Interview s politologem a analytikem Petrem Robejškem


Studio STOP, ČRo 6,  23.2.2012

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás na vlnách Českého rozhlasu 6 připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu se opět hlásí Petr Holub a Jana Šmídová.
Naším dnešním hostem je Petr Robejšek, nezávislý analytik, poradce a kouč. V Německu a také v Česku se dlouhodobě specializuje na analýzy a prognózy hospodářského a politického vývoje, poradenství pro podnikatele a politiky.

Další kapitola stále doutnající krize kolem bankrotujícího Řecka. Kondice Evropské unie a její společné měny a v těchto souvislostech i pohled na mezinárodní postavení České republiky a také na její současný a budoucí vývoj. S tím samozřejmě souvisí i nynější postup premiéra Petra Nečase, který se spolu s britským předsedou vlády Davidem Cameronem odmítl připojit k takzvanému Paktu fiskální odpovědnosti, jímž chtějí státy Evropské unie zabránit, aby se například další evropské státy vydaly řeckou cestou. Nezavedené nás to v rámci Evropské rodiny do izolace? Nevydáme se všanc velmocenským choutkám Ruska? I to budou náměty právě začínající diskuse Interview Studia STOP.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane Robejšku, stalo se to celkem nedávno, když Václav Klaus navštívil Turecko a on upozornil, že Česko je příliš závislé na svém vývozu do Evropské unie. A právě Evropská unie je prostředím, které de facto brzdí lepší ekonomický růst. Souhlasíte s tímto celkem radikálním tvrzením?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Tak, ne úplně, i když je nepochybně pravdou, že Turecko patří, ačkoli není členem Evropské unie, patří do kontextu našeho zájmu. A i je pro nás dosažitelné, ekonomicky dosažitelné. Není zrovna moc atraktivní přemýšlet o tom, jaké je naše obchodování s Japonskem, tam hraje ta geografie důležitou roli. Ale samozřejmě je zajímavé zjistit, že Turecko, ačkoli není členem Evropské unie, je velice významný a potenciální partner, který nám může prospět.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, Turecko by možná chtělo být, nebo chtělo kdysi být členem ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Chtělo kdysi být.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
... Evropské unie. Dnes se ta situace dramaticky změnila. Patří Turecko do Evropské unie, pane Robejšku?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Ale samozřejmě, jestliže vememe Evropskou unii, tak nesystematickou a nehomogenní, jako ji máme dneska, tak tam patří i Turecko. A ti, kteří jsou odpůrci evropské integrace, tak řeknou, jen sem s Tureckem, protože tam bude potom Evropská unie jednoznačně implodovat. Já osobně si myslím, že Turecko nepatří do evropského kulturního kontextu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono už také o to asi příliš nestojí.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To není úplně jiná věc. Otázka, do jaký míry o to stojí, do jaké míry o to nestojí. Ale ta otázka zněla, patří Turecko nebo nepatří. Já myslím, že ne.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Já zůstanu ještě u našeho pana prezidenta Václava Klause. Přece jenom, není to příliš silné vyjádření, když tedy nejvyšší ústavní činitel, notabene na státní návštěvě, řekne, že Evropská unie je pro nás brzdou?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Víte, já nesouhlasím se vším, co říká pan prezident. Ale co se mi na něm líbí je, že mluví jasnou řečí. A tím se velice příjemně v mých očích odlišuje od naprosté většiny politiků a státníků, kteří dneska jsou tak politicky korektní, že nakonec neřeknou vůbec nic. A z toho, že neřeknou vůbec nic, vznikají ty krize, které zažíváme. Takže já si to chválím.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Věcný základ toho tvrzení pana prezidenta spočívá v tom, že Česko dnes vyváží 85 procent své průmyslové produkce do Evropské unie. A Evropská unie se teď dostane do nějakých zřejmě i dlouhodobých problémů, což může mít na Česko právě ten negativní efekt. Takže v tomto byste souhlasil s panem prezidentem?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Nepochybně, nepochybně. Je chybou představovat si, že existuje cosi jako, někde jsem to nedávno četl, hlavní proud evropského vývoje, ve kterém za každou cenu musíme být. Proč? Důležité je, to co je prospěšné aktuálně. A to je důležité pro nás.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A je pro nás aktuální otázka, zda být nebo nebýt, ta kruciální Hamletovská otázka, v Evropské unii?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Ta kruciální Hamletovská otázka je pro nás odpovězena. Být. Protože já vnímám Evropskou unii jako hospodářské společenství. Všechno, co je navíc, je chyba. A povede k zániku. Ale jako společný evropský trh je Evropská unie smysluplná pro nás. Jako pro ostatní.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dá se tedy změnit to naše současné ekonomické směřování právě takřka výlučně do Evropské unie, nějak zčistajasna, jak by si možná přál pan prezident, jak by k tomu mělo dojít? Já jenom upozorňuji, že tři čtvrtě exportu zajišťují firmy se zahraničními vlastníky, takže s tím se prakticky nedá nic dělat.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Určitě ne. I když přemýšlejme o tom, že Turecko patří, máme pořád v pozadí tuhle tu myšlenku, Turecko patří do širšího ekonomického prostoru. A nejde ani tak o to, co, pokud jde o ekonomiku, zvládnou politici, jaký impuls dají nebo nedají, spíše jde o to, že hospodářství firmy si vždycky hledají svoji cestu. A podle mých informací jsou české firmy dávno velmi intenzivně v Turecku aktivní. K tomu nebyly potřeba podpisy žádných smluv a nějaká prohlášení.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vlnách Českého rozhlasu 6 diskutujeme s politologem a analytikem Petrem Robejškem. Pane Robejšku, dokážete si představit, že české firmy začnou ve větším měřítku vyvážet například do zemí Brix, tedy pro nezasvěcence do Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky? Zatím se například jeví, že do samotného Bavorska vyvážíme víc zboží než do všech zemí Brix.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
My musíme samozřejmě vidět, jak jsme velicí a co náš průmysl může. Když se na to takhle podíváme, tak je úplně jasné, že pro nás jsou země Brix příliš velké, moc velká sousta. A pro nás, s naší ekonomikou, s naším potenciálem, s naším sortimentem je současný stav v podstatě ideální s tím, že musíme vždycky pohlížet na to, které možnosti se dále otevírají. A Turecko je jedna z takových možností, která před 10 lety ještě jako taková nefungovala. Teď funguje, a proto je jí třeba využít.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
My bychom se tedy měli zaměřit na jiné země než na Brix. A kromě Turecka, jaké by to tak zhruba měly být?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Ne, my bysme měli zůstat tam, kde jsme. My jsme prostě v Evropě, v tom evropském rámci. A nedosáhneme dál. To znamená až na velké výjimky specializovaných firem, které mohou nabízet určitý typ zboží některé zemi Brix, je pro nás naše herní hřiště Evropa. A prostě její širší okolí. To znamená až po Ural.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale není to vlastně fatální verdikt pro naše postavení v ekonomickém světě? Protože samozřejmě, že se české výrobky vyvážejí například do Číny nebo do Indie, do Ruska. Ale velice často prostřednictvím Němců. To je něco, s čím se tedy musíme smířit?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
