Teď, když ten Kocourek předvedl, že političtí representanti jsou v nejlepším případě mimořádní troubulíni, když konkrétně on byl navíc specialista na vládní proexportní politiku „našich“ automobilek, že se s ním o tom určitě jezdili radit z Volsburgu či Seoulu. Když Klaus nedávno zdůraznil, že zapomínáme na historii, tak bychom si měli vzpomenout, že v jedné válce se o nás staral vídeňský císař v druhý Němci a měli bychom mít přímo hrůzu z toho, jak tenhle volební systém produkuje naprosto nepoužitelné politické elity k tomu, aby nadcházející krizi zvládly. Tu neschopnost dokumentuje ten příjmově růstový rozpočet na rok 2012. Jenže naše P+L média nás masírují, abychom zapomněli i naši nedávnou zkušenost, když jsme chránili zaměstnance našich předlužených již veřejných podniků vlastněných bankovními fondy, aby se tím jen o pár let oddálila krize, kdy finálně naše banky dostaly zahraniční banky skoro nebo úplně zadarmo a my zaplatili všechny dluhy.

To zapomenutí na historii jde tak daleko, že jsme zapomněli, že jsme naši civilizaci založili po úprku z Afriky na tom, že jsme úspěšně vymýšleli jak přežít cyklické změny ročních období. Potom státy sloužily k tomu, aby svým občanům ochránily zásoby, které si museli k přežití zimy a k jarní setbě udělat. Státy prvoplánově sloužili tomu, aby vedle Božího přikázání „Nepokradeš!“ chránily vlastnická práva. To fungovalo k takové dokonalosti, že vznikla střední třída. Takový stát přispěl k blahobytu severoatlantický civilizace. Mezitím šlechta hodila na střední třídu odpovědnost za chudé. Začal se plíživě budovat socialismus. Dokonce s dílčími neúspěchy. V roce 1945 jsme zvítězili nad národním socialismem a v roce 1989 nad internacionálním socialismem. Přesto se marně a historií nepoučeni za ideové podpory P+L snažíme připojit do budování sociálního státu pod vedením desítek, možná stovek národních Kocourků, kteří jezdí na mše sociální spravedlnosti stejně nekompetentních do Bruselu ke knězi Merkozymu. 

Jako dřív měla střední třída zaplatit slušné živobytí chudých, tak to dnes mají udělat naše děti, které zaplatí státní dluhy. To je už vstup do nového společenského řádu. Ten dokumentuje jeden rozsudek odvolacího soudu související s exekucemi. Soud konstatoval riziko každé osoby, pakliže v místě jejího bydliště či sídla se zdržuje osoba, vůči níž je vedena exekuce. Tohle znamená, protože se to nemůžete včas dovědět, musíte žít v izolaci od každého potenciálního dlužníka, to znamená, že se v novém společenském řádu musíme zcela individualizovat. Dokonce to znamená nemít děti, jak bulvár připomněl na neblahém příkladu Veroniky Žilkové a jejího adoptivního syna.

Ten odvolací soud ještě konstatoval, že jsou vám vůči exekutorovi k nepotřebě doklady o tom, že je to váš majetek a ne dlužníka, když vám to nepotvrdí oprávněná osoby, věřitel. Totální opuštění historie! Nad právo vlastnické a domovní svobodu chráněné Ústavou jurokracie postavila fiktivní právo subjektivní domněnky vykonavatele exekutora. Přesně v tradici bolševického třídního práva, jen si jurokracie postavila nad psané právo a principy právního státu místo vůle soudruha tajemníka a jeho STBáckého vykonavatele vůli konkurzního soudce a exekutora. K pochopení principiální protiústavní deformace českého právního vědomí si představte, že by s českým výkladem práva přišel vykonavatel exekutora na německý nebo rakouský statek s tím, že jde zabavovat majetek, protože jeden z bývalých sedlákových nádeníků je dlužen. Absurdita versus česká stupidita pod záštitou toho většinového voliče nejoblíbenějšího ministra.

