Zástupce šéfredaktora se vyzpovídal, né - li ještě něco horšího!
Josef Havránek

Už to tak vypadá, že administrátoři blogu iDnes jsou na zástupce šéfredaktora Musila pořádně naštvaní. Jinak by asi tu jeho slaboučkou úvahu o českém euroskeptismu, nekonfrontovali s textem Petra Hájka…

…, který Musila úplně spláchnul! S Michalem Musilem lze souhlasit snad jen v tom, že v České republice opravdu panuje skepse, roste nedůvěra v životaschopnost Evropské unie.

Přijde mi to trochu málo, ale možná to zase vysvětluje, proč je MF Dnes taková, jaká je, když ani zástupce šéfredaktora - po celotýdenním přemýšlení, lámání si hlavy - ze sebe nedokáže vymáčknout nic lepšího!

Nemá smysl opakovat to, co už napsal Petr Hájek. Jen se chvilku zdržím u těch pochybností pana Musila, u té jeho ironizované prozíravosti, či chytrosti Čechů.

Ta ironie, či jen pochybnosti, evidentně nejsou na namístě. Ono totiž ani nemusí jít zrovna o nějakou národní inteligenci, ale třeba jen o obyčejnou citlivost, nabytou specifickými historickými zkušenostmi.

Nepřemýšlel jsem o tomhle problému celý týden a nemám ani moc dobrou paměť. A tak se mi v téhle souvislosti vybavují jen tři jména kdysi  uznávaných českých novinářů, kteří přestali jen kritizovat, exhibovat v médiích a rovnýma nohama se osobně pustili do té politiky plné neschopných, bezcharakterních  lidí. Bobošíková, Mlynář a John. Nevím, jestli to snad někoho překvapilo, jak skvěle sem - do toho bahna - tyhle chlouby české novinařiny zapadly! Pan Musil jen naznačuje, že to nebyla  žádná náhoda, ale,  že se jen znovu potvrdilo - Že není všechno zlato, co se třpytí...

už jsem to psal, pod jiným

už jsem to psal, pod jiným článkem, že pan Hájek se tentokrát "krotil" a držel se věcně faktů......a byl vynikající!!!
Problém je, že kolektiv MfD z toho stejně nic nepochopí a tak lze očekávat v sobotním vydání repliku, rovnou od samého šéfredaktora Čásenského......??!!

Strejda Musil - třetina z

Strejda Musil - třetina z kdysi pravicového žurnalistického tria Šafr, Schmarz, Musil, později doplněného o Čásenského těží z tohoto svazku, když je trpěn na pozici zástupce šéfredaktora, ačkoliv ještě nepředvedl nic, než strejcovské plkání úrovně redaktora závodního časopisu, takže je dobře, že důkaz o tom předloží asi tak 2 x do roka. Jinak ta jména vyhořivších novinářů v politice by bylo možno i rozšířit o Bohouše Doležala, původně Hlavního poradce, později Hlavního kritika současného prezidenta, i s celou stranou jím založenou, ale i o novinářsky horlivého psychologa Hubálka s jeho stranou, kterou vymyslel i s proslulou Pajerovou, což mělo mj. za následek, že jeho názory po tomto lapsusu přijímám z pochybnostmi. Největší zklamání jsem osobně zažil s Bobošíkovou, kterou jsem považoval za velice schopnou moderátorku Jednadvacítky a také jsem jí fandil při televizní vzpouře, zatím co Johna jsem vždy považoval za prázdnou figuru, který se jen přiživoval na práci Klímy.

S Bobošíkoou a Johnem to

S Bobošíkoou a Johnem to vidím podobně. John nezklamal náš názor ani po svém ministrování ;-)

Bobošíková je divná. Před posledníma volbama jsem trochu emailem komunikoval s nějakým suvereniťákem. Ten ji hrozně chválil a říkal, že tomu nerozumím. Když jsem namítal, že byla schopná kandidovat na úřad prezidenta za komunisty, tak psal, že to ylo sebeobětování v zájmu nezvolení švejnara. A zdůvodňoval to celkem rozumně. Bobošíkovou nebrat, třebaže v jednadvacítce a během televizní krize byla skvělá.

Určitě nejde o zlato, pane

Určitě nejde o zlato, pane Havránku, ale o smolku.
A ani za tu pecunia non olet.

___________________________________________________________________________________