S tím se jistě musíme smířit. Musíme dobře vědět, co je v našem zájmu a co je v našich možnostech. A v našich možnostech není v tomto ohledu, víc v našem zájmu je maximalizovat náš blahobyt. A jestli tomu slouží ten modus, který jste právě popsal, tak je to v pořádku.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jako ekonomický idealista bych mohl říkat, že pro nás by přece bylo lepší ty finální výrobky přímo vyvážet do Číny nebo do Ruska. A neposílat jenom díly někam do Bavorska nebo Bádenska-Württemberska odkud to pak přepošlou do té Číny.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To, to nemá s naivitou nic společného. To je pravda. Jenomže musíme samozřejmě vidět, že desetiletí budování komunismu dostaly úroveň našeho průmyslu tam, kam ji dostaly. A náš průmysl, mám o něm v nejširším slova smyslu to nejlepší mínění, se snaží tenhle ten deficit dohnat. Ale to nejde ze dne na den. Takže to je mezifáze, se kterou se musíme prostě smířit. Ale perspektiva si myslím v tomhle ohledu je pozitivní.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to dlouho bude trvat, až budeme na té úžasné úrovni?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Na té úžasné úrovni nebudeme nikdy. Protože všichni ostatní se snaží dostat na tu úžasnou úroveň. To znamená ta konkurenční situace, ve které se nacházíme s ostatními zeměmi světa, naší velikosti nebo i s většími, ta zůstane zachována. Rozhodující je to, jak chytře budou jednat naši podnikatelé a jak chytře budou jednat naši politici. A taky záleží strašně moc na tom, jaké budeme mít štěstí nebo nebudeme. Protože svět je, jak je známo, plný černých labutí.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my jsme zatím neměli příliš štěstí, až těch posledních 22 let. Tak možná teď si to vybereme, co říkáte?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Budiž nám to přáno. Já bych spíš spoléhal na to, na tu solidní bázi práce. A potom, když přijde k tomu štěstí, tak je to ideální. Ale předpokladem je, abychom byli připraveni. A já si myslím, že na tom pracujeme.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A hostem Interview Studia STOP je dnes politický a ekonomický analytik Petr Robejšek.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já bych se teď pokusil přejít od té ekonomiky právě k zahraniční politice jako takové. No, když se člověk podívá na statistiky exportu východoevropských zemí, tak vidí, že značná část hrubého domácího produktu se v zemích jako je Česko, Polsko, ale třeba také Bulharsko vytváří právě průmyslovým exportem do Německa. Nejvíce v Česku, to je plných 18 procent hrubého domácího produktu. Tato jasná ekonomická závislost, jaké má důsledky na postavení Česka v rámci Evropy nebo Evropské unie?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Je diktovaná zčásti samozřejmě tou ekonomickou slabostí. Ale je diktovaná v širším slova smyslu tím, že prostě jsme národ, který má 10 milionů lidí. A ačkoliv to mnozí třeba nechtějí vidět jako důležitá proměnná, velikost dneska hraje pořád ještě určitou roli. Zejména, jestliže je spojená s ekonomickou sílou. A my máme vedle sebe 80 milionů lidí. Nejvýkonnější, nejsilnější ekonomiky Evropy. A je logické, že se dostáváme tím do defenzivní pozice. Důležité je, jak tuhle tu defenzivní pozici zvládat tak, abychom z toho neměli mindráky a zároveň, abychom to využili pro náš prospěch. I to jde. Protože jsou země, které jsou malé, a přesto jsou velmi úspěšné, když se podíváme na Holandsko, když se podíváme na Dánsko, když se podíváme na Švýcarsko.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A jak bychom na to měli jít? Říkáte jsme v defenzívě, tak ale něco bychom dělat měli.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, samozřejmě. Měli bysme se pokoušet udržet si ten úplně základní předpoklad na celkový popis bysme potřebovali tak asi 2 dny. Ale ten základní předpoklad je to, abychom si udrželi co možná největší prostor pro naše vlastní aktivity. To znamená co možná nejméně se vázat, a víte, o čem mluvím. O fiskálním paktu třeba. Co nejméně se vázat na nadnárodní spolky, na nadnárodní organizace. A zároveň tenhle ten prostor samozřejmě potom co nejefektivněji využívat pro svoji vlastní politiku. K tomu je předpokladem to, abychom jasně definovali, co jsou naše národní zájmy a aby se politické strany a veřejnost shodla na tom, že o nich se nediskutuje. Že ty jsou naše vlastní a že se jim budeme snažit věnovat. A nebudeme se o nich hádat mezi sebou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
My se o nich stále hádáme. Pravice - levice je velmi rozdílného názoru. Tak, jaké jsou české národní zájmy dle Petra Robejška? Takové ty ikony, o nichž se tedy nehádáme a na které ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Dáte, dáte mi tři hodiny? Nedáte mi celé tři hodiny.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
... se, na které se neplive tedy.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Mě celkem nezajímá, kdo na které ikony plive. Mě zajímá, co si myslím, že jsou národní zájmy. Národní zájmy jsou obecně platné pro všecky mezinárodní aktéry v oblasti bezpečnosti a blahobytu. O to jde všem. A národní se stává tenhle ten obecný zájem, nebo tyto dva obecné zájmy v tu chvíli, kdy se pokusíme dosáhnout blahobytu a bezpečnosti v rámci konkrétních podmínek Bosny a Hercegoviny, České republiky nebo Ruska. V tu chvíli se najednou tyhle ty společné národní zájmy stanou svrchovaně specifické. A pak je možné hovořit o tom, co jsou české národní zájmy. A jeden třeba z těch českých bezpečnostně politických národních zájmů je, já vím, že moje popularita tím nevzroste, ale přesto to řeknu, by bylo, aby u nás byla americká radarová základna. To se nám nepodařilo, nechtěli jsme, byla ta diskuse, o které jste hovořila. Ale to by bylo třeba jeden z klíčových českých národních zájmů, které se v čase vždycky mění. To znamená to, co dneska je důležité, nemusí být zítra centrální. A schopnost politické třídy, a k ní patří žurnalisté stejně jako politici, spočívá právě v tom tohle to lokalizovat. A společnosti interpretovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, zmínili jsme radarovou základnu. Neexistující. Tak co ještě dál, pane Robejšku, je český národní zájem?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Český národní zájem je volný obchod uvnitř Evropy a zároveň omezení importu do Evropské unie. To znamená protekcionismus navenek a volný obchod uvnitř Evropské unie. Já jsem hovořil o tom, že v našem dosahu je právě tenhle ten evropský ekonomický prostor, to je pro nás důležité. A není, není v našem zájmu, aby se do tohoto ekonomického prostoru importovalo zboží, které je konkurenceschopné s naším. Ale je levnější. To znamená to je, samozřejmě takhle to žádný politik se neodváží říct, já nejsem politik, tak se to odvážím říct.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když jsem teď poslouchal, co jste říkal, tak mě trochu napadlo, jestli nejsme tak zhruba v 9. století našeho letopočtu, když kníže Rostislav na Velké Moravě chtěl integrovat svou zemi do Evropy. Byl tam pod ohromným tlakem Franské či již Německé říše. Ale rozhodoval se, jak přijmout křesťanství. A právě nechtěl přijímat křesťanství od silného souseda, ale raději od vzdálenější mocnosti, tedy z Řecka. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli skutečně to dilema české politiky se za posledních 12 či 13 století vůbec nezměnilo?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
V podstatě ne. V těch základních koordinátách se nezměnilo. V těch základních koordinátách vždycky šlo, jde a půjde o rovnováhu. A jestliže máme příliš jednoznačnou závislost na jedné straně, tak je logické snažit se to nějakým způsobem kompenzovat. Proto taky americká základna, ne proto, že by se mi líbily rakety, nebo že bych se bál toho, že Írán nás napadne. Nýbrž proto, že americká prezence na českém území by byla pro nás v tomto kontextu výhodná. Ale jinak máte samozřejmě pravdu. Historický exkurz je vždycky užitečný. Tak to je.