Martin Komárek ve svém komentáři „Klaus je sice podivín, ale zemi příliš neškodí“ (iDNES, 19. března 2011) napsal: „Kdybych neměl nejvyšší svolení, nikdy bych toho slova neužil. Sám pan prezident nás však ujistil, že slovo „deviantní“ je neutrální. Podobně jako je lze tedy podle Hradu použít pro menšinu lidí, kteří mají od většiny odlišné sexuální chování, lze je použít i na ty, kteří zastávají některé menšinové názory.“. Pan Komárek se v tomto bodě fatálně mýlí.
Deviace (a, ano, souhlasím, držme se neutrality pojmu) je odklon od normy. Norma je v tomto případě dána mravností a ta zase souladem s lidskou přirozeností. Lidská přirozenost je daná a neměnná – my sami ji netvoříme a snahy o zasahování do ní končí spolehlivě v nějakém tom gulagu. My sami ji netvoříme, dokážeme ji však nahlížet rozumem. Nejpodstatnějším slovem v předchozí větě je rozumem. To, co je normou, tedy není závislé na tom, co si kdo přeje, nezávisí to na vůli – ať už by to byla vůle většiny, menšiny, či jediného člověka. Tak, jak pan Komárek pojem deviace použil, by ve své době byl deviantem třeba i sv. Pavel, nebo Isaac Newton. Ti všichni přece také zastávali „některé menšinové názory“. Jen naokraj poznamenávám, že kromě toho u některých z dotčených témat není vůbec jisté, zda stanovisko zastávané Václavem Klausem (and his melody boys) je menšinové (což, opakuji, nemá nic společného s tím, kde je v dané věci pravda).
S některými poznámkami, které pan Komárek ve svém textu uvádí, souhlasím a s některými zase ne – ale utkat se s tímto tématem tak levně, to i případně správné závěry nutně diskredituje.
A ještě jednu věc nemůžu přejít. Pan Komárek také napsal: „Svět se jim směje stejně, jako se smál až do smolenské tragédie falešnému patosu bratří Kaczynských v Polsku...“. V čempak asi měl ten falešný patos spočívat? Že by v pravdivé reflexi moskevské reality? Snad to nebude znít příliš falešně pateticky, ale Polsko nemůže být zmíněným osobnostem nikdy dost vděčné za to, že je zbavili WSI – „polské“ vojenské zpravodajské služby od začátku do konce pracující ve prospěch Kremlu. Já to jako k popukání moc nevnímám a i kdyby se řechtali všichni jako houpací koně, takový náhled vnímám jako, ehm, deviantní.
___________________________________________________________________________________
O Komárkovi M. se říká, že
O Komárkovi M. se říká, že jde o typického žurnalistického pistolníka střílejícího od boku. Myslím, že to sedí stejně jako, že rychleji píše než přemýšlí a že odpovídá Čásenskému redigování MFD. Na druhou stranu mu nelze upřít občasnou snahu po objektivitě, že ryze negativní stanoviska vyrovnává pozitivními prvky, takže jeho kritická osobnostní hodnocení nevyznívají ryze účelově a nepřátelsky. Jsou horší milovníci Rádia Jerevan.
Mladej Komárek je stejnej
Mladej Komárek je stejnej trouba jako ten jeho fotr.
Je otázka, co to ta lidská
Je otázka, co to ta lidská přirozenost je. Myslím, že něco takového lze nalézt pouze u malých dětí. Starší jedinci se chovají víc naučeně než přirozeně. Takže spíš myslím, že lidská přirozenost je zvídavost a dobrosrdečnost.
Tahle moje poznámka ale nic nemění na tom, že Komárkův blábol je hloupý.
Ta sobeckost je taky
Ta sobeckost je taky přirozená. Ale když ho to nic nestojí, tak chce, aby se měli dobře i ostatní, myslím. A soucítí, když někdo trpí. Děti dokonce prožívají i pohádky a filmy v televizi. Asi bychom se na tohle téma mohli dohadovat dlouho, já si myslím, že je v lidské přirozenosti, aby byla harmonie. Uznávám - harmonie může dosáhnout i když zabije všechny, kteří mu ji narušují. ... Hmm - tak vůbec nevím, co je lidská přirozenost. :-)
Je pravda, že v
Je pravda, že v Trautenberkovi fandí Krakonošovi a posmívají se tomu chudákovi, kterému se pořád nejvíc ubližuje. Vrcholem všeho je díl, ve kterém měl krakovnoš všechny vichřice a vánky uklizeny, tak neměl co dělat a vypravil se v přestrojení k Trautenberkovi provokovat. Začal "Ten Krakonoš je ale sviňa, co?". A když se Trautenberk chytil, tak ho potrestal. Svinský agent provokatér v akci.
Ale já jsem nemyslel ani tak sympatie k určitým postavám, ale že ten děj prožívají. Bojí se, co bude dál, s hlavním hrdinou soucítí a do příběhu se vžijí. To už se mi u filmu strašně dlouho nestalo. Většinou jsem nad věcí a je to pro mě pořád jen vymyšlená a někdy dobře udělaná zábava.
Autor komentáře se spletl v
Autor komentáře se spletl v datu článku v MfD, ¨nikoliv 19.3.2011 ale 19.8.2011 je správně. Jinak souhlasím.