V české kotlině panuje nedostatek vajec a jejich drahota. Dost podivné, když se vejce dají nakoupit kdekoliv v EU a do 48 h jsou v regálech obchodů. Do debaty se zapojil svým článkem i prezident republiky, jako kdyby neměl nic jiného na práci, nedostatek vajec využil k hanění EU - jako vždy.

Coby příčina se v českých médiích udává, že většina vajec na českém trhu pocházela z Polska a že Poláci za 12 let nebyli schopni realizovat předpis EU pro větší rozměry pletivových klecí ve „slepičích koncentrácích“. Předpis z roku 1998 o zákazu chovu slepic v klecích měl platit v EU od začátku roku 2012, byl však zmírněn novelou o prostornějších klecích. Náklady na jejich rekonstrukce se udávají jako příčina současného stavu, kdy cena vajec v Česku se vyšplhala na několikanásobek. Ve článcích o láci a dostatku vajec v německých obchodech se obvykle zdůrazňuje, že Němci stihli zvětšit klece se značným předstihem, takže je zdražovat nemuseli.

Jenže české sdělovací prostředky neříkají pravdu, spíše lžou. V EU se od začátku tohoto roku nesmějí vejce od slepic v klecích nezvětšených rozměrů prodávat, ale 11 zemí EU toto nařízení dosud nepřevedlo do vlastních zákonů. V Německu je velkochov slepic v pletivových klecích již několik let jakkoliv velkých zakázán a od loňského jara loňského roku i prodej vajec z takových chovů. Veškerá vejce v Německu pocházejí z pozemního chovu nebo od slepic ve volném výběhu. V praxi se to liší často pouze tím, že zdupaný podklad je buď pouze v budově nebo i pod holým nebem. Ani volně chované slepice nemusejí nikdy spatřit trávu, byť jsou na příjem trávy adaptovány potravinářské normy: u vajec od slepic chovaných venku smí být obsah dioxinů několikanásobně vyšší. Slepice chované pohromadě se zraňují mnohem více než slepice v klecích, ale o tom se nepíše. Tato vejce jsou dražší než vejce od slepic z pletivových klecí. Německo není v produkci vajec soběstačné; navzdory tomu kolísá v Německu konečná cena 10 ks vajec z pozemního chovu (ne z klecí jako v ČR) dlouhodobě mezi 1,09 až 1,29 €, jsou větší než v ČR, nezapáchají jako vejce v Česku prodávaná, žloutek mají sytější a chuťově jsou českým nadřazená. Velkoobchodní cena vajec v Německu z pátku 16. 03. 2012 je 0,38 až 0,54 € za 10 ks podle velikosti a typu chovu. Volně k mání komukoliv na potravinářské burze, jednotkový odběr: 20 palet po 360 ks. Když české sdělovací prostředky referují o nadcházejícím nedostatku vajec v Německu, coby o důvodu racionalizace prodeje po 20 ks do jedněch rukou, vysloveně lžou. Řetězce nemohou odhadnout, které krámy vajecchtiví Češi přepadnou, Češi za nimi jezdí i do Halle, což je dost daleko od hranic, takže je nemohou předem dostatečně zásobit pro nákupy vajec i v množství, které se vejde do celého zavazadlového prostoru auta.

Zbývá se ptát, proč nákupčí potravinářských obchodů rezignovali na dovoz vajec ze států EU a komu prudké zdražení cen vajec slouží. Je to cenový kartel českých producentů vajec? Neschůdná hypotéza, potravinářské obchody by jej hned zlomily dovozem. Jedná se o cenový kartel potravinářských obchodů? V případě jedné položky nedává smysl, proč by to dělaly? Cenový kartel potravinářských obchodů a výrobců vajec? To už smysl má kvůli vedlejšímu efektu, který sehrává zřejmě rozhodující roli - s vyššími cenami se automaticky zvyšuje objem úplatků do kapes nákupčích potravinových řetězců od producentů dané komodity. Další možností je cenový kartel-státní zákaz dovozu levných vajec ze zahraničí, kterou si vyprosili domácí producenti, aby mohli prodávat dráže. Zde by měla zasáhnout EU a sankcionovat český stát za omezení volného obchodu. Poslední možností je, že nákupčí jsou tak hloupí, že nedokáží vejce z ciziny dovézt nebo nechtějí je dovézt ze západních států, protože nemohou od západních dodavatelů očekávat úplatek. Když se ceny vajec v Česku během roku nevrátí na přibližně stejnou cenu jako před zdražením nebo na cenu vajec v Rakousku, Německu, Itálii a podobně, tak vznikl nový cenový kartel v neprospěch spotřebitele.

Nedostatek vajec a jejich vysoká cena mají jeden pro Českou republiku potenciálně jeden značně nebezpečný důsledek. Podle jednoho loňského průzkumu nakupovala trvale v zahraničí přibližně jedna třetina obyvatelstva ČR. Že německé a rakouské potraviny jsou kvalitnější a až na výjimky levnější, pomalu proniká do povědomí českého obyvatelstva bez ohledu na demagogická tvrzení domácí provenience, že české potraviny jsou kvalitativně lepší, ba nejlepší na světě; výsledkem jsou české vlaječky na štítcích zboží - pro mne jen upozornění, že zboží s vlaječkou nemám kupovat.

Nedostatek a drahota vajec dnes vyhání do zahraničí za nákupem další lidi. Přitom obyvatelstvo ČR si již v roce 2011 začalo utahovat opasky - nákup potravin meziročně (červenec 2010 - červenec 2011) silně poklesl - a zvýšení sazby DPH z 10 na 14 % vede ke stejnému efektu. Nyní vše korunováno drahotou vajec. Podle Jana Veleby z Agrární komory ČR se podobný scénář zdražení jako u vajec bude pravděpodobně opakovat i u vepřového masa, kterému hrozí 100% zdražení. Racionální vysvětlení nehledejme, v EU-zahraničí je levného vepřového k dispozici dost a dost. Půjde zřejmě o tzv. ochranu českých producentů, která vyústí do cenového kartelu. Důsledek může být pro Českou republiku fatální, lidé si zvyknou jezdit nakupovat do ciziny, český stát i přes zvýšenou sazbu DPH vybere na daních méně než předtím. Následky budou katastrofální.

Existuje již jeden velmi varovný precedens. Před pár lety zvýšilo ministerstvo financí daň na motorovou naftu a těšilo se na vyšší příjmy do státní pokladny. Opak byl pravdou - celkový objem daní z prodeje motorové nafty poklesl - kdo může, tankuje v zahraničí. A tak se Česká republika poklesem odbytu potravin ocitne v nebezpečí státního bankrotu. Předpokládané sumy nevybere a nebude mít na financování státu. Bude na tom obdobně jako Řecko pouze s lepšími výchozími podmínkami.