To dnešní státní zadlužené žití na úkor našich dětí má i individuální variantu hypoték a spotřebních úvěrů. Má to i podnikatelskou variantu, kdy podnikatelé místo z vlastního kapitálu, do kterého patří i vklady akcionářů, spoléhají víc na bankovní úvěr. A individuální i podnikatelské úvěry mají tu vlastnost, že vyžadují necyklické splácení, které je v přímém rozporu minimálně s tím cyklem ročních období. Ještě horší je, že budoucnost je nejistá. Sedlák, který si vezme úvěr na stejně skvělou příští úrodu, o statek i pole v historii pravidelně a zákonitě přicházel. Teď zadlužení občané i podnikatelé v hrůze rizika cyklického poklesu zaměstnanosti a odbytu, to je rizika nesplacení závazků, volí ty politiky, kteří mu slíbí regulace cyklicky se projevujícího trhu. Tihle pro účely regulací cyklického kapitalismu zvolení politici zákonitě demontují stát jako ochránce vlastnictví, čehož jsou exekuce a konkurzy v naší postbolševické variantě důkazem.

A to je nevyhnutelně socialismus, v kterém se nakonec lidé ze svých pracovišť přesunou do front na státní příděly, z blahobytného evropského severu do Zimbabwe a pak nevyhnutelně do Somálska. Jak lepší byla víra v Boha, kdy hospodářské cykly mohli být vysvětleny jako trest za naši hříšnost a připomínka k usilovnější práci. Naše společnost se posunula do idiotské verze, kdy by Ústava měla obsahovat ustanovení, že z přehrad bude voda odtékat celý rok rovnoměrně a plynule, a politici by soutěžili, kdo dostane mandát k tomu, aby stanovil vyšší míru odtoku. Pak malé cyklické krize se regulací vyhladí na cestě ke krizi velké, před kterou právě stojíme. Malý podvod se skryje a legalizuje v podvodu velkém, až nakonec vznikne fiskální unie v EU a řečtí, španělští či italští rudí partyzáni se spojí s Al Kajdou a zapálí Brusel. Nebo to udělají němečtí neonacisti.
 
Dokonce jsem přesvědčen, že u nás neexistuje víc než jeden pravicový politik, protože z těch našich nikdo asi nechápe, o čem tu píši, když vedle energetické národní bezpečnosti v nadcházející krizi nemají ponětí o bezpečnosti, to je soběstačnosti, potravinové. Kdyby zde byl nějaký pravicový politik, když Klaus z titulu své funkce musí být chtě nechtě maximálně smířlivý, tak by musel brojit proti tomu, že tahle forma zadluženého sociálního státu je vlastně útokem socialistů na tu nejdůležitější formu úspor na cyklickou zimu či jarní sadbu, když krytím státních dluhů emisí nových peněz útočí na úspory na stáří.

V takových poměrech je zákonité, že korupce jen kvete. V justici tomu pomůže nový občanský zákoník s tisíci paragrafů, v kterých se vůbec nevyznají ti téměř všichni soudci, kteří za ta dvě desetiletí ani náznakem nezachytili to, jak se změna Ústavy ČR odrazila v Občanském soudním řádu a soudí klidně dál po komunistickém zvykovém právu. Toho ministra nespravedlnosti samozřejmě ani nenapadne, že by těm v psaném právu naprosto desorientovaným soudcům dal do každé soudní síně počítač, na kterém by měli ty zákony dostupné. Zatím mě běžně soudci replikují na moji poznámku, že já mám ten zákon v notebooku před sebou jinak, než soudce tvrdí, že by se ve své kanceláři mohl podívat taky, aby ti odpovědnější kvůli tomu podívání i jednání na mnoho měsíců taky přeruší.

Není to dlouho, co na výroční zprávu BIS, která obsahovala poznámky o korupci v justici, reagoval bývalý soudruh stále výkonný předseda velkého soudu, co je současně soudem nalézacím i odvolacím. On prý o žádné korupci neví a BIS jen pomlouvá. Tak jsem mu poslal návrh, aby inicioval kárné řízení se soudci jeho soudu, ke kterým nemohu mít důvěru, na kterou mám ze zákona nárok, protože se demonstrativně dopustili korupčního jednání ve prospěch dokonání bezdůvodného obohacení justiční konkurzní mafie. Přehledně strukturováno s odkazy na paragrafy a důkazy. Pan předseda se opět nic nedověděl, protože tenhle podnět zahodil jeho zástupce, který nemá ze zákona žádnou kompetenci zahájit kárné řízení se zkorumpovaným soudcem.

Teď Vám budu citovat, proč nelze brojit proti korupci soudce ani poukazem na to, že takovému soudci nemohu důvěřovat a že to je ze zákona kárným proviněním. Nezapomeňte, že stejně jsou omezeni i policajti, kterým byste chtěli korupci soudce oznámit. Takže cituji: „Podle ust. § 164 zákona o soudech a soudcích jsou fyzické a právnické osoby oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti … To platí … i pro procesní postupy soudu.“ Díky tomu nemůže soudruh předseda dle § 128 stejného zákona nikdy zjistit, „že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“ a nemůže splnit povinnost, že „podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.“ Totální Hlava XXII.

