„Co je tomu Mládkovi nejasné?“ Tak takhle se ptá nejeden státní úředník z katastrálního úřadu a dokonce se takhle ptá i významný soudce nebo dokonce český ombudsman. A všichni tito tazatelé svorně prohlašují, že zákon o Zápisech vlastnických práv do katastru jim nařizuje provést záznam při doručení listiny a podivují se, že to kritizuji a že mi tak prostinká věc uniká. Jak trefně nedávno uvedl Alexander Tomský citát Marka Twaina: „Je ovšem těžké  argumentovat s lidmi, kteří jsou placeni za to, aby váš argument nepřijali!“

Nic mi tedy neuniká A především mi neuniká, že přístup pracovníků katastrálních úřadů (KÚ)není ničím jiným než porušováním principů právního státu, že se na tom podílí promítnutá lhostejnost, ale především pohodlnost a lenost samotných zaměstnanců KÚ. Pro přístup, který aplikují, se používá označení „hitlerizace práva“, neboť to byl tento nacista, který prohlašoval, že zákony a smlouvy jsou jen kusem papíru, kterými se nemusí řídit, zatímco Norimberskými zákony se řídil jako naprostý šílenec. Tyto neblaze proslulé zákony byly řádně přijaty německými zákonodárci, a tím se také nacisté a váleční zločinci hájili u soudu. Byla to Radbruchova teorie práva, která tuto obhajobu vyvrátila. Uplatním proto postupnou metodu i v této syntéze pojetí práva, neboť tak se alespoň na vysokých školách právo přednáší a v Evropské unii obecně, tedy včetně Velké Británie, se tak aplikuje.

Ačkoliv se váha právních norem sestavuje odshora, zvolím pro názornost opačnou cestu, aby bylo zřejmé, jak Český úřad zeměměřický a katastrální poškozoval a stále poškozuje české občany a české obce a kraje svou protiprávní vyhláškou. Napsal jsem již na toto téma několik článků, takže některé argumenty již opakovat nebudu, jako například, že legalitu první vyhlášky z roku 1996 údajně zhojil zákon v roce 2002, což by byl příklad skoro nestoudné retroaktivity.

1.    Současná platná vyhláška ČÚZK je z roku 2007, a její ustanovení v paragrafu 45, které umožňuje duplicitní zápisy vlastnictví, žádnou oporu v zákoně nemá. Nic takového zákon výslovně nestanovuje. A vyhláška smí obsahovat jen to, co zákon dovoluje. Odpustím si citování nálezů Ústavního soudu na podporu svého právního názoru, (jsou snadno dohledatelné) a konstatuji, že pokud si úřad svévolně udělí práva, jsou tato právě v demokracii neplatná. A neplatná práva nelze aplikovat. Je nutné něco dodat?

2.    Pokračujme samotným konáním pracovníků KÚ, kteří duplicitní zápisy vlastnictví vykonávají ignorujíce pravidla Správního řádu, ačkoliv zákon o Správním řádu na nespecifikované úkony pamatoval. Svévoli ČÚZK konečně udělal přítrž rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Škoda jen, že to trvalo tak dlouho. Že se jedná se strany pracovníků KÚ o významný zásah do vlastnických práv je zcela evidentní a opačně já nechápu, jak je možné, že vyhláška ČÚZK takovou svévoli nejen povolila, ale dokonce ji učinila pravidlem. V právním státě je takový úkon neplatný. Ve velké Británii se pak posuzuje jako pokus páchání trestného činu a lze si přečíst Human Rights Act, jehož šestý článek prohlašuje za protiprávní každý akt veřejné moci, který by byl v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a ochranou vlastnictví. Co je na tom pracovníkům KÚ nejasného?

3.    Zdůrazněme, že ústavní pořádek České republiky není žádným souborem bezvýznamných právních norem, nad které se vyhláška ČÚZK samozřejmě nesmí povyšovat. Je zásadním pravidlem, že norma vyšší právní síly ruší, nebo zneplatňuje normu nižší právní síly. To se na ČÚZK neví? Mezi nejsilnější právní normy českého ústavního pořádku patří Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Druhá jmenovaná pak kogentně určuje, že omezení vlastnictví (dle  článku 11 v odst. 4)   je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Zaprvé vyhláška ČÚZK není zákonem, a za druhé připsání dalšího soukromého vlastníka formou duplicitního zápisu, který si přinesl sporné listiny, není v žádném veřejném zájmu. Takový úkon je v rozporu s ústavním pořádkem, a je proto neplatný. Navíc je striktně stanoveno, že v takovém případě státní úředník nemá úkon provést, neboť tak je sjednáno i v evropském právu, k jehož dodržování se Česká republika zavázala. Dokonce soudce je podle Ústavy ČR povinen při rozporu českého a evropského práva resp. přijaté mezinárodní smlouvy, aplikovat toto mezinárodní právo. Takže já nechápu, co je na českých ústavních dokumentech pracovníkům ČÚZK a jejich obhájcům tak nejasného.

