Když Rom zmlátí bílého, to není rasismus, kdežto opačně ano
Jan Ziegler

V tomto duchu se zamýšlí v MF DNES studentka gymnázia v jihočeské Kaplici Agáta Vanišová a dodává otázku kdo je vlastně rasista. Je dobře, že ne všichni mladí lidé podléhají módní vlně multikulti a politické korektnosti.

Je to výborný počin od MF DNES, že otiskuje studentům středních škol příspěvky na různá témata, tento týden se mladí lidé zamýšlejí nad střetem kultur a tolerancí. V jihočeské příloze měn tento týden zaujaly dva příspěvky, první od již zmíněné sextánky Agáty Vanišové a druhý od Nikoly Závorové ze Střední školy, obchodu a podnikání z Českých Budějovic. Sympatické jsou mně proto, že se vymykají z převažujících sebemrskačských výlevů ve stylu nebozí hodní Romové a zlí Češi rasisté.

Devatenáctiletá Nikola Závorová ovšem soužití s Romy vidí jinak asi také proto, že žije na českobudějovickém sídlišti Máj, kde to tamní obyvatelé s touto menšinou nemají jednoduché. „Na sídlišti v noc vládnou. Život vedle nich není jednoduchý. Večer se bojíte vyjít z domova, v noci nelze otevřít okna, protože romské skupiny hulákají na ulicích nebo se předvádějí v celkem dobrých autech. Najednou mají peníze na pivo, jsou značkově oblečeni – to asi z těch dávek, které jim stát tak štědře rozdává.“

To píše mladá slečna, která na rozdíl od svých vrstevníků má s Romy osobní zkušenosti. Ono je totiž hrozně snadné pro různé romské aktivisty bojovat proti rasismu z bytů, které jsou od obydlí „tmavočechů“ pro jistotu hodně daleko. Oni ale jenom řeční a ve skutečnosti o Romech nic neví. Místo toho, aby se přestěhovali do Matiční v Ústí nad Labem, Chánova Varnsdorfu atd. a přímo na místě pomáhali řešit problém soužití Romů a Čechů, tak raději budou psát z daleka zanícené úvahy proti antiromskému rasismu.

Byl bych také rád, kdyby si příspěvek českobudějovické studentky přečetli na zdejší radnici. Řešením musí být razantní vyžadování dodržování zákona. Hulákající romské skupinky ať policisté nesmlouvavě pokutují za rušení nočního klidu a na ty údajně sociálně slabé Romy, kteří se prohánějí v drahých autech, také existuje bič. Příklad dali konšelé v Chomutově - tyto vozy zabavují jako náhradu za neprávem vyplacené sociální dávky. S darebáctvím se dá bojovat, chce to jenom chtít.

Možná už se to nemusí říkat.

Možná už se to nemusí říkat. Už je to zažité, že to tak funguje. A i kdyby se to v reálu změnilo (o čemž pochybuju), takové povědomí má dost dlouhou setrvačnost.

Uložit

Uložit