Dopis nejvyšší státní zástupkyni
John Bok

Vážená paní nejvyšší státní zástupkyně,

mám obavy, že seznam níže uvedených jedinců je jen pověstnou špičkou ledovce. Je pak nasnadě se tušit, proč se vlastně nedaří ze soustavy státních zástupců učinit zákonům a státu funkčně sloužící instituci, když pohrobci totality zůstávají ve funkcích, které zastávají. Jak mohou pokleslí jedinci být garanty zákonnosti v naší zemi? Zamyslete se nad únosností setrvání níže uvedených na státním zastupitelství.

S pozdravem

John Bok v.r.

JUDr. Roman Hájek (Nejvyšší státní zastupitelství)

Zastupoval obžalobu u Městského soudu v Praze, kde 5.10.83 začalo hlavní líčení s Jiřím Wolfem. Hájek navrhoval 6 let za “podvracení republiky a ohrožení služebního tajemství” jehož se měl dopustit zasíláním dopisů a dalších textů do ciziny, ve kterých popisoval poměry v československých věznicích (NVÚ MS Minkovice). Jiří Wolf byl 21.12.1983 odsouzen za podvracení republiky §98/1,2 ab k 6ti letům odnětí svobody nepodmíněně. Proces se odehrál za vyloučení veřejnosti. (Nutno podotknout, že Jiří Wolf si svůj trest vykonával z jedné nejhorších a nejbrutálnějších komunistických věznicích Minkovicích, odkud se vrátil s těžce poškozeným zdravím a zažil, jako mnozí jiní političtí vězni, jako Jiří Gruntorád, Petr Haupmann, Pavel Wonka, nejen očistec, ale samotné peklo)

Netrpí pan „doktor“ Hájek  krátkou pamětí ?  Není soudruh Roman Hájek jedním  z těch, kteří  by měli odejít ze státního zastupitelství a zmizet ze světa, nebo aspoň z očí veřejnosti ?

JUDr. Zdeňka Chromá (Krajské státní zastupitelství Severočeský kraj Ústí n.L.

Jako žalobkyně zastupovala Okresní prokuraturu v Ústí nad Labem u soudu s Jindřichem Tomešem a Karlem Soukupem konaném ve dnech 4. a 5.11.1980. Oba byli uznání vinnými a odsouzeni k 12 a 10 měs. nepodmíněně do I. NVS pro tr. č. výtržnictví §202. Zahráli a zazpívali několik svých písniček “s protistátním obsahem” na svatbě společného přítele.

JUDr. Marián Kollár (Vrchní státní zastupitelství Olomouc)

Dne 10.5.1989 před senátem Krajského soudu v Ostravě jako prokurátor žádal vyšší trest pro Tomáše Hradílka. Hradílek byl Okresním soudem v Přerově zastoupeném předsedou JUDr. Miloslavem Stankušem shledán vinen “z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky” za to, že napsal dopis na ÚV KSČ v Praze, do ČTK a zahraničním médiím, ve kterém se vyjadřoval kriticky k policejním zásahům proti demonstrantům v Praze. Soud odvolání zamítl a zpravomocnil rozsudek okresního soudu na třináct měsíců s podmíněným odkladem na dva roky.



mjr. JUDr. Jan Mrlík (Nejvyšší státní zastupitelství)

Předseda senátu vojenského obvodového soudu v Olomouci, který dne 3.1.1987 odsoudil Petra Obšila ke 22 měsícům nepodmíněně za nenastoupení na vojnu a za maření způsobilosti ke službě (§269/1). Obšil uvedl že služba v armádě se neslučuje s jeho přesvědčením. Maření způsobilosti se měl dopustit tím, že neuposlechl příkazu nastoupit k útvaru se zlomenou nohou. <br><p></p>

JUDr. Petr Šnajdr (Náměstek krajského st. zástupce, středočeský kraj)

Zastupoval prokuraturu u obvodního soudu pro Prahu 4, který dne 11.3.1987 odsoudil členy Jazzové sekce Karla Srpa a Vladimíra Kouřila na 16, respektive 10 měsíců nepodmíněně do I. NVS za nedovolené podnikání (§118/1), jehož se měli dopustit výrobou a prodejem publikací Jazzové sekce svým členům. JUDr. Šnajdr se odvolal a žádal vyšší nepodmíněné tresty a také potrestání podle §136, poškozování majetku socialistického vlastnictví, které soud shledal jako neodůvodněné.

Mgr. Richard Štainc (Státní zastupitelství Středočeský kraj – Praha)

Okresní prokurátor v Benešově, který podal odvolání proti zprošťujícímu rozsudku v trestním řízení proti signatářce Charty 77 a matce 3 dětí Miloslavě Parčové, stíhané pro trestný čin útoku na státní orgán (§154/2 tr. z.), čehož se dopustila odesláním dopisu předsedovi Národního shromáždění, L. Štrougalovi, se stížností na všeobecnou zkorumpovanost státních úředníků. Po dvouměsíční vazbě byla u Okresního soudu v Benešově zproštěna viny. Po odvolání prokurátora Štaince byla stejným soudem dne 14.5.1979 odsouzena k trestu 3 měsíců s podmíněným odkladem na 1 rok a byla ji uložena nucená psychiatrická léčba.

JUDr. Pavel Svoboda (Nejvyšší státní zastupitelství)

Bývalý vyšetřovatel Městské prokuratury v Brně, který 16.3.1979 obvinil důchodkyni Věru Cibulkovou z trestného činu útoku na státní orgán podle §154/2 tr. zákona. Měla se jej dopustit sepsáním stížnosti ministru spravedlnosti, v níž poukazovala na psychické týrání syna ve vazbě a na poměry v brněnské věznici. V dopisu např. píše, že “její syn byl záměrně obklopen naprostou izolací,aby byl umlčen, psychicky utýrán a zlomen,” a že v brněnské věznici “si vytvořili svůj vlastní stát ve státě”. “Po tolika letech si na to už opravdu nepamatuji,” říká dnes Svoboda.“Nevím, co v tom dopise bylo. Mohly tam být vulgární výrazy a podle tehdejších zákonů by tím byla naplněna skutková podstata trestného činu.”

Ono to je v zásadě jedno, kdo

Ono to je v zásadě jedno, kdo je na zastupitelství. Otázka je, v jakém duchu jsou vychováváni jejich nástupci.

Praxe ukazuje, že to žádná sláva nebude a že na tyhle staré vlčáky budeme ještě jednou vzpomínat jako na milá a bezzubá štěňátka.

Uložit

Uložit