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já půjdu do dějin mnohem pozdějších. Řekl jste, pane Robejšku, radarová základna. Další takový argument právě pro větší zapojení do mezinárodních spolků je právě větší zapojení se do Evropské unie. To jsou argumenty těch, kteří tvrdí, že pokud se nebudeme silně integrovat na západ, do euroatlantických struktur, tak nás zchlamstne Rusko, rozpínavé Rusko. Je otázka, jestli Rusko vůbec na to dneska má, aby někoho zchlamstlo. Ale to ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To se může změnit. A zároveň se samozřejmě už teďko ani nemusí měnit, a to je zřejmé, do jaké míry by byl evropský spolek ochoten a schopen nás bránit proti tomu, něčemu takovému. A zároveň i otázka, do jaké míry tento evropský spolek je pro nás užitečný v tom smyslu, že nám umožňuje co nejsvobodnější vývoj, vázaný a měřený těmi specifickými českými národními zájmy. To znamená členství ve spolku není lyrika a 10 přikázání. Členství ve spolku je má dáti - dal. A to má dáti - dal se mi zdá v poslední době zcela jednoznačně se převažuje v neprospěch našeho členství ve spolku. Ve spolku, který ty, kteří jsou schopní omezuje a pokud možno jim ještě ubírá peníze. A ti, kteří jsou neschopní a dokonce neochotní svoji situaci zlepšit, tak se za to odměňuje. To není to, co si může Česká republika dovolit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nicméně ta obava z Ruska tady stále je.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Obava, obava z Ruska je obava naší generace. Já ji chápu a já ji mám také. Ale zároveň se musím racionálně dívat na věci, jak jsou. Jednak musím vidět, obava z Ruska existuje, existuje možnost nějakým způsobem nás proti tomu bránit. Už jsem naznačil, že ji v Evropě nevidím. To znamená racionálnější odpověď by byla najít určitou koexistenci, nějaký koexistenční modus s Ruskem jako takovým, které samozřejmě už není to Rusko, které bylo. Přesto není pro nás ne nebezpečné, ale v každém případě se s ním dá nějak vycházet. Ono se s tím, myslím, že to říkal Jan Werich, ono se s tím totiž nic jiného dělat nedá.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A Studio STOP stále debatuje s politologem a analytikem Petrem Robejškem.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud bychom tedy, teď spekuluji, navázali nějaké bližší vztahy s Ruskem, například tím, že bychom jim svěřili výstavbu dvou reaktorů v Temelíně, tak co by to udělalo s naší pozicí v Evropské unii? Mohli bychom tak posílit a silněji nějakým způsobem intervenovat třeba i v Bruselu, protože bychom byli bráni víc vážně?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já si nemyslím, já si nemyslím. Jednak bych tedy apeloval pro to, abychom, ačkoli nemám od nikoho žádné zakázky, spíše požádali Westing House než ruské firmy. Právě z těch polit ekonomických, nejenom z ekonomických, z polit ekonomických důvodů. A druhým faktem je to, že ať uděláme to či ono, tak v Evropské unii prostě hrajeme druhé až třetí housle. Malé státy naší velikosti mají v rámci Evropské unie dvě možnosti. Poslouchat, anebo poslouchat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
To je docela pesimistický výhled.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To je docela realistické. Podívejte se na Slovensko. Podívejte se na Slovensko. Zkusili neposlouchat a kde jsou?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale někteří neposlouchají, a přesto jsou to výjimečné ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Kdo je to?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, třeba Dánsko například.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No jo, ale dokavad, když je ekonomicky silnější, jeho politická třída měla dostatečnou dalekozrakost, schopnost vymknout se eurozóně, to znamená udržet si právě co možná největší prostor ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je ideální model v podstatě.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Pro nezávislého, pro mě je, pro mě je ideální model státu, který se snaží udržet si u vědomí toho, že je příliš slabý na to, aby mohl být úplně nezávislý, snažit se udržet maximum nezávislosti. Maximum možné nezávislosti. To nám Dánové předvedli.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
My teď zažíváme právě snahu prezidenta Klause a premiéra Nečase, jak učinit českou politiku co nejvíce nezávislou. Ale spíše to vzbuzuje otázku, jestli to vůbec může mít nějaký efekt. Nebavíme se ani tolik o tom, jestli negativní nebo pozitivní, ale jestli to vůbec bude mít nějaký důsledek.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já chápu to politické jednání premiéra Nečase. Jestliže odhlédnu od toho, že může být způsobené i taktizováním uvnitř ODS a že nakonec tu svoji  pozici vzdá, čehož bych litoval. Ale když budu optimistou a řeknu, je to principiální postoj, tak ten postoj chápu jako přesně to, co jsem se snažil na začátku říci. A sice, pokus o to, udržet maximální zbytky hracího prostoru pro naši zemi. Protože to, co ten fiskální pakt vlastně chce, chce i naše vláda. V tom se to neliší. Ale to, co fiskální pakt chce navíc je to, zapojit se do kontextu snažení o vznik společného evropského státu. To znamená o to, ošroubovat, ořezat ty zbývající kompetence, které česká vláda má. A jestliže správně chápu premiéra Nečase a pana prezidenta, tak to je ten záměr. A pak jsem stoprocentně, stopadesátiprocentně pro něj.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nicméně tak zkusme prognózovat. Připojíme nebo nepřipojíme se nakonec k onomu fiskálnímu paktu?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já bych si přál, abych se mýlil, když řeknu, že se asi připojíme. Ale moc bych si přál, abysme se nepřipojili, no.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzhledem k vnějšímu tlaku?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já si, já právě si nejsem, já nedokážu změřit, jak silné je přesvědčení, vnitřní přesvědčení pana premiéra. Neměl jsem možnost s ním o tom hovořit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je silná jeho pozice, že.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Dobře, pozice premiéra malého státu je vždycky slabá. Tam záleží na té osobnosti. Záleží na člověku, který ten stát reprezentuje. A když je to člověk, který je silný a já mám pocit, že premiér Nečas tuhle tu sílu má, tak se může vzepřít. Ale nejsem si jistý, jestli se to opravdu stane. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že se nakonec poddá.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vlnách Českého rozhlasu 6 stále debatujeme s Petrem Robejškem, nezávislým analytikem. Jak se na ty české pozice současné, ty české kroky dívají v Německu?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
V Německu se na nás dívá hrstka specialistů. Jo, ten německý občan se dívá na svoji portmonku, která se mu prázdní, protože v Řecku se musí dávat peníze, ale z jiných důvodů. Ale ti specialisté, kteří se zabývají také středoevropským prostorem a Českou republikou, tak vnímají Českou republiku jako specifického aktéra. Ať už s tím souhlasí nebo ne. Většina s tím nesouhlasí, právě proto, že k dobrému tónu německé politické třídě patří, aby byli všichni proevropští. Za zavřenými dveřmi vám mnohý řekne něco úplně jiného, ale navenek nikoli. Takže to nemůžu brát ani příliš vážně. Ale v každém případě, a to si myslím, že to maximální, co momentálně může hráč naší velikosti dosáhnout je to, že jsme vnímáni jako originál. Jsme vnímáni jako někdo, kdo se, kdo projeví svůj vlastní názor. Ať už s tím souhlasí nebo ne, ale projeví a zastává svůj vlastní názor. A to je ideální. Taková česká politika v té první desítce našich svobodných 20 let nebyla. Ta česká politika, zahraniční politika v první desítce našeho osvobození byla přesně taková ta jako jedna z těch oveček, které táhnou se stádem někam.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže spíše jaksi laskavý pohled nebo prostě jsme potížisti?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Jsme potížisti, ale já jsem rád potížista. Protože to znamená, že to je země, která si je vědoma toho, že má svoji specifickou historii a své specifické zájmy a snaží se je prosadit. A to je ideální pozice.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ovšem to, co říkáte, to znamená, že hrstka specialistů se s větším zájmem teď kouká přes východní hranice. Já co mluvím třeba s lidmi, kteří například v Berlíně se zabývají tou východní Evropou, tak oni nakonec stejně pokrčí rameny a řeknou, že Česko je bezproblémová země a v podstatě z pohledu Německa je nejdůležitější, že se tam dá jezdit na školní výlety.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To je v pořádku. Dobře, tak když je to tak, tak to trošičku devalvuje jejich kvalifikaci jako experti, protože to je trošku příliš povrchní ...

