi trefně a znalecky jste naši zemi přirovnal k Haiti, Kolder. Takže si rozumíme.

A kdyby, tak co? Myslím, že

A kdyby, tak co? Myslím, že by pro občany bylo psychologicky přínosné, kdyby měli prezidenta zvoleného přímo. Měli by třeba pocit větší sounáležitosti a vzrostla by možná národní hrdost, kdyby měli pocit, že prezidenta sami vybrali. Rozhodně si myslím, že je smysluplnější nechat volit přímo prezidenta než nechat v referendu rozhodovat o ryze odborné a potenciálně nebezpečné otázce, jako bylo například umístění radaru v Brdech.

Však se taky kolem toho

Však se taky kolem toho brdského radaru vyrojilo tolik "Sweet Mickeys", že měl jeden strach, jestli nevzplála to legendární poslední bitva.

A jsem velmi spokojen s tím, jak "Sweet Mickeys" z Brd brečí, že nedostanou ani kačku (stejně by si za ně pořídili maximálně tak nový rudý fangle a k nim štangle).

Vy jste od barev! Co jste

Vy jste od barev! Co jste dělal, chlape?!

Nehledě na to, že náš pan

Nehledě na to, že náš pan president je nebezpečnější a mnohem méně užitečný, než radar v Brdech.

A právě posuzování medvědama

A právě posuzování medvědama je to, co nechcu. raději bych, aby některé věci rozhodovali odborníci, než hlasování lidí (a jiných chlupáčů), z nichž je většina hloupější než já a přehlasují mě.

Bohužel, příteli. Ta chvíle,

Bohužel, příteli. Ta chvíle, kdy my moudřejší už nemáme kam ustupovat, je tady.
Pokud bystře namítnete, že můžeme jít třeba do prdele, tak i tato alternativa byla již prověřena. Ja tam už úplně plno (opak nevyplněného vakua z hlavy pana Gardnese).

K tématu Vašeho druhu a

K tématu Vašeho druhu a moudrosti mě napadají slova, která řekl Dědeček-Hříbeček medvědovi Ivanovi: "Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem" ;-)

Divil bych, kdyby Vás napadlo

Divil bych, kdyby Vás napadlo něco jiného. Asi si tedy budu muset změnit nick na "Dědeček-Hříbeček".

Moudřejší neustupují, ale

Moudřejší neustupují, ale hledají řešení. To jenom blbci si vymysleli hloupé heslo "moudřejší ustoupí", aby si připadali tak nějak chytřeji, když nedokážou vymyslet lepší řešení.

Blbci ty moudřejší k řešení

Blbci ty moudřejší k řešení nepustí. Nejsou přece blbci.
Moudřejším je povoleno pouze držet hubu a pozorovat. Takto blbci chápou demokracii.

Naštěstí krása naší vlasti

Naštěstí krása naší vlasti nemá se způsobem volby presidenta vůbec žádnou spojitost.
To, že bude někdy něco dovršeno, je blábol zoufalce, který opustil boha.

___________________________________________________________________________________