Hlavní mediální událostí uplynulého týdne byla bezpochyby hrozba stávky v dopravě. Navíc toto téma zcela určitě opanuje i tento týden. Pozoruhodným představením, u kterého nemohlo jediné oko zůstat suché, byla společná tisková konference ČSSD a odborových předáků ve čtvrtek dopoledne. Vzájemné přitakávání a opakované děkování Jiřímu Paroubkovi vypadalo opravdu podezřele a trochu připomínalo doby minulé. Nebylo úplně jasné, kdo je režisér a kdo jsou jen herci v připraveném divadelním kuse. V každém případě ale celé představení budilo podezření, že celá stávka je dobře připravený scénář ve spolupráci s ČSSD a v její prospěch před volbami. Pokud to tak nebylo, neměla tato tisková konference proběhnout. Hlasité distancování od podněcování stávky ze strany ČSSD působí totiž po ní málo důvěryhodně. Postoj ODS zní od prvních vystoupení a tiskových konferencí jasně: Odmítáme hrozbu stávky jako nepřijatelný způsob politického boje. Takovému vydírání nepodlehneme. Připravit se ale musíme na souboj interpretací a lítý boj o konečnou odpovědnost za pravděpodobnou čtvrteční stávku. Odboráři totiž mimo jiné stávku zdůvodňují jako reakci na obstrukce ODS při uplynulých schůzích Sněmovny. Přímá souvislost tu přitom neexistuje. Politické kluby a vláda se dohodly na řádném projednání sporného bodu zákona o DPH 10. března. Že by i tenhle argument přicupkal jen tak náhodou z Lidového domu.

Vrátím se ještě zpět na začátek uplynulého týdne k dozvukům rozvodu předsedy ODS Mirka Topolánka. Bulvární média to pojala hlavně fotograficky a například Blesk do úterního vydání umístil celý fotoseriál. Hlavní fotografie přitom zachycovala současnou partnerku Mirka Topolánka Lucii Talmanovou s úsměvem na tváři. Ten jistě neměl s rozvodem nic společného, přesto hlavní titulek tento úsměv s rozvodem zle a škodolibě spojil. Asi se to editorovi nebo redaktorovi jevilo jako dobrý nápad. Mladá fronta Dnes vrátila do hry spekulace o tom, co si vlastně oba bývalí manželé rozdělili. Vzpomněl jsem si na nedávný Hyde park České televize, kde se o tomtéž diskutovalo. Politik je zkrátka předem podezřelý, i když se "jen" rozvádí. Stačí nevinné vyjádření advokáta a mlčení obou partnerů a hned se píše a mluví o tom, že za majetkovým vypořádáním může být něco temného, či alespoň nepřiznaného.

V den smutného výročí únorového puče vydala ODS v Mladé frontě Dnes celostránkový inzerát, který vyvolal mírnou kontroverzi. Hlavní motiv spojoval Jiřího Paroubka s historickým záběrem Klementa Gottwalda na Staroměstském náměstí. Text inzerátu upozorňoval na to, že zlé věci v českých dějinách začínaly nenápadně. Fakt, že v polovině krajů vládnou sociální demokraté s podporou komunistů, vnímá velká část veřejnosti bez nápadného rozčarování. Zazněla otázka, jestli jsme to s tím přirovnáním nepřehnali. Nešlo ale o přirovnání. Spíše o varování a upozornění na nebezpečné signály, které ale nejsou abstraktní a vykonstruované. Osobně se pořád nemůžu smířit s tím, že ve středních Čechách si David Rath zavázal k poslušnosti všechny své zastupitele směnkou na čtyři miliony korun a potom se opřel o tichou podporu komunistů. Tu směnku David Rath veřejně přiznává a vlastně se nic moc neděje. Nikdo mi nevymluví, že tohle je nebezpečný signál a pořádná facka demokracii.

Ve stejný den jsme také uspořádali tiskovou konferenci, na které jsme popsali kroky, které ODS udělala nebo připravuje pro vyrovnání s minulostí. Místopředseda Senátu Jiří Liška popsal zákon o účastnících protikomunistického odboje, který se kvůli odporu ČSSD a KSČM podařilo prosadit do Sněmovny po dvou letech nesmyslných odkladů. Senátor Alexandr Vondra poukázal na fakt, že příslušníci StB stále pobírají desetitisícové renty, zatímco aktivní odpůrci komunismu mají i kvůli násilím omezené pracovní kariéře důchody mnohem nižší. ODS bude do budoucna požadovat, aby se tato nespravedlnost odstranila podobně jako v Polsku – ze zkrácených rent příslušníků StB by se mělo přilepšit těm, kteří se aktivně postavili proti komunismu. Škoda, že tahle sdělení se do médií téměř nedostala.