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Je to s nadsázkou.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
... formulace. Jo, ale faktem je, že samozřejmě každý soused, který vám nedělá problémy, je příjemný soused. Ale my jsme mluvili spíše o evropské integraci. My jsme nemluvili o tom, jestli jako Česká republika přijímá školáky nebo nepřijímá školáky. Nýbrž o tom, jak je vnímána v rámci toho evropského integračního procesu. A tam si myslím, že i ti experti, které jste potkal, v každém případě ty, které já znám, ti řeknou, no jo, tak oni dělají čas od času potíže. Ale samozřejmě každý z nich ví to, co víme my všichni tři tady taky, jsme příliš slabí na to, abychom si moc vyskakovali. Ale přece jen trošku.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A já jsem se chtěl vlastně zeptat, a asi jsem to špatně řekl, jestli se může změnit tento bohorovný postoj Němců někdy třeba?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Nemůže. Bohorovný postoj Němců panuje vlastně vůči všem ostatním zemím, ačkoli i tohle to nikdo nemůže nahlas takhle říct. Protože německé vnímání, nebo tak, jak Němci komunikují to, jak vnímají vnější svět je na desetiletí, možná na staletí poznamenané druhou světovou válkou. To znamená oni jsou velice opatrní, pokud jde o kritiku svých východních soupeřů. A z toho plyne, že nemůžeme brát vážně to, co říkají. A musíme se snažit se podívat trošku do zákulisí a říct si, co je asi opravdu to, co si myslí. Ale to je celkem normální job, který žurnalisté a analytici dělají denně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy se v Německu stane ten obrat a zmizí historické reminiscence? Ta tragédie je ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já jsem nedávno, ano, já jsem nedávno říkal, jestli bude Německo ještě slavit 150. výročí osvobození. Nebo tak jsem si říkal, jako jak to vlastně vypadá, kdo dneska, jak ženy se slaví v hotelu, jako, jo, to jsou, to jsou historické zlomy, které nějakým způsobem doznívají. A já se ptám, jak dlouho budou doznívat. To nevím, ale to je opravdu závažný fenomén. Tím spíše, že svrchovaně politický i v tom, že aktéři, ostatní evropští aktéři to velice umně využívají k tomu, aby Německo dostali tam, kam ho chtějí dostat. To znamená vydíracím způsobem právě v té evropské krizi slovo solidarita má jisté historické pozadí. Že jo, a v Řecku to dokonce řeknou úplně naplno.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Úplně naplno, teď jsme viděli obrázek Angely Merkelové v, takovou montáž, kde měla esesáckou uniformu na sobě, což už tedy je asi příliš, ne?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, dobře, tak to se, dobře se to prodává, to je taková jako úroveň, úroveň bulváru, proč ne, že jo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale možná to vyjadřuje skryté proudy i řeckého ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Může být.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
... národního cítění.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Může být. Já jako, já nemám hluboký vhled do řecké národní povahy. Ale jak se jeví navenek, tak jsou docela jako, docela hodně ostří. Přál bych si, aby byli ostřejší, pokud jde o práci.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
My náš rozhovor předtáčíme a situace ohledně Řecka se mění každým okamžikem. Ale přesto, tipněte si, zůstane Řecko členem eurozóny, zůstane vůbec členem Evropské unie? Jak to vidíte, pane Robejšku?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Řecko nezůstane členem eurozóny. Jedná se jenom o to, jak, jaké budou modely toho opuštění eurozóny ze strany Řecka. Zůstane členem Evropské unie, i když ve skutečnosti by bylo konsekventní, aby nezůstalo členem Evropské unie, ale Evropská unie právě už mnohé z toho, co dělá, dělá stejně jenom víceméně z nějakých imageových důvodů. A z těch, z toho stejného imageového důvodu nepustí Řecko, protože by to prostě bylo trapné. Je to zajímavé, jak, jak mnoho z politiky je takhle primitivně psychologicky podmíněné. I právě to, přiznat chybu. Dejme tomu, eurozóna jako, jako koncept je chybně založen, chybně proveden. A politici mají obrovský problém s tím přiznat, že to byla chyba. Říkají, to musíme zachránit i z tohohle toho důvodu. A nemyslím si, že zůstane u Řecka, já si myslím, že Portugalsko je možný další.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou chyby draze zaplacené ovšem a platí to hodně právě Německo, kde vy působíte.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, dobře, tak já, kvůli tomu mi to, to mi ani tak moc nevadí. To vadí spíš prostým občanům Německa, ale zároveň i Rakouska a zejména v tomhle tom kontextu myslím na Slovensko, které opravdu si to, tenhle ten způsob zacházení nezaslouží. To s tím, to s tím jistě souvisí. Ale podstatné je, do jaké míry ten, ta koncepce měla vůbec kdy solidní šanci na přežití. Jak byla vlastně založena a z toho se pro mě odvíjí hluboká nedůvěra vůči expertům.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A to, co říkáte, zní dost fatálně. Když říkáte z eurozóny odejde Řecko, Portugalsko, možná další. A když se člověk teď podívá věcně třeba na ty úsporné kroky a reformy, které dělají jednotlivé země, tak konkrétně mezi Řeckem a Portugalskem je ohromný rozdíl.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Velký rozdíl, velký rozdíl.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Že například Portugalci, nevím, jestli se to nakonec potvrdí, zřejmě v minulém roce snížili svůj deficit vládních financí pod 5 procent, tedy o polovinu proti roku 2010. Což samozřejmě v Řecku nic takového neexistuje. Neznamená to, že když Portugalci se budou takhle snažit, tak nakonec v té eurozóně zůstanou a nic se zase s eurozónou tolik nestane kromě toho Řecka?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Může být, může být, já osobně si ale myslím, že to, co teďko zažíváme, je ve skutečnosti konsolidace, to znamená redukce velikosti eurozóny na počet a úroveň, ekonomickou úroveň těch, kteří opravdu na tu společnou měnu mají. A pak musím nutně Portugalsko počítat i k těm, kteří na tu společnou měnu nemají. A musím říct, že ani Španělsko na ni nemá. A teďko se jedná jenom o to, možná, že máte pravdu, tím, že se bude záplatovat a daňoví poplatníci budou ještě dále krvácet, se nakonec podaří Portugalsku udržet uvnitř eurozóny. Pak to ale znamená, že se eurozóna jako taková nezměnila ve své podstatě a že její zánik se jenom odkládá. Ale pak to bude zánik. Přičemž je třeba, my jsme už hovořili o historii, historicky viděno by bylo přežití eurozóny velká výjimka, pokud jde o pokusy založit měnové, společné měnové spolky na evropském kontinentu, tak jich dosud bylo 7. A z nich přežil jenom švýcarsko - lichtenštejnský. A všecky selhaly podobným způsobem. Politicko ekonomickými konflikty. Tady se jedná, dlouhodobě se jedná o přežití eurozóny jako takové. A když ta redukce jejího množství bude příliš polovičatá, tak je její osud zpečetěn.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké šance dáváte oněm spekulacím, že tedy velmi brzy se vytvoří takzvané tvrdé jádro eurozóny a kolem budou kmitat ti sateliti včetně České republiky?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To je jedna, to je jedna z možností. To je jedna z možností, jak právě tu konsolidaci provést. I když já zatím bohužel nevidím žádného dostatečně silného politika, státníka. To je asi, to je docela zásadní rozdíl. Státníka v Evropské unii, který by byl ochoten a schopen něco takového opravdu prosazovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Angela Merkelová to není?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Není. Angela Merkelová, to by bylo téma na dlouhý rozhovor. Jenom o ní. Angela Merkelová je umělkyně, pokud jde o politické přežití. Své vlastní, na úkor všeho ostatního. Ať to, říkám to hodně ostře, ale stojím si za tím. A to ji samozřejmě nekvalifikuje jako státnici. Pro mě byl poslední evropský státník Tony Blair.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když se podíváme na tu možnost, že by eurozóna přežila tedy v nějaké omezené, v omezeném ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Obsazení.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
... v omezeném rozměru, tak nepochybně by tam tedy muselo být Německo a Francie. A kdo ještě tedy?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, pak samozřejmě Rakousko patří do toho spolku, Holandsko, některé skandinávské země. A samozřejmě, že bysme tam patřili i my. Ale pak by se kladla o to více otázka, stojí to za to? Dává to smysl? Je to opravdu věrohodný model na budoucnost? Jsou ty výhody, které ztratíme tím, že přijmeme euro, i tohle to konsolidované euro, jsou vyvážitelné tím, těmi nevýhodami, které z toho plynou? Již na prvním místě uvádím právě tu měnovou nezávislost. To znamená možnost ovlivňovat kurz vlastní měny. Ať mi nikdo neříká, že národní banky jsou nezávislé. To je, to stojí na papíře, ale ve skutečnosti samozřejmě existují možnosti, jak na ně vykonávat vliv. A jak, ty se i používají, teď nemluvím o nás, teď mluvím o Evropě. Takže pak by se nám, bysme byli v dilematu. Pak bysme se museli ptát, máme, nemáme, stojí to za to, jaká je šance přežití euro a tak dál.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Stojí to za referendum? Má se uskutečnit referendum?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Určitě, jako to bych řekl, že je to to minimální, co si politici a nejenom, nejenom v České republice, nýbrž politici v Evropě právě na pozadí svého katastrofálního selhání, pokud jde o rozhodování toho, co je správné pro národy. Jsou dvě metody přístupu k řešení problému. Ta jedna metoda je, my delegujeme svoji moc do rukou expertů, protože jsou tak schopní, že se na to můžeme spolehnout, že oni ty problémy za nás vyřeší. Nic takového. To, co zažíváme, je fraška, selhání na celé čáře, pokud jde o právě modelování a řešení problémů. Takže ta druhá alternativa by byla aspoň kombinovat, když už ten národ to musí nakonec všecko zaplatit, tak národu šanci říct, co opravdu chce a co opravdu nechce. Proto se mi třeba moc líbí, že se česká politická třída, já bych to bejval nevěřil, rozhodla k, dobrala toho, že bude přímá volba prezidenta. To je sice jenom slabý pokus téhle té kompenzace vlastní nekompetentnosti nebo neschopnosti jako elita, nebo omezenosti, řekněme, jako elita. To nemyslím ani, ani nijak negativně, nýbrž prostě realisticky, tak je to. Ale tenhle ten přístup se mi zdá rozumný a přál bych si, aby se v evropských státech rozšířil, zejména pokud jde o evropské otázky. Takže tam by bylo to referendum nejenom u nás, ale i všude jinde by bylo referendum velmi žádoucí.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, on s referendem teď začal koketovat i Nicolas Sarkozy, který v rámci svého boje o politické přežití ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
O přežití, ano.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
... a o další prezidentský mandát řekl, že referendum vyhlásí. Jaké mu dáváte šance?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, moc velké šance nemá. Je to opravdu boj o přežití. A trošku si škodí právě tím, že věci, které měl dělat už dávno předtím, najednou teďko vytahuje z rukávu jako poslední trumfy na svoji záchranu. To je tak průhledné, že si neumím představit, že by to opravdu bylo přesvědčivé. I když známé je, francouzští voliči jsou sice poměrně revoluční pokud jde o stávky a demonstrace, ale docela konzervativní, pokud jde o volbu svého prezidenta. Takže je to asi tak 50 na 50, řekl bych, že, že přežije, že bude znovu zvolen. Já osobně bych si přál, aby vyhrál Holland.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A to by se ale mnohé změnilo.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Protože by to bylo velmi zajímavé ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Pod socialistickou taktovkou.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
... v rámci Evropské unie, ano. Protože potom by, on má úplně jiné názory na evropskou hospodářskou politiku. A tím pádem by přišlo trošku více barvy do toho celého koncertu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Studio STOP a Interview s nezávislým analytikem Petrem Robejškem.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když jsme u těch historických reminiscencí, tak já bych si ještě jednu dovolil. Tentokrát z 19. století. Tehdy bylo také Německo na ohromném vzestupu jako průmyslová velmoc. A vlastně se tehdy navázalo na ten Drang nach Osten z nějakých starších století. A v podstatě Německo ekonomicky ovládalo celý Balkán. Od Čech až po Bulharsko. To se teď opakuje. To si myslíte, že je nezvratný trend a že to musíme brát jako danou věc, které se musíme přizpůsobit?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Asi, asi ano. Prostě jsou některé věci, které, a to souvisí i trošku s tím titánismem evropských politiků, kteří si mysleli, že mohou některá ta zásadní fakta prostě změnit tím, že podepíšou nějakou smlouvu. Ten titánismus se ukazuje jako chybný. Některé věci jsou zřejmě, mají takovou závažnost, takovou gravitaci, že jsou změnitelné sice, ale za obrovských nákladů, které nakonec se stejně nevyplatí. To znamená asi tady existuje cosi, s čím musíme nějakým způsobem operovat. Což je v osudu malých států, podívejme se na Rakousko, podívejme se na Švýcarsko, s tím se člověk může naučit zacházet a může se naučit to zčásti kompenzovat. Já vidím Českou republiku na dobré cestě k tomu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A není možné právě v tomto budoucím soužití se silnou průmyslovou velmocí využít něco, čemu se někdy říká polská obce? To znamená Češi a Poláci a třeba ještě Maďaři udělají nějaké uskupení, které nakonec může být rovnocenným partnerem německé vládě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nakonec existuje, i když ne příliš dobře, Visegrádská čtyřka, že.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, Visegrád. A Visegrád je pro mě příkladem v malém toho, co je Evropská unie příkladem ve velkém. V tu chvíli, když se musí dohadovat dva, tři a více, tak se ta rozhodnutí se prostě rozmělňují. Pak už to, pak už to není zájem toho konkrétního aktéra, pak je to už kompromis. Někdy se bez toho neobejdeme. Ale dobrovolně bych se do toho nepouštěl. Už vůbec ne s Poláky, kteří si myslí, že oni ve skutečnosti jsou evropská velmoc.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A nejsou?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Samozřejmě, že nejsou a nebudou. Jo, protože jsou svojí podstatou agrární země, která to jenom zčásti dokázala překonat. A navíc ještě má daleko, daleko závažnější geopolitické problémy s Ruskem a s Německem než my je máme. Takže s Poláky bych se do spolku nedával. S Maďary jsme zhruba stejně velicí, možná, že by to šlo. Ale to by zase nehrálo žádnou velkou roli.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže pokud bychom chtěli být součástí nějakého většího uskupení vůči Němcům, tak bychom se museli třeba nechat anektovat od Poláků?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, anebo od Němců, no, to jako, to jsou oboje stejně atraktivní ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Další spolkovou zemí. Co by se změnilo? No, příliš mnoho ne.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
O tom se hovoří, no, samozřejmě. I když mně osobně by se to nelíbilo, já to chápu jako žert. Ale to jsou ty skutečné možnosti, které máme.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když se právě člověk podívá na aktivity českých politiků v rámci Evropské unie, tak ony se často kryjí s tím, co podniká britský premiér David Cameron. Je to jenom náhodná souvislost, nebo to může mít nějaký další vývoj, mohou se třeba posílit vztahy právě mezi Českem a Velkou Británií?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já ani nevím. Já si myslím, že to hodně souvisí s tím, že ODS měla tradičně od svého vzniku velice úzké vztahy s konzervativní stranou. A od toho se to odvíjí. Kdyby ta konstelace byla jiná, tak by to třeba byli Francouzi, kteří by byli pro nás tím partnerem. Mně osobně to nevadí, já si dokonce myslím, že to je správné, protože ve své podstatě, teďko nemluvím o Cameronovi, teďko mluvím o anglické politice vůbec, mně se ten velice pragmatický, strohý, realistický styl anglické politiky líbí mnohem víc než to květnaté upovídané nic neříkání většiny ostatních Evropanů. Takže kdybychom si od nich brali příklad, tak by se mi to jenom líbilo. Ale já si myslím, že to je náhodná konstelace.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže je to spíš pro nás referenční rovina než nějaký budoucí spojenec?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Řekl bych, no, a navíc ty velikosti se přece jenom, to se taky, to neharmonuje moc, no.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tam nám taky pšenka nekvete. Spojenectví s Británií, pak jsou tady velké plány, nebo spíš bývaly, jak jsme už zmínili tu politiku prvních 10 let, ještě větší navázání na Spojené státy, což je ovšem už úplně nereálné ...

