Doufám, pevně věřím, že Milan Knížák není Marťan!
Josef Havránek

Na Hyde park ČT se v poslední době už moc nedívám, odpuzuje mě to zformované,  pevné, aktivistické divácké jádro, do počítače se mi ještě  dere -  hlupácké jádro…

Těch pár stovek lidí neschopných naslouchat, kteří mají ve všem hned jasno, své sympatie, či antipatie vyjadřují útočnými, arogantními dotazy, či hlasováním ještě dávno předtím, než televizní host vůbec otevře pusu.

Asi proto jsem z valné části promeškal Milana Knížáka, z pořadu jsem sledoval jen poslední čtvrthodinku, která se, tedy alespoň podle mého, Knížákovi převelice podařila. Bez zpupnosti, zbytečné provokativnosti odpovídal na otázky bez rozpaků -  upřímně. Drsně se svěřoval se svými osobními pocity, nejenom z dění v kultuře.

Velice se všem omlouvám, ale to jeho povídání mi přišlo inteligentní a originální. Zahlédnou v televizních pořadech  svéráznou, originální - otevřeně hovořící osobnost, je pro mne téměř svátek.

Snad nejvíc mě zaujal Knížákův názor na současné umění. Nerad bych to zkomolil, ale když hovořil o tom, že současné moderní umění je jaksi odtržené od života, příliš zakódované, že mu stěží rozumějí i samotní autoři, naprosto přesně tím vyjadřoval také mé pocity, které ovšem nedokážu tak přesně formulovat.

Samozřejmě, že v tom diváckém hlasování Knížák zase úplně propadl - 80 % z těch cca 650 hlasujících mu dalo palec dolu. Smutné, ale nebylo mi vůbec líto Knížáka - ale, paradoxně, těch 510 hlasujících lidiček…

Knížák v závěru, na ironický dotaz, tazateli, zřejmě taktéž  ironicky odpověděl cosi v tom smyslu, aby si z něj - z jeho názorů, zbytečně nedělal hlavu, aby si to přebral tak, že Knížák ničemu nerozumí, že je to Marťan!

Snad to byla opravdu jen vtipná ironie! Bylo by totiž hodně tragické, pokud by u nás fundovaně a inteligentně hovořili výhradně jen Marťani!

Uložit

Uložit