Proč máme problém s eurofondy?
Hynek Fajmon

Už se z toho stal takový pěkný český evergreen. Jednou za čas se v médiích objeví zpráva o tom, že Česko špatně čerpá peníze z evropských fondů a začne šarvátka vzájemného obviňování a následného veřejného znechucení. Právě nyní jsme svědky další epizody z tohoto fondového "seriálu", který se tentokrát týká resortu školství. Další díly seriálu ještě určitě uvidíme a to až do roku 2015, kdy končí placení stávajících eurofondů. Dá se s tím něco udělat?

Je politováníhodné, že dosud ani mezi novináři nepanuje základní porozumnění tomu, jak celý ten systém evropských fondů vlastně funguje. Jejich následné referování o těchto kauzách je zákonitě povrchní a přispívá k rostoucímu znechucení občanské veřejnosti. Proto stojí za to si připomenout několik základních informací:

1. V rámci Evropské unie se hospodaří s evropským rozpočtem v rámci sedmileté finanční perspektivy a jednotlivých ročních rozpočtů, které vycházejí z tohoto základního rámce.

2. Současná finanční perspektiva pokrývá období 2007-2013. V tomto období je pevně daný finanční i právní rámec pro čerpání z evropského rozpočtu. Tento rámec říká jak, kolik a na co lze evropské fondy využívat. O konkrétní podobě tzv. operačních programů ale rozhoduje po konzultaci s Evropskou komisí vláda každého členského státu.

3. V případě ČR rozhodla o našem národním postupu Paroubkova vláda v letech 2005 a 2006. Podle jejího rozhodnutí se řídíme po celou dobu až do roku 2013 a nelze to změnit.

4. Paroubkova vláda nastavila evropsky unikátní a jak se stále více ukazuje zcela chybný národní přístup k evropským fondům. Zřídila totiž největší počet operačních programů ze všech členských států a to celkem 27 (pro experty zde uvádím, že si jsem vědom toho, že Program rozvoje venkova není operační program, ale fakticky tak funguje).

5. Navíc Paroubkova vláda tyto programy zřídila nejen na centrální národní úrovni, ale také na úrovni regionální, což věc ještě více zkomplikovalo. Takže dnes se v operačních programech běžný člověk není schopen vůbec orientovat. K možnosti čerpat se tak dostanou zpravidla pouze ti, kteří mají na to, aby si najali specializované firmy.

6. Tím, že má Česko zřízeno tolik operačních programů a tím, že jsou zcela navíc chaoticky přiděleny jednotlivým resortům vzniká nepřehledná situace. Ani média a ani veřejnost nejsou schopni identifikovat, kdo je za problémy vlastně odpovědný a šíří se tak mediální "blbá nálada", že vlastně tak nějak za to mohou úplně všichni. To ale není pravda. Bohužel se to tak ale velké části veřejnosti jeví.

7. Musíme si po pravdě přiznat, že celý tento chaos s eurofondy má naše domácí kořeny. Evropská komise a ani žádné jiné orgány EU nás nenutily k tomu, abychom si to takto špatně nastavili. Je to kompletně odpovědnost Paroubkovy vlády, která to takto rozhodla. Musím rovněž s politováním konstatovat, že takto nastavený systém do roku 2013 není možné změnit.

8. Jediné co nám nyní zbývá, je snažit se v rámci tohoto období, které za dva roky končí eliminovat největší škody. Měli bychom se rovněž poučit z této chyby a pro další období let 2014-2020 si zřídit daleko menší počet operačních programů. Nečasova vláda to má ve svém programu a doufejme, že se jí podaří tento závazek naplnit a stlačit počet programů nejlépe až někam pod pět.

9. Jen tvrdá centralizace rozhodování o eurofondech na vládní úrovni a dozor národních médií poskytnou v příštím období reálné nástroje k eliminaci chaosu a podvodů, které nyní v čerpání eurofondů panují. Pokud Rakousku stačí pět operačních programů, tak nám musí stačit také. Vše bude přehlednější, jasnější, jednodušší a politická odpovědnost bude jednoznačná.

Doufám, že se tohoto cíle podaří dosáhnout, ale mám obavu, že brzo opět vypukne institucionální válka mezi jednotlivými resorty a určitě se ozvou také páni hejtmani, kteří si nebudou chtít nechat své operační programy vzít. Máme se tedy na co těšit. Platí ale staré české pořekadlo, že "příležitost dělá zloděje". Pamatujme na to a nevytvořme zbytečně další příležitosti pro nové zloděje.

Celé fondy EU jsou pro mě

Celé fondy EU jsou pro mě nepochopitelný sen. Jak může sdružení vyplácet jen do ČR 50 miliard na podporu konkurenceschopnosti, když se zmítá v dluhové krizi a mělo by šetřit a obracet v dlani každý milionek. A údaj o téměř dvou tisících zaměstnanců ministerstva zahraničí EU, které je prakticky neviditelné? Tím se ovšem pan Fajmon nezabývá, žije totiž v psychedelickém snu zvaném Brusel...

Pan Fajmon pouze upozorňuje,

Pan Fajmon pouze upozorňuje, jaké báje a pověsti šíří naše média kolem evropských dotací. Obsah jeho článku by měli pitbulové 100 krát opsat a naučit, ubyla by řada nedorozumnění a mystifikací.
O bruselské byrokracii psal nedávno. Docela mu křivdíte ohledně toho psychedelického snu, patří mezi málo EU poslanců, který se snaží občany informovat o bruselských nešvarech, které kritizuje i v EU parlamentu, zatím co takový táta pracujícího lidu klidně při zasedáních schwarzenberguje.za pohádkový plat.

Uložit

Uložit