Rumunsko a Bulharsko do Schengenu patří
Jan Bauer

Před několika týdny představila komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmstrőm návrh úpravy schengenských pravidel, které mají za určitých podmínek umožnit orgánům Evropské unie obnovit hraniční kontroly mezi členskými státy. Doprovodila to slovy, že tento návrh zabezpečí budoucnost Schengenu a upevní důvěru mezi členskými státy. O několik týdnů později se o důvěře mluví znovu. Tentokrát ale o její krizi.

Rumunsku a Bulharsku totiž zhasly poslední naděje na přijetí do Schengenu. A to přesto, že před klíčovými jednáními nabídli Poláci coby zástupci předsedající země kompromisní řešení, které počítalo s jejich vstupem ve dvou fázích – nejdříve otevření letišť a přístavů a teprve později otevření pozemních hraničních přechodů. Ne že by s kritikou některých starých členských států nikdo nepočítal. Země jako Francie, Německo, Nizozemsko a další se naopak kriticky vyjadřovaly již mnoho měsíců. Přesto je to pro Rumunsko a Bulharsko a jejich politickou reprezentaci bolestivá prohra. Jen obtížně budou nyní politici těchto dvou zemí na domácím kolbišti vysvětlovat, že jejich země nejsou jen druhořadými členy evropského elitního klubu. Obzvlášť v okamžiku, kdy je znak tohoto klubu značně oprýskaný a nad jeho budoucností visí velké otazníky.

Je to prohra také pro Polsko jako předsedající zemi, které vstup Rumunska a Bulharska silně podporovalo. A je to prohra pro celou Evropskou unii. Jestli má v EU cenu za něco bojovat – navzdory fatálním ekonomickým potížím v eurozóně - jsou to právě svobody, kterým se těší občané členských zemí díky evropské integraci. Tím neříkám, že v reakci na aktuální dění a narůstající problémy s nelegální migrací nebude nutné přistoupit k některým korekcím schengenského systému, byť po důkladné a uvážené diskuzi. Je ale v jednoznačném zájmu všech členských zemí EU, aby se právě Rumunsko a Bulharsko do této diskuze aktivně zapojilo, protože již dnes tyto země fakticky zajišťují ochranu vnějších hranic EU.

Představitelé starých členských států namísto toho svým rozhodnutím odmítli občanům těchto zemí přiznat jednu ze základních svobod, kterou dnes využívají dokonce i občané několika nečlenských států. Naštvali tím několik milionů lidí a zadělali si na budoucí potíže. Neschvaluji sice politické naschvály se zadržováním holandských tulipánů na rumunských hranicích, velmi dobře ale rozumím frustraci a zklamání, kterou zátarasy na cestě do Schengenu pro dvě balkánské země zcela logicky vyvolaly. Bylo by odvážné a správné, kdyby své rozhodnutí zástupci členských zemí na chystaném říjnovém summitu ještě zvrátili.

Nepatří, protože tyto země

Nepatří, protože tyto země fakticky NEzajišťují ochranu vnějších hranic EU.

___________________________________________________________________________________