Soudci prý musí počítat s tvrdšími tresty, protože „v kárném řízení by také měly být použitelné odposlechy pořízené tajnými službami, když ty v současné době jako důkaz před senátem neobstojí, a to ani v případech, kdy by zachytily zjevné porušení zákona.“ A teď si představme, že národu jsou nastupujícími novými loutkoherci předhozeny dvě parádní superkorupční kauzy, které jsou na tajných nahrávkách založeny. Když pominu, že je zde jakési protiústavně nerovné právo soudce v kárném řízení a obviněného Bárty a ještě neobviněného Béma, pak ty dvě superkorupční kauzy mají jednu významnou charakteristiku. V žádné z nich není prokazován nějaký únik veřejných peněz. A možná proto byly předhozeny veřejnosti, aby nenadělaly škodu tam, kde se dělají skutečně pořádný peníze.

Propírání skandálů bez ohrožení toků peněz ze státního či obecného naznačuje něco naprosto zřejmého. Česká válka organizovaného zločinu se neodbývá samopalnými dávkami. Má jemnější, kultivovanější nástroje, protože každý toho příliš ví a není možno nikoho zahnat moc do kouta, aby se v sebeobraně moc nerozpovídal nebo dokonce nepustil do oběhu skutečné důkazy. Jemnost nástrojů naznačuje výměna kádrů ve vedení prokuratury. Takže ve skutečnosti jde jen o výměnu kmotrů. Nebo lépe, nová parta si kolíkuje větší zábor. Nemůže jít o nic jiného, protože o omezení korupce vůbec nejde. Pravicový nástroj boje proti korupci je jasný. Presentoval jej i nedávno senátor Kubera s tím, že jeho Teplice v ničem nepodnikají. A Praha zvětšuje korupční zábor tím, že chce za spoustu miliard podnikat v plynárenství.

Ona ta práce s usvědčujícími materiály zde má dlouhou a úspěšnou tradici. Za těch víc než dvacet let se musela zdokonalit od amatérských praktik s materiály STB a NKVD, které určily jak a kdo bude přechod k demokracii řídit. Jsem přesvědčen, že je na nich založen i vznik justičních mafií. Co se člověk dřív všechno nedověděl, když se ještě ředitelé a náměstci nesháněli přes headhuntry. I mladí advokátní koncipienti kolikrát nebyli schopni svoji frustraci unést a tak jsem se jako nepřítel justiční mafie, to je pro ně důvěryhodný, toho dověděl spoustu. Takže na archivech to bylo založeno už hned na počátku a bude dlouho, třeba Moravcem a spol. bez důkazu označených jako ABL, založeno dokud se nezačněme věnovat vydělávání peněz, budování národního blahobytu.

Protože jde jen o zábavu pro z podstaty primitivní voličský dav, který cokoliv racionálního přehluší, nikdo si nevšiml na té kauze „Bém + Janoušek“ jednoznačného důkazu scestí sociálního státu. Volební systém generuje nesmírné pitomce jako representanty resonující s většinovým davem podprůměrných a průměrných voličů. Vezměte jen za příklad ty zoufalce z VV, kteří se klepou na to, aby se mohli stát ministry školství, což by nikdo rozumný nemohl chtít. Sociální přerozdělovací stát takové politiky přetěžuje takovými manažerskými úkoly, že nejde ani rozlišovat stovky miliónů sem tam, jako s tím Promoprem. A ještě na ně stále číhají nějací Moravci, kteří nesmyslnými dotazy vyžadují nesmyslné odpovědi. Jestli si někdo myslí, že pensionovaný porodník je manažersky lépe disponován než ten doktor, co to dělal před ním, tak se určitě mýlí.

Je zřejmé, že to politici nemohou bez Janoušků, Dalíků a Šloufů zvládnout. Ministři, hejtmani a starostové navíc dědí aparáty svých politických nepřátel. Jen si všimněte, že ani Nečas pobytem na sociálních věcích nic nepochytil a vůbec mu nevadí, že tam řádí marxista, stejně jako ten na zdravotnictví. A protože Kalousek zvládne zlikvidovat jakéhokoliv ministra, aby jinému dal klidně miliardu za předražený nefunkční IT projekt. Když sám Kalousek beztrestně nedokáže vybrat DPH z více než 400 miliard za dovozové zboží pro vietnamské tržnice, když nikomu nevadí, že EU dotace stojí na tom, že Kalousek neumí jejich čerpání kontrolovat,  když se nikdo neptá, jak bohatne Kalouskův Šnábl, pak se každý politik rád dohodne. A na to musí mít každý svého Janouška, Dalíka a Šloufa.

