Podle Tomáše Bati „to čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.“ To řekl v roce 1932 a platí to i dnes. Privatizoval jsem kdysi s kolegou, který je již dlouhá léta úspěšným firemním právníkem velké a úspěšné průmyslové skupiny, která také tehdy v privatizaci začínala jen s chytrými hlavami a silnou vůlí. Napsal jako odreagování knížku, které výtisk mi poslal. Dokonce mi ve věnování poděkoval za to, že jsem jej „naučil právničinu“. To mi udělal radost. Jenže tehdy já jako formálním vzděláním ekonom a trochu praktikující programátor samouk jsem jen jeho výklady práva konfrontoval s logikou své programátorské praxe a kritickými komentáři, někdy až zděšením, vídeňských bankéřů, které jsem měl v investiční společnosti za společníky. Takže on dostal školení, které naše justiční praxe dodnes neakceptovala a vůbec se k tomu nechystá. On a jeho zaměstnavatelé již dávno podnikají pod ochranou dohod o ochraně investic z bezpečných jurisdikcí právních států.

    Naši beznaděj v totální korupci naší justice vám chci s dovolením paní vydavatelky presentovat na jednom aktuálním soudním rozhodnutí, do kterého si dovolím pár poznámek kurzívou a v závorkách:

U s n e s e n í

Krajský soud … o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Vrchního soudu …, rozhodl
takto:
I. Žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem dne …4.2011 se  o d m í t á .
Odůvodnění

    U Krajského soudu … bylo vedeno pod sp. zn. … řízení ve věci žalobce …
Žalobce podal ve věci … žalobu pro zmatečnost podle ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. jako mimořádný opravný prostředek, jehož prostřednictvím požaduje napravit zásadní procesní pochybení v rozhodnutích soudu I. a II. stupně. Uvádí, že soudci odvolacího soudu jednající ve věci … se dopustili skutků, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu nadržování organizovanému zločinu dle § 366 TZ, zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 2 písm. c) TZ a dalších skutkových podstat trestných činů jako je účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) TZ odstraňováním překážek dokonání legalizace výnosů z trestné činnosti, která je trestným činem dle § 216 TZ nebo přinejmenším dle § 217 TZ, když tito soudci a soudci Krajského soudu …, jednající v konkurzním řízení … úpadce R a od toho odvozených sporech, tak porušují princip legality, to je postupovat v souladu s č.l. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tj. že lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem stanoveným zákonem.

Tyto skutky žalobce konkretizoval tak, že došlo k závažným procesním pochybením, když … vzhledem k těmto opakovaným procesním pochybením nařídil odvolací soud podle § 221 odst. 2 o.s.ř., aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce, … když takto jednal konkursní soud s Ing. Š místo s úpadcem R od podání návrhu na prohlášení konkurzu dne ….7.2000, čímž bylo vyloučeno, že by Krajský soud … jednal v souladu s ust. § 1 odst. 1 ZKV.

Proto žalobce považuje změnu právního hodnocení jednání Ing. Š ve prospěch bezdůvodného obohacení organizovaného zločinu za jednání mimo princip legality a pro objasnění účasti shora jmenovaných soudců … na korupčním jednání identifikuje korupci tak, že korupce je soustředěna v zneužití Krajského soudu …, Krajského státního zastupitelství … a Finančního úřadu … v konkursním řízení úpadce R organizovaným zločinem, které mělo za cíl nezákonně trestně stíhat prokuristy žalobce, další zástupce a společníky úpadce R a zástupce většinových konkursních věřitelů, když bylo nutno legalizovat ukradení podniku úpadce R včetně prokázané defraudace jeho 100% dceřiné společnosti, kterým byla financována účast živého nástroje organizovaného zločinu a legalizovat probíhající trestní řízení, dále bylo nutno umožnit financovat Krajskému státnímu zastupitelství … nezákonné konkursní řízení úpadce R, což jsou další zločinné korupční cíle, kterými mělo být ukradení konkurzního věřitele, ukradení majetku žalobce a toto vše sloužilo k legalizaci Ing. Š padělaných a podvržených důkazů. (obrácení významů a kauzalit soudem)

