Zvyšování nepřímých daní je nebezpečné, neboť lidé si myslí, že jim zboží zdražují výrobci a obchodníci, soudí o změnách DPH liberální ekonom a člen NERV Jiří Schwarz. Vláda podle něj při reformách naopak podcenila personální škrty ve státní správě. "Jsem si jist, že kdyby se počty zredukovaly o čtyřicet až padesát procent, nikdo, až na dotyčné úředníky, z nichž mnozí dávno přesluhují, by to nepocítil negativně," říká Schwarz.

* E15: Na čem teď NERV konkrétně pracuje?

Nyní pracujeme na dvou okruzích problémů. Jednak jde o problematiku evropské měnové unie včetně analýzy rizik související se současným vývojem v členských zemích. Hledá se odpověď na otázku, kdy optimálně vstoupit do eurozóny, k čemuž nás zavazuje členství v EU, nebo zda ani po splnění maastrichtských kritérií nevstoupit a pokusit se dojednat výjimku, jakou mají například Británie a Dánsko. Druhým tématem, jímž se NERV zabývá, je rozpočtový rámec Evropské unie.

* E15: Bude výstupem těchto analýz nějaké konkrétní doporučení pro vládu?

Výstupem je vždy písemný materiál prezentovaný za účasti premiéra a ministrů.

* E15: Takže obsahem může být i doporučení nevstoupit do evropské měnové unie?

Podle mě bude obsahovat analýzu současné měnové situace v eurozóně a vyhodnocení rizik souvisejících s nákupem státních obligací Evropskou centrální bankou. Ta nákupem obligací zemí postižených fiskální krizí včetně Řecka na sekundárním trhu obchází zákaz nakupovat takové cenné papíry na primárním trhu. Tím ohrožuje stabilitu eura. pro niž je dále hrozbou rychlé zadlužování domácností a firem, což souvisí se zpomalením ekonomického růstu. NERV bude hodnotit podíl eura na prohloubení hospodářské a fiskální krize v EU. Vstupem do eurozóny vlády členských zemí ztratily důležitý nástroj k ovlivňování národního hospodářství - měnový kurz, který umožňuje prostřednictvím devalvace snížit ceny domácího zboží oproti cizímu a podpořit tak jeho domácí výrobce.

* E15: Co by si tedy vláda měla z analýzy vzít?

Vláda získá informaci, co se stane s hospodářstvím Česka, které není zcela připraveno na vstup do elitního měnového klubu, jímž by eurozóna měla být. Mělo by jít o poměrně homogenní území z hlediska ekonomické a sociální vyspělosti, kde platí stejná legislativa a kde nejsou zásadní rozdíly v hospodářské politice. Říká se tomu optimální měnová zóna. V ní by společná měna fungovala efektivně. Eurozóna v současnosti, ale ani v době svého vzniku, optimální měnovou zónou nebyla.

Členství Řecka, Portugalska, Španělska a pravděpodobně i Itálie z ní nečiní elitní měnový klub. S podobným problémem jsme se potýkali v Československu, které bylo měnovou unií České a Slovenské republiky. Fiskální transfery a rozdílný přístup k ekonomické transformaci obou zemí vedl k rozpadu této měnové unie. Totéž může potkat evropskou měnovou unii.

* E15: Někteří členové NERV občas naznačovali, že vláda se jejich doporučeními moc neřídí, především při reformách. Máte také tento pocit?

Nemohu to posoudit, jednání, kde ministři a vládní úředníci projednávají materiály NERV, se neúčastníme. Zasedání NERV je přítomna většina ekonomických ministrů. Ti se účastní diskuze a naslouchají argumentům členů rady, jejichž cílem je, aby se jejich názor prosadil. Nicméně následné politické rozhodnutí závisí na mnoha okolnostech. Vědecká ekonomická analýza je pouze jedním z faktorů, který ovlivňuje ministry při rozhodování.

* E15: Diskutovali jste na NERV o ekotendru, což je nyní velké téma?

Systematicky ne.

* E15: Jak myslíte, že rozhodování vlády dopadne?

Nedokážu si představit, že by ekotendr neproběhl. Byla by to obrovská blamáž pro českou vládu. Navíc by nám opět hrozila arbitráž. Je pochopitelná, neboť účastníci tendru v rámci příprav na svou účast proinvestovali velké finanční prostředky. Ani náklady českého státu nejsou malé, vždyť se ekotendrem už více než dva roky zabývají týmy státních úředníků.

* E15: Premiér Nečas ale podle všeho s ekotendrem nesouhlasí, upozorňuje na možnost korupce…

Od nástupu této vlády se neskloňuje žádné slovo více než korupce. Připravuje se zákon o veřejných zakázkách, všichni jsou nyní mimořádně senzitivní vůči korupci. A my bychom nyní řekli, odložme to z důvodu korupce? O kolik bude menší za dva nebo více let, až se připraví nové tendry? Naopak transparentní průběh ekotendru by byl významným precedentem podporujícím snižování korupce. Do odstraňování ekologické zátěže se před vypsáním ekotendru investovalo více než 50 miliard korun a podle uzavřených smluv mělo zbýt 110 miliard.