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
To je pasé, no.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
... z nejrůznějších důvodů. Tak, kam bychom se tedy měli opravdu vrtnout?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já si myslím, víte, dokonce je to, svým způsobem je to, je to jako na jednu stranu nepříznivá, na druhou stranu je to docela, docela dobrá konstelace. Protože ta nutí naši politickou třídu, aby, aby se flexibilně čas od času, ne ve spolcích na věčné časy, které se nám taky nevyplatily, aby hledala operativní, to znamená každodenní politiku a každodenní politickou orientaci skutečně pokud jde o branži, pokud jde o téma, pokud jde o možné aktéry, aby ji vyhledala a skládala vždy znovu, dneska jinak, zítra jinak. To je velmi náročné, ale já si myslím, že to je pro malý národ, je to ta optimální cesta. Protože v tu chvíli, když se k někomu, k nějakému dubisku přikloníme, tak to dubisko nás zatlačí.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to je sice moc pěkné, ale já tedy v české politické krajině nevidím ty odvážné politiky, kteří by nastolovali tyto cesty. Vy je snad, pane Robejšku, vidíte? Tady ta žabomyší politika, která se pořád vaří ve vlastní šťávě, jestli je to maďarský guláš nebo perkelt, to už je celkem jedno. Tak, kde jsou ti čeští politici, kteří by jako štiky mohli právě proplouvat těmi mezinárodními vodami?

