John rezignoval
Jan Bartoň

Stále ještě předseda VV Radek John ohlásil rezignaci na svůj post vicepremiéra pro boj s korupcí. Důvodem rezignace je to, že se nedohodl s premiérem Nečasem na složení svého týmu a tudíž by „nemohl nést odpovědnost“ za jeho výsledky. O tom, že je česká krajina prolezlá korupcí, svědčí i další „mediální fikce“, kterou do české kotliny zavál únik z vyšetřování kauzy nákupu Pandurů. Podle výpovědi bývalého zaměstnance rakouské zbrojovky si lobbista Dalík údajně řekl o 18 milionů eur. Dalík toto nařčení odmítá a podle bývalého premiéra Topolánka, který o Dalíkovi vždy hovořil jako o svém příteli, jde „o plky“. V éře vzájemného opisování je u této mediální kauzy zajímavé to, jak se na hlavních zpravodajských webech o této kauze píše. Novinky.cz, Lidovky.cz i Aktuálně.cz uvádějí nejen zprávu o tomto superúplatku, ale i vyjádření Marka Dalíka, který celou věc zásadně popírá. Podle něj si jeho účast na jednání dokonce rakouská strana vyžádala. iDnes.cz uvádí jenom verzi o úplatku, Dalíkovo dementi nezmiňuje.

Vraťme se však k Johnovi. Podle mediálních výstupů se měl Johnův protikorupční tým skládat i z jeho někdejšího náměstka na vnitru Moroze či z bývalého šéfa SFŽP Michálka. Zejména proti Morozovi ostře vystoupil premiér Nečas a rezolutně úvahy o jeho pracovním zařazení na Úřadu vlády zamítl. Poté se spekulovalo, že Moroz by nemusel být přímo zaměstnancem Úřadu vlády, ale pouze jakýmsi „poradcem“. Tuto metodu ostatně použil jiný ministr za VV, který si za svého náměstka přál pana Bátoru, kterého právě Nečas označil za zcela nepřijatelného z důvodu jeho politické angažovanosti u českých nacionalistů. Z Bátory je nyní pouhý „poradce“ a premiér Nečas už zřejmě nechtěl čelit podobnému riziku i v případě Moroze. John tedy odchází s komentářem, že „se K9 neschází, personální změny ve vládě jsou odkládány“.

Po nástupu ministra Johna na úřad jsem považoval za nutné ve svých komentářích dát novému ministrovi vnitra určitou dobu hájení. John však ve svých akcích jakoby ustrnul v době, kdy byl ministrem vnitra Ivan Langer. Neustále viděl kolem sebe plno „bývalých mužů Langera“, a odnesl to mimo jiné i prezident Policie ČR. Byla to doba první vážné vládní krize před Vánocemi loňského roku, kterou její účastníci vyřešili dohodou/nedohodou u prezidenta. Po dubnové aféře s „odhalením pravé tváře Víta Bárty“ v deníku MfD si na Johnovu adresu přisadil i premiér Nečas, když odkryl pozadí jednání o důležitých rozhodováních na MV. Na schůzky zásadně docházel Vít Bárta a bylo to prý někdy „až komické“.

Politická trafika pro Johna, jak se obecně o tom, že John zůstane ve vládě, i když už ne jako ministr vnitra, psalo, tak nakonec skončila překvapivě brzo. Pravdu mají zřejmě ti, kteří za krokem Johna vidí další a další manévry Víta Bárty. Toho Bárty, který ještě před vypuknutím skandálu kolem ABL přijal výzvu kandidovat na předsedu VV za předpokladu, jak prohlásil, pokud se John stane trvalým čestným předsedou s výrazným právem veta. V tomto je Bárta nepřekonatelný. Nyní prohlašuje, že „jeho čas ještě nepřišel“, stáhl svou kandidaturu na předsedu VV a tím více méně vytvořil příznivou situaci k tomu, aby hrstka „statečných“ véčkařů zvolila předsedou zase Johna. K tomu času bych jen rád podotknul, že se Vít Bárta, doufejme, mýlí. Myslím, že výrazně nadpoloviční většina české populace se domnívá, že „jeho čas již skončil“. Ale to tvrdil Zeman o Klausovi celé roky a jak to nakonec dopadlo, víme všichni.

Jenže poslední větu článku

Jenže poslední větu článku lze otočit - 40 % občanů z průzkumu hodnotí Vůdce Bártu kladně! A to, jak víme z historie, za určitých podmínek dostačuje ke katastrofě.

Uložit

Uložit