Žalobce cituje organizovaný zločin jako strukturovanou skupinu tří či více osob jednající ve vzájemné dohodě za účelem spáchání jednoho či více závažných trestných činů a usuzuje, že
na této organizované skupině se od roku 2000 podíleli soudci Krajského soudu … účastnící se konkursního řízení úpadce R nebo bez právního důvodu akceptující Ing. Š a osoby, které jej k jednání bez právního důvodu za úpadce R zmocňovaly, dále státní zástupci Krajského státního zastupitelství účastnící se konkursního řízení úpadce R nebo nařizující dokládat (mělo být odkládat) podezření či zastavovat trestní stíhání Ing. Š a dalších osob, nezákonně trestně stíhající prokuristy žalobce, zástupce a společníky úpadce R a zástupce většinových konkursních věřitelů a dále pracovníci Finančního úřadu …, vyšetřovatelé Policie ČR, správci konkursní podstaty a Ing. Š jednající s asistencí výše uvedených osob, aby se podílely na legalizaci výnosů z trestné činnosti, ukradení aktiv úpadce R, defraudaci 100% dceřiné společnosti úpadce R a dalších položek konkursní podstaty R, pokusu o krádež aktiv konkursních věřitelů, daňových podvodech, zkreslování účetnictví, křivém obvinění, poškozování věřitelů, zneužití pravomoci veřejného činitele a mnoha dalších k bezdůvodnému obohacení organizovaného zločinu.

Podle žalobce „korupce“, „nesprávný úřední postup“ Krajského soudu … v konkursním řízení byly Krajskému soudu … za účastenství Krajského státního zastupitelství … a Finančního úřadu … prokázány rozhodnutím Vrchního soudu … ze dne ...6.2007 pod č.j. …, kde odvolací soud konstatoval, že v řízení došlo k opakovaným závažným procením pochybením a nařídil, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce, přičemž ke korupčním znakům nesprávného úředního postupu patří to, že tento nesprávný úřední proces trvá od …12.2000 dosud a jedná se i o prodlevy v řízení, které žalobce rovněž vyčíslil.

V dalším se žalobce zmiňuje, že Ministerstvo financí ČR v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. … přiznalo nesprávný úřední postup Krajského soudu … v konkurzním řízení úpadce R, když demonstrovalo korupční jednání mimo princip legality, kterým je jednání soudců, státních zástupců a zaměstnanců správce daně, naplňující skutkovou podstatu účastenství na trestném činu krácení daně z příjmu a podvodu s deklarací daňové pohledávky správce daně z fiktivního daňového základu.

Žalobce uvádí, že s odkazem na č.l. 10 Ústavy ČR by měli být soudci Vrchního soudu … a soudci Krajského soudu … uplatněny úmluvy o korupci i v konkursním řízení úpadce R a v řízeních navazujících nebo odvozených a dovolává se čl. 17 Občanskoprávní úmluvy o korupci č. 3/2004 Sb.m.s., když tito soudci jednají v důsledku korupčního jednání v neprospěch poškozených.

Žalobce identifikuje podíl soudců senátu Vrchního soudu … na korupci tak, že z usnesení Vrchního soudu … ze dne …1.2005, sp. zn. … a spisu Krajského soudu  … spis.zn. … vyplývá, že za společnost úpadce R nebylo po ...5.2000 nikdy jednáno v souladu se zákonem, tzn. ani právními úkony podvrženými Ing. Š, tito soudci odmítli žalobci právo na spravedlivé soudní řízení dle č. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a č.l. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, kdy dle ust. § 80 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích by žalobce mohl mít důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování. Žalobce tvrdí, že k dokonání trestných činů těchto soudců došlo akceptováním právních úkonů Ing. Š za úpadce R a poukazuje na to, že žaloba ze dne ...9.2008 žádné konkrétní úkony neoznačovala, když jejich následné označení bylo pokusem nalézacího soudu v kooperaci s žalovaným správcem konkurzní podstaty legalizovat nezákonné jednání Ing. Š tak, jak to dokumentuje soudní spis.