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Máte pravdu. Máte samozřejmě pravdu, i když je poměrně jednoduché, já to dělám taky a omlouvám se za to, kritizovat jenom politiky. Protože politika právě malého národa je tak ofenzívní a úspěšná, jak si to přeje společnost, kterou ta politika reprezentuje. A já musím bohužel říci, že česká společnost se stále ještě příliš málo zabývá zahraniční politickou. Ona si vlastně vůbec neuvědomuje, jak centrální, jak klíčová je pro nás zahraniční politika. Z toho se samozřejmě odvozuje i to, že ti politici, kteří chtějí dělat zahraniční politiku, nemají žádnou motivaci. To není honorováno, to nepřináší skutečně žádné preferenční body. To znamená ti ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Naopak.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, nebo dokonce naopak. To znamená ti, ti nejlepší potenciálně, ti se od toho odvrátí. A já se pohybuju v tom politickém prostředí v České republice už docela dlouho. A můžu vám říct, existují talenty. Nepochybně existují talenty.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Jmenujte.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Nebudu jmenovat. Protože bych jim uškodil. Ale existují talenty. A ty talenty potřebují prostor, jo. A ten jim musí poskytnout ta, to musí si vyžádat i česká společnost jako taková. A přestat se právě soustřeďovat jenom na to, kdo co právě ukradl a kdo s kým a koncentrovat se na to, co vlastně je naše vize pro tuhle zemi na dalších 10, 20 a více let.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Kdybych to měl shrnout, co s námi bude, s Českou republikou, tak my zřejmě zůstaneme v Evropské unii, politiku Evropské unie bude i v příštích letech určovat Francie a Německo. Ale dá se říct třeba, jak bude za 10 let vlastně Evropská unie fungovat? Jak bude vypadat? Ono se to teď nedá moc dobře představit, ale třeba existují o tom nějaké analýzy nebo nějaké alternativy.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Tak, analýzy existují. Já osobně vám můžu nabídnout můj scénář. Já osobně si myslím ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Sem s ním, tak.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Já osobně si myslím, a píšu to už nějakou dobu i v českých médiích, že ta základní filozofie evropské integrace, a sice bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic, selhala. Že právě to, co jsem naznačoval, když jsem hovořil o Visegrádu, koordinace zájmů různých aktérů ve větším spolku přináší spíše nevýhody než výhody. A důsledkem toho je v mých očích to, že Evropská unie se bude spíše fragmentovat. To znamená žádná instituce nezůstane, nezanikne jako taková, ale naplní se novým obsahem, respektive v tomhle tom případě se trošku vyprázdní. To znamená ty představy o tom, že někdo, někde budou existovat Spojené státy evropské, si myslím, že jsou zcela zcestné. O tom nemůže být ani řeči. Budeme rádi, když se nám podaří udržet evropskou integraci na té úrovni, která je opravdu pro všecky užitečná. To je hospodářská spolupráce ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže evropský blahobyt.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Společný evropský blahobyt. A budeme mít velké potíže ho udržet. Protože to jsem, teď jsem mluvil jenom o Evropě. A když budou, když zapojím do toho globální kontext, tak mají západní státy, a tedy i potažmo evropské státy, jsou vystaveny obrovské výzvě autokratických tržních ekonomik, klasický příklad je Čína, která se nestará o lidská práva, ale stará se o profit. A ten profit, který Čína získává, je ten, který mi ztrácíme. To znamená my se musíme zatraceně namáhat, abychom si udrželi svůj blahobyt a chovat se defenzivně a nikoli vytvářet nějaké, nějaké iluze a vize o tom, co všecko Evropa bude na stejné úrovni se Spojenými státy a velmoc budoucnosti a tak dále. Starejme se o to, aby Evropa udržela svoji životní úroveň a stabilitu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ten strašák Číny není tak horký, jak se to teď prezentuje. Za 10 let, kdybychom tady spolu seděli, tak uvidíme, co bude s čínskou ekonomikou a její expanzí.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Jistě, to je i moje pojetí. Já osobně si myslím, že Čína se, takříkajíc, zakucká tím svým příliš rychlým vývojem. Ale přesto zůstane významným hráčem a prosperita Číny je, zjednodušeně, ale ne úplně zjednodušeně řečeno, prosperita Číny je to, co my zaplatíme. To, co zaplatí Západ. Čína a Brix budou prosperovat, jestliže západní státy budou ztrácet blahobyt. A tahle ta rovnice zůstane, i když třeba Čína nebude už tak dynamická jako byla. Tahle rovnice zůstane i nadále diktující rovnicí pro mezinárodní vztahy. A v tomhle tom kontextu jsou vize evropské integrace zcestné. Je důležité udržet to, co máme a i to bude složité.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tak, Evropa se nestane novými Spojenými státy americkými, ale potom ta jiná alternativa je nějaké volné sdružení typu toho jako se sdružují státy, řekněme, v jihovýchodní Asii, jak se sdružují arabské státy. To si myslíte, že taky, přeci jen, to, jak dneska vypadá Evropská unie, to je přeci jenom užší společenství. Například se ty chudší země dotují.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
No, právě. Dotování chudších zemí dává smysl jedině, když vycházíme z toho, že chceme budovat společný stát. Jinak to nedává smysl. A tohle to si, tohle to si přiznat je samozřejmě velice bolestné a velice složité. Ale myslím, že, že tenhle ten proces se právě teďko odehrává. Že si evropští státníci uvědomují, nám se nepodaří vytvořit ekonomicky konzistentní Evropu. Protože jsme si to sami zavinili. O tom by se dalo dlouho hovořit, jak vlastně se měla evropská integrace odvíjet, co se všecko stalo s těmi penězi, které byly určeny pro to, aby se modernizoval jih, kde všude zmizely, a tím pádem se ta šance ztratila. Ale to je prostě pláč nad rozlitým mlékem. Podstatné je, že se tohle to poznání, že evropská integrace nevede ke konzistentní, homogenní Evropě, tohle to poznání se myslím prosazuje. A důsledkem bude právě to, že se nakonec soustředíme na tvrdá ekonomická fakta. Výměna zboží, pokud možno udržet, protekcionisticky udržet, ochránit náš evropský trh a uvnitř tohohle toho trhu se chovat tak jako spřátelené státy, ale nikoliv jako rodina. V tom smyslu, že pro tohohle toho ztraceného syna budeme donekonečna platit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Doporučuje Petr Robejšek, který byl hostem Interview Studia STOP. Děkujeme, zase někdy příště na slyšenou.

