Česko
Wiki Leaks: vysocí čeští úředníci nosili dokumenty na americké velvyslanectví


Jaroslav Fenyk, pravá ruka bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, má co vysvětlovat. V diplomatických depeších zveřejněných na serveru WikiLeaks je totiž zmiňován v souvislosti se svými návštěvami na americké ambasádě, kam chodil žalovat na ministra spravedlnosti Pavla Němce, který ho chtěl odvolat.

Diplomatické depeše, které posílalo pražské velvyslanectví USA v polovině uplynulého desetiletí, neobsahují pouze informace o postojích a charakteristikách českých politiků a vysokých státních úředníků, ale i takové, které se vůbec neměly dostat mimo působnost příslušných tuzemských úřadů. To se týká právě Fenykových hlášení. Sám se při tom pasoval na neohroženého bojovníka proti korupci, a své návštěvy okořenil předáváním materiálů, které byly podle autorů depeší interní, a nesměly se dostat mimo resort státního zastupitelství. Strach o vlastní kariéru tak nadsadil loajalitě státního úředníka, což by jej mělo navždy diskvalifikovat z jakékoli veřejné funkce. 

Denunciace
Nejde jenom o poskytování utajovaných materiálů. Fenyk, který za éry Benešové státní zastupitelství fakticky řídil, na ambasádě rovněž například tvrdil, že Němec je zachycen na policejních odposleších. Přitom ze své funkce k nim nemohl mít legální přístup. Nemluvě o tom, že všechny části odposlechů, které se netýkají trestné činnosti, měly být ze zákona už dávno skartovány. 

Fenykova činnost je tak jenom dalším stípkem do mozaiky fungování veřejné žaloby za éry Benešové.  Tehdy se stala nástrojem nelítostného mocenského boje, namísto toho, aby sloužila k výkonu práva.  Kauzy, které státní zastupitelství rozehrávalo, směřovaly k vyřizování osobních účtů a k vnitropolitickému soupeření. Odvolání Fenyka i Benešové z funkce v roce 2005 pod dojmem zveřejněných dokumentů jenom potvrzuje oprávněnost tohoto kroku. „Je to pro mne šok. Pokud Fenyk skutečně z úřadu vynášel interní materiály a informace, a poskytoval je neoprávněným osobám, jedná se o bezprecedentní zneužití pravomoci úřední osoby. Policie a státní zastupitelství by měly okamžitě začít jednat,“ říká bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. 
Zarážející je, s jakou samozřejmostí brala ambasáda Fenykova hlášení za bernou minci, aniž by se je snažila ověřit i z jiných zdrojů. To se týká mimo jiné informací o okolnostech, za nich byl vydán k trestnímu stíhání domů katarský princ. Fenyk například podle depeše tvrdil, že někteří soudci Nejvyššího soudu se nejprve veřejně proti vydání postavili, ale pak je zřejmě někdo donutil ke změně stanoviska. Soudci NS ale po celou dobu naopak zastávali názor, že vydání bylo učiněno podle zákona. Stejné zavádějící bylo tvrzení, že kontrola na Ministerstvu spravedlnosti prostudovala tisíce obdobných případů, v nichž se takto nikdy nepostupovalo. Novela zákona, která umožňovala ministru spravedlnosti rozhodnout o vydání, vstoupila v platnost krátce před tím, a případ Al – Sáního byl v této věci jediným precedentem. Autorem novely byl navíc odbor na Nejvyšším státním zastupitelství, který spadal právě pod Fenyka.

Nebezpečné známosti
Pro bývalou Nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou nejsou Fenykovy styky s americkou ambasádou žádným překvapením. Když nastoupila do úřadu, dozvěděla se, že někteří její podřízení chodí na velvyslanectví USA přednášet o korupci, aniž by to odpovídalo jejich služebnímu zařazení. Na semináře chodil i Fenyk. 
„Když jsem to zjistila, oslovila jsem ambasádu s nabídkou státních zástupců, kteří se skutečně korupci věnují. Velvyslanec Graber ale odpověděl, že americký lid si vybral osoby, které tam již chodí,“ vzpomíná bývalá nejvyšší státní zástupkyně.
Proč si „americký lid“ vybral zrovna bývalého komunistu a vojenského prokurátora, který žaloval před listopadem 1989 odpírače vojenské služby, bylo až do zveřejnění inkriminované depeše záhadou. Svou pozici si zřejmě vydobyl přeuctivou ochotou „nosit informace“. 

Živý příběh
Celý příběh se dnes vrací jako bumerang po jmenování Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Se stejnými osobami, jen s trochu jiným obsazením.  Kontaktními osobami byly v době pořádání protikorupčních seminářů současná předsedkyně Unie státních zástupců Lenka Bradáčová, a zaměstnankyně politické sekce velvyslanectví USA Helena Markusová. Právě z této sekce pocházely zveřejněné depeše o Fenykových aktivitách. Zatímco Bradáčovou pokoutně navrhoval nedávno ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil na post náměstkyně na Vrchním zastupitelství v Praze, Markusová je dnes mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství.  Tam stále dochází i Fenyk, aniž by bylo jasné, co tam vůbec pohledává. Jeho návštěvy na NSZ se nápadně shodují s termíny, kdy úřad vydává jakékoli zásadní prohlášení. Tak se Fenyk opět může dostat k zajímavým interním informacím. Kdo ví, co s nimi dělá…