Takže za prvé nemáte jak uplatnit ve stejném zákoně definované právo na důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, když zákon ztrátě téhle důvěry říká kárné provinění soudce. Za druhé nemáte jak si vynutit povinnost soudce plnit jeho soudcovský slib a zákonem určenou povinnost řídit se zákonem. On totiž i soud poslední instance razí protiústavní princip, že právo soudce na nezávislost je vyšší právní síly než vaše právo na spravedlivý proces. A co je nejpodstatnější, podle jurokracie není narušováním důstojnosti řízení před soudem, když soudce nejen že demonstruje, že nezná zákony, ale ani když přímo řekne a máte to dokumentováno zvukovým záznamem, že ty a ty paragrafy neplatí a on se dokonce nebude řídit ani Ústavou ČR.

To neřízení se Ústavou ČR je typické zejména pro čl. 10, který soudce zavazuje se řídit mezinárodními úmluvami o lidských právech a evropskými úmluvami o korupci. Pokud ti zástupci ministra nespravedlnosti na soudech, to je jejich předsedové, tvrdí, že nedůvěru k soudci můžete získat jen od toho, jak se korupčně chová na zahrádce, k manželce nebo při jiné volnočasové aktivitě, pak evropská trestněprávní úmluva předsedy soudů usvědčuje ze lži, když jednoznačně definuje korupci v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. A tenhle výklad práva naši soudci při náhradě diktatury dělnické třídy vládou jurokracie odmítají vzít na vědomí. A výkladu práva obvyklého v civilizovaných právních státech se tu může dovolat jen cizinec pod ochranou dohod na ochranu investic.

Ona ta Hlava XXII korupce justice je také v pojetí práva našimi v třídním bezpráví vychovanými soudci skryta v tom, že pokud soudce výkonem své funkce poskytuje jinému soudci (se rozumí státnímu zástupci a vykonavatelům soudcovských funkcí) nepatřičnou výhodu, aby mohl jednat korupčně a nejednal k zamezení praní špinavých peněz při výkonu jeho soudcovské funkce, pak to nemůže být ani kárné ani trestní provinění. Touto nepatřičnou výhodou je daní časového prostoru pro dokonání praní špinavých peněz a ujištění zkorumpovaného kolegy o solidaritě k vyloučení možnosti trestněprávní nebo kárné odpovědnosti. A pak to není u nás korupce ale výkon ústavního práva nezávislosti soudce, který zaslouží ochranu jak ze strany soudu poslední instance, tak ze strany politických elit.

Jako tuzemec se práva tedy nedovoláte, i když máte tuny nesporných důkazů a i když máte spoustu přiznání nepozorných a nedostatečně zkorumpovaných zástupců ministra nespravedlnosti a i když máte dokonce pravomocné rozsudky od těch výjimečných hrdinů práva, od těch pár nezkorumpovaných soudců co ještě existují. K dokreslení absolutně „mimo mísu“ Peake také s agentem Moravcem proti korupci v neděli bojovali voláním po ještě větší nezávislostí absolutně nejzkorumpovanějších prokurátorů. Proto ti dva podnikatelé, co se protikorupčně angažují, nemají žádnou podporu české buržoasie, protože česká buržoasie je nepočetná, významně infiltrována těmi, co jsou komerčně závislí na státních či municipálních zakázkách. A ostatní společnost je vlastně v zájmu socialistické internacionály agenty P+L mediálně masírovaným davem, v kterém převládá sociálně závislý volič. Ten určitě bude aplaudovat, až burzovnímu velkomakléři Janečkovi zdaní ty jeho spekulace s cennými papíry a Babišovi znemožní vykořisťovat naše zemědělce a nás krmit salámy bez masa. Moravec v rámci své marxistické agitky dokonce napadl Babiše pro klientelismus.

Takže na závěr jen shrnout ty dvě témata dohromady. Do nadcházející krize jdeme bez české buržoasie a tudíž bez těch, kteří by nás z ní mohli vytáhnout, a není zde klima, aby vstanuli noví Baťové, Daňkové, Křižíkové, Janečkové a Babišové a lidem dali novou práci. I proto, že pro tento účel by se hodilo, aby mohli dostat kapitál z penzijních fondů. Ale to je již další téma.