Petr ROBEJŠEK, nezávislý analytik, poradce, kouč
--------------------
Bude mě těšit, na shledanou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A to už je z dnešního vydání Interview Studia STOP úplně všechno. Za technickou spolupráci děkujeme Valérii Radsmanové, od mikrofonu se loučí a na příští Interview Studia STOP se již teď těší Petr Holub a Jana Šmídová. Na slyšenou.

pan Pete se zřejmě nenaučí,

pan Pete se zřejmě nenaučí, že když už píše blbosti tak, aby u toho vypadal alespoň trochu věrohodně a důstojně....??!!
Ti Dánové jsou mnohem větší euroskeptici, než vy Pete vůbec tušíte. Poté co odmítli Maastrichtskou smlouvu mají celý Brusel, slušně řečeno u zadku!!! Naoko se sice nabrání společným jednáním, ale veškeré důležité otázky ( např. finanční, Měnové unie, celní vč. Schengenu atd.) vedou pouze na mezivládní úrovni. Co se táká Eura, tak mají ( jak jistě víte..?) trvalý opt.out, který mohou změnit zase jedině oni sami atd. atd.....
Se stejným "nadhledem" tedy mohli klidně podepsat i tu fiskální dohodu, protože je k ničemu nezavazuje.
Takže milý Pete, chápu sice, ža vás to tady nebaví, když už vám ta Amerika (údajně?) nevyšla....ale ty své poraženecké kecy si příště nechte k vám do hodpody, nebo na tancovačku do Čimelic.....