4.    Stále ještě nejsme na konci popisu toho, jak je činnost současných KÚ protiprávní a dle mého názoru trestná.  Nejenže platné europrávo (primární i sekundární), je nadřazeným právem národnímu právu České republiky, ale existuje právní norma, pro kterou platí, že pokud je s ní právo EU v kolizi, platí výjimka a právo EU neplatí. Touto normou je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění přijatých protokolů. Takový závěr judikoval Evropský soudní dvůr (Soudní dvůr Evropské unie) již v roce 1999.(C-145/04). A tato „Úmluva“, jako stěžejní evropská právní norma určuje princip nedotknutelnosti vlastnictví a pokojného užívání majetku bez zásahu státu. Také stanovuje případy, kdy stát může zasahovat do pokojného užívání majetku prostřednictvím kontroly jeho užívání, a to v souladu s veřejným zájmem a v nezbytných případech například k zajištění placení daní, jiných poplatků anebo pokut. Co je na tomto principu úředníkům ČÚZK nejasného opět nechápu, zvláště když existuje bohatá judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která pojetí ochrany užívání excelentně vysvětluje.

Hraní si na hloupého má v Česku nemalou tradici, a vůbec nejhorší je, když se najdou významní členové české justice, kteří takovou hru ještě podporují. Je to jejich právní názor, ale dveře do evropských soudních struktur si tím definitivně zavřeli. Takový mylný postoj k základním principům demokracie se přehlédnout nedá. Pokud švejkovsky trvají na plnění textu nedokonalého zákona (Ústavní soud se k normám o zápisech do katastru nemovitostí vyslovil velmi kriticky a stav prohlásil za protiústavní) a nerespektují systém právní váhy přijatých českých i mezinárodních norem, pak škody, které vznikly občanům, obcím a krajům, jsou i jejich odpovědností. Použitá argumentace obhájců nezákonné vyhlášky ČÚZK svou absurdností připomíná obhajobu řidiče, který do křižovatky vjel na červenou, způsobil nehodu a hájil se, že měl přednost zprava. Také nepokládal světelnou signalizaci za nadřízenou základnímu pravidlu přednosti.

Ale vrátím se i ke svému právnímu názoru o trestnosti činnosti pracovníků KÚ v případe aplikace paragrafu 45 z vyhlášky ČÚZK. Povinnost neaplikovat rozpornou normu, která je v Ústavě výslovně uložena soudci, se týká i státních zaměstnanců, dokonce bych si dovolil tvrdit, že ještě s větší účinností a vahou. Trestní zákoník stanovuje, že k zneužití pravomocí úřední osoby dochází i tehdy, když vykonávají svou činnost v rozporu s právními předpisy a platné právní normy záměrně obcházejí. Neplnění uložené právní povinnosti má charakter opomenutí. Úmysl je pak možné spatřovat především v tom, že protiprávní aplikací vyhlášky ČÚZK dochází k nemateriálnímu prospěchu konajících úředníků, kteří si účelově zjednodušili své povinnosti a dokonce se účelově vyhnuli povinné aplikaci Správního řádu při konání, které je zjevným zásahem do základních práv. Můj právní názor pak podporuje Nejvyšší soud (TR NS 39/2007 – T 1025), který uvádí, že „trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti se může dopustit i příslušný zaměstnance katastrálního úřadu, když spolehlivě nezjistí skutečný stav ve věci.“  Je snad nutné, abych ještě něco dodal?

Je.  Pevně věřím, že tak jako se nakonec ukazují zlodějny a nepravosti, které se mnoho let skrývaly a dokonce měly své ochránce v řadách justice, stejně tak se rozkryje odpovědnost za činnost státního Českého úřadu katastrálního a zeměměřického, protože jeho dílčí škodlivá činnost je srovnatelná jen s dopady Vítězného února, nebo s praktikami přepisů vlastníků, tak jak ji aplikovala nacistická moc za dobu okupace. A takové konání jednou soudy vyhodnotí. Ostatně už dnes, oba Nejvyšší soudy a Ústavní soud současný neutěšený stav svévolných zápisů na katastrálních úřadech otevřeně kritizují. Ostatně, i to jsem již několikrát uvedl a publikoval, takže věřím, že se nápravy a potrestání viníků dočkám.