„Vaše peníze si převedeme do našich fondů.“
Rudolf Mládek

Asi takto by mohl znít vzkaz z Poslanecké sněmovny (po posledním hlasování o důchodové reformě) občanům, kteří již mají důchodové připojištění.  Od začátku bylo jasné, že cílem tzv. druhého dobrovolného pilíře nejsou vůbec občané, ale naplněné kapsy vlastníků budoucích penzijních fondů. Proklamace ministra Kocourka (před tím, než jeho matka zázračně zbohatla), že nové penzijní fondy nebudou vykrádány, jako fondy z kupónové privatizace, byla licoměrná a nepřesvědčivá. Odborníci poukazovali na celou nesmyslnost návrhu a experti České národní banky zcela vážně prorokovali, (stejně jako mnozí komentátoři), že vládní zákon bude provázet nezájem občanů.

Za situace ekonomické nejistoty, poklesu ekonomiky a propadu spotřeby domácností je představa, že si občané dobrovolně zvýší své mandatorní výdaje spořením do neprůhledných fondů, představou naivní a tuze nereálnou. Ministr Drábek proto bude opětně navrhovat i toto spoření jako povinné.

Stát už předem oznámil, že peníze a jejich zhodnocení v budoucích penzijních fondech negarantuje, a jedinou výjimkou údajně bude veřejnoprávní fond, který bude smět investovat pouze do vládních dluhopisů. To se sice navenek tváří jako obdoba dnešního penzijního připojištění, ale nakonec to zřejmě bude jinak. Nové fondy totiž pohltí i současný systém penzijního připojištění. Je tedy lhostejné, zda se II.pilíř důchodové reformy setká s ohlasem, či nikoliv. Peníze do nových fondů sice nedobrovolně (z pohledu spořitelů), ale zato pro fondy výhodně, nakonec přetečou. A o to šlo od začátku.

Plánované nové penzijní fondy, jako je např. konzervativní, vyvážený nebo dynamický, se budou lišit mírou rizika, tedy tím, jaké tituly cenných papírů správci svěřených peněz pak zcela bez jakékoliv kontroly nakoupí. Samotní nákupčí ale za své jednání nenesou žádnou odpovědnost. Mají tedy nulové riziko s předem zaručenou beztrestností při případném „omylu“ a všechny škody půjdou na vrub spořících občanů, kteří nemohou rozhodovat vůbec o ničem. Vládní fráze o tom, že svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli, je frází, které uvěří už jen opravdu nenapravitelný optimista.

Systém stávajícího penzijního připojištění se státním příspěvkem údajně bude zachován a stane se z něj takzvaný třetí pilíř reformy, ačkoliv se jako III. pilíř obvykle označuje zaměstnanecké důchodové připojištění. Toto vysvětlení zachraňuje Poslaneckou sněmovnou schválený zákon, který by jinak retroaktivně měnil smluvní podmínky dvou soukromých subjektů(!) dosavadního penzijního připojištění bez vědomí druhé smluvní strany, tj., občana. Obavy o budoucím skutečném průběhu ale zůstávají. Citujme: „Penzijní společnosti vzniknou především transformací současných penzijních fondů. Současní účastníci budou převedeni do transformovaných fondů.“ (Zdroj:iHned). Zjevně to znamená, že i dosavadní důchodové připojištění, nově označené jako III.pilíř, se stane součástí nových fondů. Budou  již naspořené peníze od druhého pilíře odděleny? A pokud ano, jakou formou a jaké dopady to na současné probíhající důchodové připojištění bude mít?

Aby nešťastníci, kterým bez jejich vědomí a vůle Parlament změnil radikálním způsobem statut jejich smluvního partnera neutíkali rychle pryč, slibuje jim český „fondostát“, že jim zvýší státní příspěvek z 1800 na 2760 korun, když si budou spořit maximální částku. Co tedy mohou dělat odpovědní občané, kteří si již spoří a kteří nechtějí, aby jejich peníze zmizely v propadlišti fondů?

Pokud nemají důvěru v tento stát a jím podporované nové fondy, mohou pouze své důchodové spoření vypovědět. To znamená, že přijdou o všechny státní příspěvky a budou muset dorovnat i poskytnuté daňové úlevy. Každý si tedy musí spočítat sám, zda riziko převedení  peněz do nového fondu je lepší než srážka a ztráta při výpovědi dosavadního penzijního připojištění.

Vhledem k tomu, že ani jedna ze smluvních stran, tj. dosavadní fond a pojištěnec, svévolně smlouvu neporušili a jde zřetelně o zásah vyšší moci, tzv. „Vis maior", bude jistě možný i jiný právní výklad. Vyšší moc představuje neodvratitelnou právní událost, které nelze zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí. Tato okolnost zpravidla osvobozuje od povinnosti splnit závazek podle původní smlouvy, neboť vylučuje odpovědnost za vzniklý stav.

Pro ty, kteří se rozhodnou nepokračovat ve svém dosavadním penzijním připojištění v nových fondech, by řešení takové otázky soudem, zda musejí vracet státní příspěvek a zpětně doplatit poskytnutí daňové úlevy, mohlo nakonec přinést pozitivní výsledek. České soudy, byť je někdy jejich výkon vnímán jako problematický, jednostranné změny smluv v neprospěch občanů příliš nepřipouštějí.

Tato tzv. důchodová reforma

Tato tzv. důchodová reforma je naprosto ubožácká. Je to trik spočívající v součtu velkého množství malých čísel které dohromady hodí státu pár miliard. Jako když zloděj ukradne milionu lidí pár korun tak, že si toho jednotlivě skoro nevšimnou a nestojí jim za to začít řvát. Je to nicneřešící, hnusná Kalouskovina, zbabělá jako vše od této vlády.

mám rád tohoto autora.....ví,

mám rád tohoto autora.....ví, že píše blbosti, ale přesto si to dopovídá až do konce. To už vyžaduje silnou vůli.??!! Zvláště když je ten nesmysl převzat z portálu ihned...... S lehkostí jemu vlastní rezignoval na institut smlouvy, kde bez souhlasu obou stran nelze nic měnit.....přesto se dovolává jakési "vyšší moci", která vše změní....??!!
PS.....už se těším na další "jeho" článek.....

Reformní zákony silně

Reformní zákony silně zavánějí totalitou a pandrholstvím.

___________________________________________________________________________________