25.07.2011, Týden

Situace v Evropě se rychle dramatizuje. Hrozí bankrot třem státům eurozóny, úroky dvouletých řeckých dluhopisů překročily 40 %. Úroky desetiletých italských a španělských dluhopisů přesáhly 6 % a blíží se kritické hranici. Všechny země EU musejí postupovat rozpočtově odpovědně a mixovat opatření na straně výdajů i příjmů. Nechceme se dostat do situace, kdy bude pozdě na nápravu, proto – mimo jiné – postupně sjednocujeme sazby DPH. Už experti bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky navrhli změnit strukturu zdanění od daní přímých k nepřímým. Sobotka v roce 2004 zvýšil DPH o rekordních 60 miliard Kč. Tehdy uvedl: "Žádná evropská země neřeší problémy s veřejnými rozpočty tím, že by zvyšovala přímé daně. To je trend, který byl opuštěn v 80. a 90. letech, kromě jiného také proto, že globalizace výrazně odbourala bariéry pro volný pohyb kapitálu. Kdybychom šli cestou zvyšování přímých daní, mohli bychom velmi rychle ztratit konkurenceschopnost a možná bychom přestali být tolik atraktivním územím pro přímé investice, jakým jsme dnes." Dnes ČSSD hovoří jinak.

DPH více odolává hospodářskému cyklu. V roce 2009 byl výběr daně z příjmu fyzických osob o 20 % nižší, než se předpokládalo, daně z příjmu firem nižší o 36 %, kdežto u DPH jen o 9 %. DPH není sociální nástroj. Většinu výhody z nižší sazby DPH pobírá bohatší polovina národa. Podle studie CERGE-EI se důchodců dotýkají dopady změny DPH jen krátkodobě; vzápětí jsou jim kompenzovány zvýšením důchodů. Podle téže studie se při sjednocení DPH na 17,5 % zvýší výdaje domácností zhruba o 0,6 %. Rodiny s dětmi budou kompenzovány zvýšením slevy na dani. Návrh 19 % DPH chtěl ještě razantněji snižovat schodky rozpočtu a vynulovat deficit důchodového účtu. Vedle sjednocení DPH plánujeme výrazné úspory, příští rok zhruba 30–40 miliard Kč. Zavázali jsme se, že se celková daňová kvóta nezvýší. Musíme okamžitě jednat, jinak by ČR hrozilo zvýšení úroků dluhopisů, nedůvěra investorů, odliv firem do zahraničí a znehodnocení úspor obyvatel.