Jako důkazy žalobce v žalobě pro zmatečnost označil spis Krajského soudu … sp. zn. … a dále rozsudky a usnesení, návrh na prohlášení konkurzu, protokol PČR , trestní oznámení, oznámení kárného provinění soudce.
Podle ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. jde žalobou o zmatečnost napadnout rozhodnutí, pokud bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, který ve věci rozhodoval a jestliže to má vliv na nepříznivé rozhodnutí pro tohoto účastníka. Jednání soudce pak musí představovat pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně, takové jednání je pak posuzováno v rámci řízení o zmatečnost. Takového jednání se měli dopustit soudci ….a to „s pravděpodobností hraničící s jistotou“. Soud z rozsudku Krajského soudu … ze dne ...9.2009, který nabyl právní moci dne ...2.2011 zjistil, že ten obsahuje řádné odůvodnění rozhodnutí a taktéž z něho nevyplývá příčinná souvislost taková, jak se o ní soud zmiňuje v dalším odstavci tohoto rozhodnutí. (Kdo tomuhle může rozumět? A takhle je u nás hledána spravedlnost, když se zamění soud odvolací za soud prvního stupně a odvolací se najednou vynechá! Navíc to vypadá, že soud sám poukazuje na nesprávnost zkoumaných rozhodnutí!)

Krajský soud  … na shora citované rozsáhlé podání žalobce reagoval tak, že usnesením ze dne …5. 2011, čj. … žalobce ve smyslu ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzval k odstranění vad žaloby pro zmatečnost, neboť žalobce nedoložil, jak se měli jmenovaní soudci dopustit skutků, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu nadržování organizovanému zločinu dle § 366 TZ, zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 2 písm. c) TZ a dalších skutkových podstat trestných činů. Soud v usnesení odkazuje na ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř., podle kterého lze žalobu pro zmatečnost podat, jestliže bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce a jestliže bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení v příčinné souvislosti s trestným činem soudce a konstatuje, že pokud žalobce tvrdí, že spáchání trestného činu jmenovanými soudci a příčinná souvislost mezi spácháním trestného činu a rozhodnutím ve věci mělo vliv na rozhodnutí v jeho neprospěch, jedná se o velmi závažnou věc, kterou už musí v návrhu tvrdit, k tomu navrhnout důkazy a nikoli pouze tvrdit pravděpodobnost téměř jistou. (Pravděpodobnost je nutno tvrdit, aby oběť korupce nemohly zkorumpované soudy zavřít za křivé obvinění! Navíc jistotou se podezření stává až pravomocným rozsudkem.)

K odstranění vad podání byla žalobci stanovena lhůta 15 dnů od doručení usnesení a současně byl poučen, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě nečinný, bude žaloba pro zmatečnost podle ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta.

Žalobce ve stanovené lhůtě podáním ze dne 17.5.2011 žalobu pro zmatečnost doplnil tak, že setrval na svém původním tvrzení uvedeném na str. 3 žaloby, a sice že považuje změnu právního hodnocení jednání Ing. Š ve prospěch bezdůvodného obohacení organizovaného zločinu za jednání mimo princip legality (tady šlo o změnu, kdy tito soudci odvolacího soudu sami dříve rozhodli, že i. Š. jedná nezákonně, a naopak u soudců Krajského soudu se jedná o setrvání v jeho nezákonném akceptování), kterým byla aktiva ukradeného podniku R a dále se odvolává na str. 12 až 15 žaloby, kde komplexně popsal korupci, podrobně analyzoval jednání uvedených soudců a rovněž v textu průběžně navrhl důkazy. (to znamená, že soud označil žalobu za projednatelnou)

