Kolik stojí stávka?
Jan Procházka

08.03.2010, E15


Po dvoutýdenní diskuzi, která ze stran sporu o zaměstnanecké benefity má pravdu, si pojďme položit otázku, kolik nás případná stávka, jejíž hrozba stále není zcela zažehnána, vlastně může stát?

V případě stávkujících v německé Lufthanse se ekonomové dopočítali čísla 25 milionů eur za jeden den. Tato částka však zahrnuje jen provozní ztrátu, chybějící tržby a zároveň vygenerované náklady, nikoliv ovšem ztrátu důvěry ve společnost. V oboru letectví, který s faktorem důvěry pracuje velmi intenzivně, je tato morální ztráta mnohem vyšší.

 

Stávka a rozpočet

Všichni dobře víme, že je český státní rozpočet velice napnutý. Podívejme se proto, jak by jej ovlivnila případná jednodenní stávka. Mluvilo se o počtu 200 tisíc lidí, kteří by se v důsledku stávky nemohli dostat do práce. Je to zhruba pět procent českých pracujících.

Dejme tomu, že si vezmou neplacené volno nebo jim to uvědomělý podnik prostě promine. Ztráty pro státní rozpočet budou plynout jen z chybějícího výkonu podniků, tedy z daně z příjmu, protože, ruku na srdce, každý správný stávkující či nepracující hodně kouří, pije alkohol a nestřídmě pojídá potraviny. Takže výběrčí spotřební daně i DPH si přijdou na své stávka nestávka. Podle ambiciózního plánu ministerstva financí získá státní rozpočet na příjmových daních ročně 188 miliard korun. To máme 15,5 miliardy za měsíc o dvaceti pracovních dnech, tedy 775 milionů korun za den. Opatření dopadne na pět procent zaměstnaných, což dělá ztrátu maximálně 38,8 milionu korun za jednodenní stávku dopraváků.

 

Když, tak pořádně

Pojďme se ale podívat na ostřejší, ba extrémní situaci, kdy prostě nepojede a nebude fungovat nic. Do práce se nedostanete ani vlakem, ani jinou dopravou, protože budou stávkovat nejen železničáři a dopravci obecně, ale také pumpaři, dejme tomu za nižší spotřební daně. Energetické firmy se rozhodnou vypnout elektřinu, protože stát příliš podporuje obnovitelné zdroje a jim se to nelíbí. Obchody budou také, ruku v ruce s dopraváky, stávkovat za vyšší zaměstnanecké benefity – třeba za nákupy v obchodech zdarma bez nutnosti placení DPH, tedy na účet daňových poplatníků.

Celá ekonomika se prostě na den zastaví. Kdyby nikdo nešel do práce, nic nenakupoval ani nespotřebovával, nekouřil, nejedl a pil jen vodu z řeky, tak se dostaneme k důstojnějšímu číslu ztráty pro státní rozpočet – tři miliardy za den. Tři miliardy znamenají třeba 14. důchod nebo další zvýšení mateřské. Nebo náklady na jeden rok za tři další zbytečné úřady.

Každopádně stávkovat jeden den je přece pěkná nuda. Navíc jak stávku odvolat, když nejdou telefony, internet ani elektřina?

 

Až půjde do tuhého...

A co z toho vyplývá? Aktuální úprava zákona o DPH přinese do pokladny řádově miliardu ročně. Kvůli tomu snad jednu ministávku za 39 milionů všichni vydržíme.

Osobně jen stále přemýšlím, co se bude dít, až někdo těmto zaměstnancům opravdu něco vezme. Třeba až se zvýší náklady práce zaměstnavatelům, a ti budou muset propouštět či stěhovat podniky do zemí s nižšími náklady. Každý klasický podnik v době krize alespoň krátkodobě omezoval nebo rušil benefity pro zaměstnance, aby nemusel rovnou propouštět. Až ta nutnost přijde, tak se teprve uvidí, jak moc upřímně to s námi odboráři myslí.

___________________________________________________________________________________