Odborářské hrozby jsou prachsprostým vydíráním
Jan Ziegler

Železničáři se rozhodli vyrazit do boje kvůli režijním jízdenkám. Prý když vláda nebude povolná, zastaví vlaky v zemi. Na pomoc jim vyrazili i další dopraváci a tak prý nepojedou autobusy, tramvaje atd.. Já ale radím, odborářům v jejich téměř teroristických metodách vůbec neustupovat. Změna termínu stávky z pondělí na čtvrtek nic neřeší.

Je nehorázné, jak si dobře placení odborářští bossové z peněz pracujících, diktují podmínky. Prý poslanecký návrh na změnu daní s režimem nestačí, musí jej navrhnout vláda. Šéf ČSSD Jiří Paroubek už tančí, jak se na žižkovském náměstí Winstona Churchilla píská, protože si naivně myslí, že by mu to mohlo přinést další předvolební body, ale tentokrát se naštvanost lidí, kteří se nedostanou do práce, obrátí proti samotným ajznboňákům.

Já jsem kdysi u dráhy dělal a uznávám, že bylo příjemné cestovat vlaky po Československu za dvacet korun na rok. Jenomže už tenkrát někdy v osmdesátých letech mně se do mně pustila spolužačka ze základky Ivana, která se vyučila prodavačkou a potom prodávala v brněnské prodejně kožené galanterie na dnešní Masarykově třídě. „Honzo, nezlob se, jak to, že máte vlaky skoro zadarmo? Já si také nemohu vzít kabelku a odnést si ji domů zdarma nebo se slevou. Tak nechápu, proč máte na železnici takové výhody.“ Na to se těžko hledala logická odpověď a já ji také nenašel. Bral jsem tedy režijku pokorně jako nějakou výhodu navíc a vůbec by mně nenapadlo kvůli jejimu zrušení stávkovat.

To přitom hrozilo už za komunistů. Štrougalova vláda uvažovala jeden čas o tom, že režijní jízdenky u ČSD i dalších dopravních společností  zruší. Nakonec od toho upustila, ale mám za to, že kdyby to udělala, tak ti největší současní bojovníci za levné cestování vlakem pro železničáře, by srazili poslušně podpatky a ani nehlesli. Maximálně by si zanadávali v hospodě u piva.

Ale znovu zdůrazňuji, tato stávka lidi akorát pořádně vytočí a železničáři sklidí jenom bouři. Kdyby stávkovali za platy nebo proti propouštění, tak se to dá ještě pochopit, ale nikoliv takový vyděračský protest za výhody, které v jiných povoláních nejsou.

Obrana režijních jízdenek v dopravě pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky se zdůvodňuje tradicí, že už od dob císaře pána, kdy vyjely první vlaky, patří k železničářským výhodám i levné cestování železnými oři. Ovšem je to velmi chabý argument.

___________________________________________________________________________________