Pletete si výrazy - to není

Pletete si výrazy - to není dánský euroskepticismus, to je dánský ryzí eurorealismus. Jinými slovy říkáte stejné - Dánové to dělají daleko lépe než my. Já jen dodávám - my to tak nikdy dělat nebudeme a nedokážeme. Naše cesta je od pankejtu k pankejtu, chaos, silácká gesta a kecy petrofovské.

Možná Dánové poznali Němce

Možná Dánové poznali Němce lépe.

Krásné, dá se s tím

Krásné, dá se s tím souhlasit. Ale Robejšek se mýlí v zásadní věci - když předpokládá, že máme sami nějakou šanci, mýlí se. Nejsme a nikdy nebudeme Dánsko, přestože by to bylo krásné. Nemáme sami šanci, stejně jako by ji neměli třeba Slováci, ale oni to možná na rozdíl od nás chápou. Když sledujete ty příšerné diskuze u nás nebo i u Slováků, vidíte jasně ty široce rozšířené strašlivé zcestnosti levicové, ideologické, nacionální, už i pravicové atd. To Dánové nemají, ti tu svou zahraniční politiku prostě umí, dělají ji klidně a nebojí se. Klidně jsou ve fiskálním paktu! To Robejškem vychvalované Dánsko je ve fiskálním paktu a nemá s tím problém. Oni nestahují kalhoty kilometry před brodem. Nejen jejich politici, prostě Dánové.
My jsme se podělali i při radarové základně, 70% bylo proti, co chceme proboha dělat sami když se poděláme před Rusáky a tisíce km vzdálenými Araby při takhle nevinné věci jakou je obranný radar? Jaká zahraniční politika o které mluví Robejšek? Nebojíme se jen těch, kteří jsou naprosto neškodní a to naši lidi i politici včetně Klause.
Sami jsme na cestě do žumpy. Ale šmejdi v tomto národě se i té žumpě dokonale přizpůsobí a budou dokonale spokojení, to je zaručené.

Kdopak asi vytváří veřejné

Kdopak asi vytváří veřejné mínění? Koaliční politici dělali vše možné, instruktáže o neexistenci škodlivého záření radaru atd. Jenže ona média, diametrálně odlišná od těch dánských, hrála na straně komunistických starostů z vojenského újezdu, agentů cizích mocností, Tamášovi, Májíčkovi, opozičním politikům na čele s Paroubkem, který se svými spolustraníky je hlavním strůjcem ostudy v odmítnutí tak bezpečnostního prvku, jakým byl americký radar.

Ale houby s voctem. Tady byl

Ale houby s voctem. Tady byl klíčový postoj Zelených, kteří nechtěli rozhodnout do prezidentských voleb 2008. Pokud vím, tak se v parlamentu o těch smlouvách ani nehlasovalo. A protože nová americká administrativa přehodnotila svoji bezpečnostní strategii, tak logicky od tohoto projektu bylo upuštěno. To jenom naši politici typu Vondry si myslí, že to Obama odpískal kvůli nějakým Tamášům.

Houby s octem, odpískáno to

Houby s octem, odpískáno to bylo vlivem převažujícího odmítaného postoje české veřejnosti, vlivem již zmíněných důvodů.

Radar je pro mě kontroverzní

Radar je pro mě kontroverzní téma. Jsem (resp. byl jsem) spíš pro, ale vázaly se k tomu věci, které se mi nelíbily, z hlediska bezpečnosti státu je považuji za rizikové. Například radarová základna by měla být česká. Ano, jsme spojenci, tedy radar by měl být náš a budeme ho používat podle nějakých dohod spolu s Američany. To bych bral. Ale říkat, že tady ten kus území bude patřit USA a bude tam mít navíc posádku, může být s výhledem do budoucna rizikové. Co když se v USA změní režim? Co když v nestřežené chvilce, kdy je pozornost světa zaměřena na blízký východ, Čína pohltí USA? Tyto otázky možná působí humorně nebo bláznivě, ale stát se může cokoliv. Neznáme budoucnost.Tohle mi na tom radaru vadilo.

Kdyby se v USA změnil režim,

Kdyby se v USA změnil režim, tak jsme v p... úplně všichni nezávisle na tom, jestli tady stojí nějaký radar. To vás ale mohu ujistit, že toto naprosto nehrozí. I Obama, považován za jednoho z nejlevicovějších (most liberal) prezidentů historie USA, stojí jasně na tradičních amerických hodnotách (proto s pobavením sleduji, jak někteří naši rádoby pravičáci kritizují Obamu, za jeho postoje). A především, americkou ústavu nelze změnit.

Mluvíte o nějak ohraničeném

Mluvíte o nějak ohraničeném časovém horizontu? :-)

Dost velkou část času trávím

Dost velkou část času trávím v USA a vím, jak američané přemýšlejí (hlavně mladá generace). Takže řekněme, že mluvím o časovém horizontu cca 60 let.

A s nějakou neočekávanou

A s nějakou neočekávanou událostí v tom odhadu nepočítáte... Myslím, že v případě, že Čína skoupí americké banky a nastane bída, mentalita se může rychle změnit

Čína neskoupí americké banky.

Čína neskoupí americké banky. Největším věřitelem americké vlády je FED. To nejhorší, co Američany možná čeká, je pádivá inflace (tu už ale měli i v 70. letech a vedlo to k tomu, že se k moci dostal Reagan). Číňané mají z USA stále ještě strach. To proto ta podpora KLDR, Barmě a dalším antiUSA režimům. Oni se bojí, že sjednocením Korejského poloostrova budou mít amerického spojence přímo na svých hranicích. USA dávají na zbrojení 10x více, než všechny ostatní země světa dohromady (zdroj. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_military_expenditures). Co se týče Evropy, tak v pátek HN otiskly článek, že ECB hodná emitovat až bilion eur. Takže ECB jde úplně stejnou cestou, jako FED. Čína se zase potýká s realitní bublinou, která splaskne i v tolik opěvované Skandinávii.

No, nebudu vymýšlet další

No, nebudu vymýšlet další blázniviny, budu doufat, že máte pravdu. Ale stejně bych jako bezpečnější považoval řešení, kdybychom na svém území neměli cizí armádu, třebaže to jsou momentální spojenci. Nic není věčné, každá mocnost jednou skončí...

___________________________________________________________________________________