V mezidobí ovšem došlo k navýšení o více než čtyři miliardy. Dojde-li k odložení ekotendru, nebudou se dále navyšovat závazky státu, podobně jako k tomu už došlo? Výhodou ekotendru je, že výsledná vysoutěžená částka bude konečná a případné další náklady či závazky už neponese stát, nýbrž vítěz soutěže. Řádnému průběhu ekotendru nahrává i politický cyklus, který je ve čtvrtině, neboť kdyby probíhal v období voleb, nebyl by pod takovým drobnohledem.

* E15: Co se týče reforem, které nyní procházejí parlamentem, jak je vy jako liberální ekonom hodnotíte?

U každé reformy je nutné zvažovat náklady a výnosy. Osobně s reformami spokojen nejsem, představoval bych si, že by měly jít dál. Musíme ale být realisté. Teze, že pravice loni vyhrála volby, není pravdivá. Byť má vláda přívlastek pravicová, při hlasování ve sněmovně tomu rozložení sil neodpovídá. Mnohé návrhy koaličních ministrů a poslanců jsou levicové. S penzijní reformou nejsem vůbec spokojen, s daňovými také ne. Ty jsou zaměřeny jen na dosažení fiskální rovnováhy, nejedná se o snižování daňové zátěže.

* E15: Kdybyste byl vy postaven do situace, že byste musel vyřešit daňovou reformu a přitom naplnit rozpočet, co byste navrhoval?

Určitě bych nezvyšoval daně.

* E15: Ani nepřímé?

Ne. Jsem velkým odpůrcem zvyšování nepřímých daní. Nepřímé daně jsou nebezpečné, protože zakrývají skutečné ceny zboží. Spotřebitelé si neuvědomují, že růst ceny byl způsoben daní, tedy že platí více státu. Z vysokých cen pak viní soukromé výrobce a obchodníky. Občané, daňoví poplatníci, by měli neustále usilovat o snižování daní. Jinak vlastními penězi vkládají obrovskou moc do rukou politiků a úředníků, kteří ji používají většinou proti jejich zájmu.

Zvyšování daní růstu ekonomiky nepřispívá. V naší situaci bych usiloval o ještě větší zjednodušení daňového systému. Všimněte si, jak je daňový systém stále komplikovaný. Je to záměr usnadňující vládnutí. Komplikovanost oslabuje možnost odporu proti přerozdělování zdrojů ve společnosti. Příklad bychom si měli vzít z přípravy daňové reformy v Německu, kde má být jen asi dvanáct výjimek z plošných sazeb.

* E15: Kdyby se nyní snižovaly daně, jak by se naplnila státní kasa, která stojí hlavně na daňových příjmech?

Nacházíme se v období velkých ekonomických výkyvů, jež není ideální pro provádění hlubokých daňových zásahů, neboť se nedá predikovat jejich dopad. Také z důvodu zachování ratingu České republiky je nutné reformu provádět tak, aby nedošlo k výpadku daňových příjmů a prohloubení rozpočtového deficitu. Prvním krokem by měly být zásadnější úspory ve výdajích. K nim ovšem v potřebné míře nedošlo. Škrty vytvářejí prostor pro takovou daňovou reformu, jejíž výnosy jsou větší než náklady na ni.

* E15: Kde vidíte prostor pro škrty, v jakých oblastech?

Prostor je obrovský. Jde o snížení byrokracie, počtu pracovníků na ministerstvech, kteří jsou nositeli byrokratické zátěže. Sedm let jsem byl děkanem a za tu dobu fakultě nesnesitelně narostly náklady v podobě byrokratických činností, vyplňování nesmyslných formulářů, odpovědí na hloupé dotazy ministerských úředníků. Tím, že se vysokoškolští pedagogové a vědečtí pracovníci stále více věnují administrativě, se úroveň vědy a vzdělání u nás nezlepší. Ministerstva a státní instituce včetně policie fungují stále jako socialistické podniky v osmdesátých letech. K manažerskému řízení, v němž je dotyčný odpovědný za stanovené cíle a tomu vymezený rozpočet, to má neskutečně daleko.

* E15: Hrubým odhadem, jaký je tedy ve veřejné a státní správě prostor pro personální škrty?

Expertní odhad nelze provést, neboť většina ministerstev o sobě nechce poskytovat agregované zaměstnanecké informace. Jsem si jist, že kdyby se počty zredukovaly o čtyřicet až padesát procent, nikdo, až na dotyčné úředníky, z nichž mnozí dávno přesluhují, by to nepocítil negativně.

Jiří Schwarz (51)

Je docentem ekonomie. Vyučuje na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze a je členem NERV. Spoluzaložil Liberální institut, v němž předsedá Akademické radě a působí v Institutu pro ekonomický a fiskální výzkum se sídlem v Lucemburku.