Co dá EU na další pokračování dotací (a Česko mělo dostat ještě skoro 100 miliard) se můžeme mnozí jen domnívat. Trhy reagují pádem, krize Evropy se neodvratně blíží. Není, kdo by měl optimistickou prognózu pro příští rok a podle internetových statistik, čeští občané Evropské unii nebo Mezinárodnímu měnovému fondu nechtějí půjčit nic. Také sílí mezi občany názor, že by Česko z EU mělo vystoupit, což článek 50 Smlouvy o Evropské unii umožňuje a čl. 218 Smlouvy o fungování Evropské unie pak stanovuje, že se jedná o mezinárodní smlouvu, která bývalý členský stát ze svazku s EU uvolní. Doufejme jen, že EU nebude chtít zpět stovky miliard, které jsme z ní, jako pomoc k plnoprávnému členství, už vyždímaly. Takové dluhy by platila minimálně jedna další generace, pokud by to vůbec dokázala.

Názory ministra Kalouska a TOP a opoziční ČSSD, že v krizi EU je nutné spolu držet, nikoliv se zakopávat za své pochybné valy, oslyšení u veřejnosti asi nemají. Návrhy TOP 09 a ČSSD jsou dehonestovány z politických hledisek, jejichž hodnota ale může být pro Česko ekonomicky záporná.  Až dojde na tohle prozření, tak to bude hodně občanů ale opravdu hodně ekonomicky bolet.

Realitou je, že se nekoná žádná ekonomická sláva Česka. Ta se už ukazuje jen jako papírová propaganda a 20 pozice v EU (za námi jsou chvála bohu alespoň ti Bulhaři a Rumuni) už došla ratingovým agenturám a ty vystavují postupné STOP našemu vývoji. Neobdržením další dotace z EU se naše ekonomika propadne o 3% a samotný výhled tvoří jen zprávy o útlumech, propouštění včetně státních zaměstnanců, zdražování a celkovém vzestupu nezaměstnanosti, jehož výše se v příštím roce očekává na 11%. Možná to bude ještě horší. Pokud EU bude chtít zpět zaslané peníze, těžko se najde ekonom, který důsledky takové české krize spočítá.

Likvidace důvěry v Evropskou unii, ke které i Česko notně přispívá, se dotkne i jinak nezávislého Švýcarska, jehož ekonomové ruší očekávání růstu, a v tom lepším případě očekávají stagnaci. Jen dva státy zůstaly v EFTA a Švýcarsko je jedním z nich, druhé je Norsko. Představy českým občanů, jak obchodem s nimi nahradíme výpadek obchodu s Evropskou unií, jsou už čirým bláznovstvím. Spojené státy, sami balancující na hraně bankrotu a mající na čele vládu, která je téměř k ničemu, pak konstatují, že neschopnost evropských politiků hledat rychlé a účinné řešení z dluhové krize ohrožuje i jejich ekonomiku. Dohody na posledním summitu EU navíc zpochybnili právníci jako sporné s evropským právem a prokazují, že Britské „NE“ jakoukoliv možnost stíhat špatně hospodařící státy vlastně potopilo. A to návrhy na sankce měly být uplatněny od příštího týdne. Trhy reagují dalším propadem.

Zdá se, že trvalé úsilí britských a českých konzervativců zničit Evropskou unii se díky i některým nezodpovědným vládám podaří. Do doby nového uspořádání  Západní Evropy se krize, obdobná krizi 2008-2010, nejenže  vrátí, ale vrátí se v mnohanásobné síle. Problémy českých občanů pak doplní marný útěk před exekutory, kteří pro pár korun dluhů stahují pronásledované občany i o jejich existenční minima, ačkoliv takový postup evropská judikatura zakazuje. Ale Česko dnes prakticky právo Evropské unie skoro nerespektuje, takže ochrany se čeští dlužníci u evropských soudů už nedočkají.  Pro pár korun dluhů tak mnozí přijdou o celoživotní úspory i svůj dosavadní život. Desítky tisíc nesmyslně ožebračených českých lidí tento český justiční a politický postoj nezastaví.

Státní kasa je v mínusu, návrh rozpočtu jde opět do dluhů přes 100 miliard a skutečnost bude dvojnásobně horší, pokud ještě Česku vůbec někdo bude ochoten půjčit.  Volné vybrané výnosy jsou, jako vždy, předem určené do sjednaných kapes. Třináct fotografií zjevných ilegálních českých obohacovačů , které uveřejnil Blesk, a o nichž tvrdí, že patří za mříže, hovoří za vše. A to tam ještě alespoň 10 fotografií chybělo. Státní dluhopisy pak další tranší ve výši 40 miliard jen stáhnout zbytky volného oběživa ze státu, který opticky vypadá jako nejméně zadlužený, ale který se o své občany těžko postará.  Elita kmotrů a jejich politických pomahačů pak investuje obrovské prostředky na to, aby za existující stav obvinila pouze Evropskou unii a její politické a výkonné představitele. Nemalá část české veřejnosti tomuto výkladu věří.

Demontáž integrované Evropy znamená, že se více jak padesátileté úsilí mnoha generací rozplyne v dým. Málo kdo si uvědomuje, že rozpad EU povede k ochranářským bariérám a k vývoji vzájemné národní nenávisti. Demontáž eura pak povede k poklesu národních ekonomik (odhady jsou od 15 do 30%) a naprostému kolapsu ekonomik zemí třetího světa, které do EU vyvážejí až 60% své produkce. Evropu obejme obchodní a studená válka, ještě horší než už Evropa jednou měla.  Tehdy ale byla poválečná konjunktura podpořená Marshallovým plánem. Dnes nemá nikdo nic. Petr Nečas přirovnal Evropskou unii k Titaniku a poněkud zapomněl občanům říci, čím je Česká republika a kdeže to pluje.  Proč to jen tolik připomíná máváním Mnichovskou dohodou na schůdcích letadla, o které také tvrdil signatář Neville Chamberlain, že zaručuje Velké Británii definitivní mír. Dnes českým občanům, vyjma špatné perspektivy, nemůže nikdo zaručit vůbec nic.

 

PS. Nezbývá než přát všem čtenářům hezké Vánoce a dobrý Nový rok.

 

15. 12. 2011  http://rudolfmladek.blog.idnes.cz/c/236076/Rozmontovane-euro-i-EU.html