Jste spokojeni s politickou situací, se zákony, veřejnými službami, silnicemi, platební morálkou, bezpečností, poctivostí, kulturou a předpokládanou budoucností České republiky? Pokud ano, gratuluji Vám, jste výjimečný člověk – na rozdíl ode mne. Byl jsem hodně nespokojen za vlády pana Paroubka koncem roku 2005, kdy jsem dospěl k názoru, že nejlepším způsobem, jak člověk může přispět ke zlepšení situace, je zapojit se – vstoupit do Občanské demokratické strany. Napíši zde proč, a budu se těšit na Vaše komentáře.

Proč vůbec být příznivcem nebo členem nějaké politické strany? Má to význam? Není lepší se od politiků distancovat?

V demokratickém státě má člověk několik možností, jak se zapojit do veřejného života:

Může prostě být úspěšný ve své profesi (být pracovitý, mít nápady a štěstí) a poté veřejně podpořit nějakou myšlenku nebo politickou stranu. Rizikem je to, že tento muž či tato žena může být vnímána jako pouhý gumový maskot. Alternativou je finanční příspěvek.

Ve Spojených státech se také člověk může stát známým pravicovým nebo levicovým komentátorem, moderátorem nebo showmanem. U nás bychom výrazného pravicového showmana potřebovali.

Dlouholetá odborná práce na ministerstvech nebo jiných úřadech může vyústit v přechodnou politickou funkci jako u pana Fischera nebo Janoty, nebo ve funkci trvalou, pokud člověk projeví dostatek otrlosti a úzké stranickosti jako pan Pecina. To není můj styl.

Člověk se může stát členem zájmových sdružení a organizací jako jsou sportovní svazy, neziskové organizace a sdružení, think-tanky. Stát se členem profesních sdružení jako jsou odborné komory a podobně. Stát se členem odborů. Snažit se v těchto organizacích dostat se do vedoucích pozic. Tyto organizace bývají úspěšné v lobbingu, protože politické strany mají tendenci si přízeň některých takovýchto sdružení "kupovat" z veřejných peněz. Asertivní jednotlivec tak může relativně snadno získat značný vliv na dění v republice. Sám bych ovšem z toho neměl dobrý pocit, protože z principu se jedná o organizace jednostranné – prosazují většinou zájem jedné skupiny lidí oproti ostatním.

Angažovat se jako jednotlivec. Publikovat, blogovat, sám založit zájmové sdružení, hnutí nebo dokonce politickou stranu. Je to těžký úkol. Musí se jednat o výjimečnou osobnost a výjimečné okolnosti, aby to zafungovalo. Lidé, kteří se o to pokoušejí, většinou zastávají konzervativně liberální postoje – prostě proto, že se jedná o jednotlivce s aktivním a samostatným přístupem k životu. Protože většina takovýchto pokusů je neúspěšná, voličská podpora se drolí na kousky, hlasy ve volbách propadají, hlavní středopravicové strany dostávají méně hlasů, a celkově tak vítězí levice.

Nebo člověk může pomáhat nějaké politické straně, ať už jednorázově, jako příznivec, nebo jako řadový člen. Aktivní jednotlivci, malé, názorově vyhraněné strany mohou získávat naše srdce, ale rozum velí připojit se k relevantní politické síle. ODS je jedinou nelevicou stranou, která prokázala, že dokáže přežít i dlouhé období v opozici, změnu vedení, nástup nových členů, změnit své myšlení a otevřít se různým názorům. Dokáže například z množství podnětů svých členů a nezávislých odborníků "vydestilovat" dlouhodobé vize jako je Vize 2020. Každý, i ten největší kritik, se mohl přihlásit o slovo a přednést veřejně svůj názor. Pro to všechno jsem aktivním členem ODS.

Ano, ano, ano, už slyším Vaše různá "Ale...". Mnohé s vykřičníkem.

Co se týče Topolánkovy vlády, jsem přesvědčen o tom, že v sestavě 101 poslanců se muselo vyjít vstříc koaličním partnerům, stejně jako musel Václav Klaus ustupovat Josefu Luxovi. Jako konzervativní člověk samozřejmě vnímám negativně jakoukoliv změnu zákona která není dostatečně radikální, aby ospravedlnila náklady na implementaci (školení, změny software atd), na druhou stranu se podařilo zrušit šikanu registračních pokladen, mírně snížit přímé daně, zjednodušit registraci mnoha živnostenských oborů, snížit umělou nemocnost, začít reformu zdravotnictví. V zahraniční politice se Česká republika přihlásila ke spoluzodpovědnosti za EU a NATO, k odpovědnosti za svou bezpečnost.

Věřte mi, že také jako Vy nejsem spokojen s jednotlivci v ODS, kteří jí dělají ostudu. Stanovy ODS byly vytvářeny v pionýrských dobách nadšení z nově získané demokracie a tržní ekonomiky, v době národní svornosti. Pouze nedávno se podařilo podle nových stanov distancovat se od některých jednotlivců, na které padlo závažné podezření.

Epocha lidí se zlatými řetězi na krku a speciálních poznávacích značek musí skončit, to je jasné každému. Je ale proto potřeba lámat hůl nad celou ODS, a to již nyní? Lámat hůl nad v mnoha směrech odpovědnou politikou? Nad nezadluženou budoucností? Nad budoucností bez špehování demonstrantů, bez mlácení technařů? Prosím, nelámejte hůl. Mnoho mých kolegů i já se snažíme, aby ODS své chyby napravovala.

Jsme pro ODS seriózní, pro trh a ne pro business, stranu slušnou, pracovitou a nenafoukanou. Liberálně konzervativní, občanskou, demokratickou stranu.


 harok.bigbloger.lidovky.cz