Vládě premiéra Nečase se dají jistě vytknout chyby, ovšem Holešovská výzva je o ničem. Nevidím jediný důvod, proč by měl současný kabinet reagovat na výkřiky hrstky jakýchsi chaosů, kteří nikoho nezastupují. Když jsme v říjnu 1988 demonstrovali v Praze proti komunistům a připomněli si založení masarykovské republiky, tak nás na Václaváku bylo pomalu víc než křiklounů letos ve čtvrtek. Přitom my jsme dobře věděli, že na nás vyrukuje veřejná bezpečnost s pendreky, vodními děly apod., budou nás mlátit a přesto jsem šli. Současným demonstrantům nic takového nehrozilo.

Co si mám myslet o lidech jako Slávek Popelka & company? Je to směsice podivných individuí. Někteří z nich vlastně neví ,co chtějí. To jsou rozumově poněkud chudší bytosti.

Dále jsou mezi nimi profesionální grázlové, u kterých bych se nedivil, kdyby byli napojeni na bývalou StB. Ti chtějí jenom ničit a přivést stát k rozkladu nebo si bezpracně si nakrást majetky pracovitých lidí.

Připočítat musíme též asi nejpočetnější skupinu, kterou kdysi Lenin trefně nazval užiteční idioti, jejichž úkolem bylo dobýt ruským bolševikům moc a to bylo vše. Ti si myslí, že když naházejí osazenstvo Strakovy akademie do Vltavy, nastane Klondike. Nikoliv. Oni jenom pomůžou k moci grázlům a sami se budou mít ještě hůř než nyní.

Historia magistra vitae, jak říkáme my klasici. A tak naši předkové - husité šli nadšeně bojovat za dokonalou společnost a v Táboře v roce 1420 měli zpočátku na náměstí kádě, do kterých házeli peníze. Kádě však poměrně rychle zmizely. O šestnáct let později pak povýšil český král Zikmund Tábor na královské město a někdejší bašta husitství se stala feudálním vlastníkem desítek vesnic v okolí. Taborité rozhodně nezacházeli se svými poddanými nic lépe než Oldřich II. z Rožmberka proti kterému bojovali. A bohatství předních táborských měšťanů vyráželo dech každému, kdo město navštívil.

Ale nemusíme chodit tak daleko do historie. V padesátých letech minulého století si tehdejší manželka prezidenta Marta Gottwaldová (slovo první dáma by u této mentalitou děvečky a služky působilo jako špatná napodobenina mezi originály) nechala dovést přepychové krajky z Belgie za sedmdesát tisíc korun, zatímco většina národa tehdy stála hodinové fronty na chleba a další základní potraviny.

Soudružka Gottwaldová se také vyznamenala v Brně na nějaké bolševicko papalášské recepci, kde seřvala organizátory za to, že jí nezajistili špičkové francouzské koňaky.

Inu sny o jakési spravedlivé společnosti nebo představy o tom, že se budu mít dobře a nemusím proto nic udělat, končí tvrdým vystřízlivěním. K tomu mít se dobře, totiž nevedou pouliční kravály, nadávání a zlodějny majetku schopných lidí, ale hlavně snaha a tvrdá práce.