Když už konečně zaprší, tak vlastně padají sračky
Jana Dědečková

Opravdu už nerozumím situaci v ODS. Když po létech politického sucha, kdy  jen horko těžko najdete  politika ODS, který by nebyl  médií vláčen jako zkorumpovaný lump, vyžírka nebo nekompetentní hlupec, zaprší tak, že se v ODS urodí ministr, který není spojován s žádnými  skandály, hledí si svého resortu, do úmoru pracuje a získá si uznání  nejen resortních odborníků , ale i části novinářské obce, oznámí nám premiér Nečas, že ho odvolává, protože nepadal osvěžující déšť, jak jsme se mylně domnívali, ale celou dobu vlastně padaly prachobyčejné sračky.  Jen my, pitomci, jsme je opět nerozeznali.
 
Co k tomu říct? Asi už opravdu nerozeznám kvalitu, pokud jsem ministra zemědělství Ivana Fuksu, považovala za nejlepšího ministra zemědělství od dob Josefa Luxe a radovala se z faktu, že nemá skandály s předraženými veřejnými zakázkami, ani blonďatou milenku usazenou za tučný bakšiš z peněz daňových poplatníků ve svém ministerském předpokoji, ani pochybné kšefty s tzv. kmotry.  Ani ve snu by mě nenapadlo, že Petr Nečas, který tolikrát čelil útokům za Alexandra Vondru, Pavla Drobila, a mnoho dalších, nemá z takového ministra svého kabinetu stejnou radost. Asi neměl. Dokonce, jak nám včera sdělil, byl dlouhodobě nespokojen. Odborné a profesní důvody odvolání byly poněkud vágní. Zato těch obecně politických ve stylu kdo s kým mluví, bych našla přehršel.

Když včera reportér ČT uváděl tiskovou konferenci premiéra, pronesl ve svém komentáři několik formulací, které mě skutečně přibily do židle. Týkaly se toho, kdo ke kterým fanouškům koho patří a do které buňky. Terminologie hodna dávno minulých časů. Podle priorit, kterým premiér Nečas při svém výběru ministrů dává přednost, terminologie nanejvýš přiléhavá.

Uložit

Uložit