Ve čtvrtek 17/11 jsme oslavili 22.výročí vyhnání rudochů, nebo chcete-li protikomunistického převratu. Někteří tomu eufemisticky říkají "Sametová revoluce". Snad pro ústřední Havlovo heslo - "nejsme jako oni" zvolené rafinovaně proto, aby dav nezačal věšet své trýznitele na lucerny jako v roce 56 Maďaři.

A tak jsme teda jako oni nebyli. Oni mezitím vklidu zprivatizovali kdeco, obsadili všechny zásadní posty všude na co si vzpomenete. Zůstali zabetonovaní v policii, soudech, prokuraturách, centrálních úřadech, státních podnicích. A vedoucí úlohu KSČ a Národní frontu chtěli sametoví revolucionáři nahradit jiným jednotným hnutím, jenom pod vedením nezprofanovaných tváří. Říkali tomu OF.

Myslím že ono "nejsme jako oni" bylo zásadně chybné heslo. Měli jsme být. 22 let po převratu se tu roztahují a kdyby mohli, tak s námi , co  představujeme opačnou stranu by ozdobili větve stromů .  Stačí sledovat drzosti jisté soudružky Semelové, jenom tak namátkou.

Naštěstí se objevil Václav Klaus a zabránil tomu, aby u nás vznikla elitokracie, a změnil OF na standardní politickou stranu, aby stát mohl být normální pluralitní parlamentní demokracií.  Pohrobci OF později OH však dodnes obsazují vrcholové politické funkce skryti za aureolou disidentů či jejich přátel. A hlavně. Jsou jich plná media včetně veřejnoprávních. Stačí sledovat výběr jedněch a týchž komentátorů, politologů a jiných "intelektuálních elit". Jména si dosaďte sami abych na někoho nezapomněl. Jejich vystoupení povzbuzují všeobecnou frustraci či chcete-li nas*ání.

To, že nešlo o spontánní výbuch ulice už je dnes každému asi jasné. Podíl různých složek vnitra a zahraničních tajných služeb ve spolupráci s některými disidenty, na klidném předání moci je dnes (i když potichoučku přiznávaný), více než zřejmý. Jásající ulice k tomu jenom tvořila kulisu, byť více než potřebnou. Myslím, že zde lze hledat zárodek dnešního marasmu.

Přeskočme složitých 22 let i činnost různých jednotlivců počínaje prezidenty až po všechny možné předsedy stran. Skočme rovnou do dneška. Dneška, kdy sebejistá KSČM, jasný nástupce zprofanované KSČ hraje s vydatnou pomocí ČSSD významnou roli v parlamentu i mimo něj a chová se, jako by naše dějiny začínaly rokem 1990. A ostatní tzv. standardní politické strany dělají za vydatné pomoci mediokracie co se dá, aby nas....tolicovali kde koho. Kauza stíhá kauzu. Všeobecný povyk skrývající se pod sjednocujícím slovem korupce nahrává rudým i narudlým kapitánům našeho průmyslu, šíbrům v policii, soudech, školství, kteří se nám tiše a potutelně posmívají.

Komunisté jsou přesvědčeni, že už ve druhé polovině minulého století bylo na dosah "naplnění myšlenek sociálně spravedlivé společnosti". Vlivem mnoha historických okolností se prý první pokus o socialismus nepodařilo postavit na trvalé základy. Tvrdí ale, že přes všechny nedostatky měl minulý systém proti současnému základní přednost - ctil sociální práva lidí, bez nichž jsou ostatní lidská práva pouhou iluzí. "Naše cesta k socialismu je cestou demokratickou, cestou svobodné volby většiny. Jsme přesvědčeni, že na této cestě najdeme spojence, přemýšlivé občany, mladé lidi, kterým není budoucnost naší země lhostejná," praví dnešní komunisté v jakési své deklaraci.

Takže na závěr této stručné rekapitulace se vracím k onomu heslu "nejsme jako oni". Prdlajs. Oni nejsou jako my. Čtěte pořádně. Jestli Vám nenaskočila husí kůže, tak buď patříte k nim nebo máte nedostatečné IQ.

Na druhé straně nelze nevidět současné  politické odporné manévry uvnitř stran i mezi nimi, kdy se hádá každý s každým a zlodějské kauzy vyskakují denně jako čertík ze škatulky. Vidím to jako velmi  nebezpečné  s možností  nedozírných následků. Nahrává to oranžovo-rudým populistům včetně odborů rozdmýchávajících averzi lidí vůči systému. Protože lidi jsou prostě takoví. Nelíbí se nám např. moc práce, nedostatek peněz, bohatí lidé, platit za dopravu, za doktora, v obchodě. Nelíbí se nám poslouchat šéfy, učitele. Nelíbí se nám nájemné, živit své děti, chodit do práce vůbec. Nelíbí se nám politici, protože symbolem doby se stalo tvrzení, že všichni kradou. A v mnoha případech je to asi bohužel pravda.

Tak slíbíme: Zkrácení pracovní doby,hodně placeného volna, vysoké mzdy, zdanění bohatých, dotované jízdné, zdravotnictví zdarma, zákoník práce,který posílí práva pracujících, regulované nájemné nafurt, porodné, přídavky na děti někilkanásobné, podpory v nezaměstnanosti . A máme to doma.

Pamatujme na to, že podobné sliby znamenají sjezd  z dluhového tobogánu s cílovou stanicí státní bankrot.

Prosím, poučme se z amerického cirkusu  Obama a EU cirkusu, kteří dovedli politickou navoněnou zdechlinu k naprosté dokonalosti.

Nenechme se nachytat škodolibou narudlou propagandou. Abychom nevrátili budoucnost této země zpět před rok 1989. Vykašleme se na všechny ty hlasatele zářných zítřků, protože nejsou jiní než ti současní vůdcové. Jenom se vezou na vlně nasrání které pomáhají rozdmýchávat pomocí obskurních spolků které rostou jako houby po dešti. Nevěřte apologetům spadlým z nebe. Jde jim o totéž co těm současným šéfům. O moc a o peníze.

A mezitím rudí vlci v rouše beránčím už brousí nože. Opravdu chceme pevnou ruku rudocha?

Psáno pro blog.iDnes.cz