Pouhé tvrzení, že procesními vadami (lhaním a překrucováním ve prospěch dokonání trestných činů – autor byl 8 let stíhán za pouhou obchodní radu na zakázku) soudci spáchali trestné činy a bylo tak rozhodnuto v neprospěch žalobce nestačí k tomu, aby soud nařídil jednání (tady soudce lže, protože to odkládá pro nesrozumitelnost, což je jiný důvod) a v rámci jednání prováděl vyšetřování, zda se trestný čin stal a zda, v souvislosti s ním, mohl navodit nepříznivé rozhodnutí pro tohoto navrhovatele. (a co v této zemi by musel žalobce učinit, když zákon žalobci pouze ukládá povinnost tvrdit a přiložit důkazy!?)

Pravděpodobností téměř jistou (slova použil žalobce ve své žalobě) (do tohoto tvrzení žalobce vkládá soud své přesvědčení o neurčitosti a nesrozumitelnosti) totiž žalobce považoval procesní pochybení soudu (ať se stala či nikoli), anebo akceptování právních úkonů ing. Š -tedy hmotně právní posouzení věci. (to „anebo“ si tam soud dodal sám, aby si to rozdělením udělal pro něj nesrozumitelným) Žalobce nereflektoval na poučení, že bylo rozhodnuto v neprospěch žalobce v příčinné souvislosti s trestným činem soudce (tady soud přiznal, že ví bez jakýchkoliv pochyb, že soudci jednali nezákonně) a jednáním soudce tak, jak je uvedeno v usnesení, jímž soud žalobce vyzval k opravě vad podání. Pokud uvádí, že soud rozhodoval procesně i hmotně právně vadně, měl tedy dokázat příčinnou souvislost mezi takovým vadným rozhodnutím a tvrzeným korupčním jednáním jmenovaného senátu a soudce (jak, když prokazování důkazy soud odmítl), která by byla takovým činem, který má na mysli ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. - žalobci skutečně chybí v žalobě příčinná souvislost mezi tvrzeným vadným rozhodnutím a spáchaným trestným činem (tady soud přiznal, že ví bez jakýchkoliv pochyb, že soudci jednali nezákonně).

Z uvedených důvodů byla podle ust. § 43 odst. 2 věta prvá o.s.ř. a § 232 odst. 1 o.s.ř. žaloba pro zmatečnost odmítnuta. (to znamená, že byla odmítnuta pro neurčitost a nesrozumitelnost, což judikáty Nejvyššího soudu obecně nebo rozhodnutí Městkého soudu v Praze v totožných korupčních souvislostech odmítají)

Tady končím s aktuálním příkladem systémové zkorumpovanosti české justice. Smutným na tom je, že za komunistů celý národ hrál hru, že jsme chytřejší než komunisti. Teď politici, média a justice hrají hru, například v neděli s Moravcem, že jsou tak hloupí, aby pochopili co korupce je, protože se všichni chtějí napakovat víc, než by jim oficiální příjmy dovolily. My národ jsme médii a internetem učiněni součástí davu, který je přirozeně mnohem méně inteligentní než jeho obsah. Potvrzením nechť je aplaudované úsilí o trestní stíhání Bárty a nestíhání Drobila. A v tom všem probíhá pyramidální dluhová hra „sociální stát“ za ideologického ohrožení islámem a ekonomického ohrožení Čínou. Vše s fatálními konci! K tomu Bártovi si představte situaci, kdy by měli svědci proti Bártovi u sporu o pomluvu prokázat, že je Bárta uplácel nebo že měli něco možnost pro Bártu obstarat, co je věcí obecného zájmu, nebo si představte, kolik peněz se na tuhle frašku ze státního rozpočtu utratí.