Zbabělí čecháčci nikdy Ctirada Mašina neocení
Jan Ziegler

Prosťáčci, jejichž životním krédem je knedlo, vepřo, zelo a k tomu sklenice piva, nikdy nepochopí, že jsou lidé, kterým takové „štěstí“ nestačí. Člověk s velkým Č se nikdy nesmíří s okupací a útiskem své vlasti, a proti zlu bojuje. Mrzí mně, že u nás, na rozdíl třeba od Litvy, tohle mnozí lidé nechápou.

Starší z obou bratrů Ctirad Mašín je po smrti, bude mít vojenský pohřeb v USA a doufám, že na jeho pohřeb přicestují i čeští státní představitelé. Mašínové měli doma velký vzor, svého tátu důstojníka Československé armády Josefa, který patřil, na rozdíl od zbabělého komunisty Julia Fučíka, ke skutečným hrdinům protinacistického odboje. Generálmajor in memoriam Josef Mašín starší kladl při zatýkání kladl tvrdý odpor a pokusil se prostřílet z obklíčení. Byl krutě mučen, ale přesto se při výsleších pral s gestapáky a ti jej raději vždy vyslýchali nejméně ve dvou. Nakonec byl popraven v červnu 1942 na kobyliské věznici a ještě před smrtícími výstřely vykřikl: „Ať žije Československá republika.“

Jeho synové tedy měli doma velký vzor, otce, který jim kladl na srdce, že zlu se neustupuje, ale musí se s ním bojovat. Oba bratři Ctirad a Josef ještě jako chlapci bojovali v květnu 1945 v Poděbradech v povstání proti nacistům a po válce v roce 1946 za to od prezidenta republiky Edvarda Beneše dostali pamětní medaili za statečnost.

Je jasné, že když v roce 1948 se k moci dostalo další zlo stejné jako nacismus, Mašínové nemlčeli. Komunisté v době, kdy jejich skupina zahájila odboj, už krátce po únorovém puči zavraždili lidoveckého poslance Rostislava Sochorce, popravili Miladu Horákovou, zavraždili desítky lidí a rozjeli represálie proti statisícům lidí. Navíc rudé StB mučilo zadržené při výsleších často hůř než gestapo.

Boj bratří Mašínů proto musíme posuzovat v kontextu těchto bolševických hrůz. Kdyby komunisté násilím neuchvátili v Československu moc a nezačali likvidovat své oponenty, tak ani skupina bratří Mašínů by nikoho nezabila.

Komunisté a nacisté jsou srovnatelnými zločinci, a nikdo se nerozčiluje nad tím, že při partyzánských útocích za II. světové války na německé vojenské vlaky umírali i čeští strojvedoucí a topiči.

Nedávno jsem tady psal o úmrtí litevského hrdiny v boji s komunistickými okupanty své vlasti. Nerad to říkám, ale Litevci si na rozdíl od nás váží svých hrdinů v boji za nezávislost své vlasti a jsou na ně patřičně hrdí. Jim je jasné, že svoboda není možná bez obětí a takových pivo, knedlo, zeláků, kteří chtějí mít hlavně plná břicha a nic jiného je nezajímá, je bohužel obecně v Pobaltí daleko méně u nás.

Je jasné, že tito ubozí zbabělí čecháčkové nemají ponětí o pojmech jako jsou vlast, hrdinství a svoboda a proto jejich nenávist proti Mašínům není třeba brát vážně, oni si totiž zaslouží hlavně pohrdání.

Naprostý souhlas,bohužel těch

Naprostý souhlas,bohužel těch tupců a lenochů stále přibývá a to není radostné konstatování

___________________________________________________________________________________