Jen si představte, že ti politici mají ve svých funkcích realizovat digitalizaci státní správy. Vždyť musí být bez Janoušků, Dalíků a Šloufů absolutně ztraceni. Viděl jsem je několikrát v dozorčích radách. Musím přiznat, že jsem taky kdysi měl svého poslance, a kdyby někdo nahrával, jak jsem ho školil, co je kapitálový trh a podobně, a jak jsem ho zainteresovával, aby to chtěl poslouchat, tak by snadno čtenáře Blesku přesvědčil, že jsme byli zločinci. Od novinářů se ničeho pozitivního nedočkáte, když si přečtete, jak v renomovaném ekonomickém týdeníku vyjde recenze na diesel za tři milióny a redaktor referuje o spotřebě benzínu, aby tu záměnu v textu několikrát zopakoval.
 
Osobně se nedivím, že se médii totálně vystresovaný Janoušek při hrozbě zneužití nezákonného použití tajných nebo nezákonných odposlechů musel zchlastat tak, že se mu to nakonec nehezky vymstilo. Možná mu někdo dal v dobré víře i nějakou protistresovou drogu. Teď mají největší problém ti, na které toho tolik ví. To je ta situace, ke které dle záměru těch, kdo to zpustili, nemělo nikdy dojít, a kterou všichni Moravcové vyhrocují, když chtějí Janouška zbavit zákonného práva na účinnou lítost.

Tenhle celý problém má systémový základ. Proč by to mělo být někde jinde u nás jinačí než na pražské radnici? Preferujeme státní regulaci v naších očích zločinného trhu a nechápeme, že jedině tržní soutěž může vést k zlepšení. A protože všechny mocné síly, které útočí na severoatlantickou civilizaci, si zlepšení nepřejí, nesmí se o individuální soutěži politiků, většinovém volebním systému, mluvit. Tyhle nepřátelské síly musí získávat kapitál na náklady masírování voličského davu, a proto musí korupci zachovat. Proto také všichni investigativní novináři vždy se svým pátráním končí, když se dostávají k jádru problému. Proto je NKÚ přesměrováván z ministerstev do podnikové sféry. A to je politika a její zkorumpovanost vystavena aspoň čtyřletému testu voleb. Jsou státní systémy, které jsou desetiletí stabilní a mimo jakoukoliv kontrolu. To soudy ještě nejmíň z nich. Proti pověstným absolutně v legalizaci zločinu nekontrolovatelným prokuraturám tu jsou ještě temnější a nekontrolovatelnější berní úřady.
 
Dám zase příklady z toho, jak pracuje justiční konkurzní mafie. Ve srovnání s tím, mi připadá Bém s Janouškem jako neškodná koťátka. Jeden odvolací senát tří soudců školených v bolševickém třídním právu legalizoval mnoha stamiliónovou zlodějinu. Při té zlodějině vzniklo na obrovském poli jezero, do kterého dokonce navezli odpad. Soudci to neodvolatelně zdůvodnili tezí, že „… povinnosti starat se o majetek v konkursní podstatě tak, aby na něm nevznikla žádná škoda, což zahrnuje i zajištění provozu podniku … s ohledem na podstatu věci obecně nemohl správce konkursní podstaty provoz zajišťovat sám a pronájem se tedy nabízel“. Ten podnik nebyl zapsán, jak zákon nařizuje, v konkurzní podstatě a to pole, které pronajali, mu nepatřilo a soudil se o něj se správcem majitel. Pronajímání nebylo podnikáním úpadce a správci to zákon v případě toho soudního sporu zakazoval.

Zase je na tom naprosto skryto, že ten odvolacím soudem legalizovaný pronájem, znamená, že v konkurzním řízení předala justiční konkurzní mafie tomu, kdo se mohl revanšovat tržní postavení úpadce, které bylo budováno desetiletí a bylo majetkem občanů, kteří jej dostali v kupónové privatizaci. Zlodějina se stamiliónovou škodou, bez počítání ukradené suroviny. Takhle ukradli tržní postavení, které má mnohonásobnou hodnotu, já odhaduji v desítkách miliard, když okradli akcionáře IPB a IPB dali pro nás občany zadarmo belgickým bankéřům. Nikdo ani neměl odvahu pátrat po tom, kdo byl nejdůležitějším „šloufem“, kolik peněz a jak za to proteklo politikům i když mnohé bylo zveřejněno. Jak jsem už psal, je značná část protikorupčních tanečků organizována, aby tu IPB zlodějinu zakryla. Včetně toho, že to dávají Rampulovi za vinu.

Jako je předpokládáno, že politici jsou volbou nadáni manažerskými schopnostmi, tak se stejně naivně předpokládá, že je jsou schopni posoudit soudci. Teď takoví osvobodili nějaké tuneláře kampeličky, protože prý jen manažersky selhali. Takoví soudci i ten mnou citovaný odvolací soudní senát si může zločinnou exkurzi mimo právní řád dovolit proto, že tu není možno nalézt v justici někoho, kdo by se práva zastal. Zkuste si odpovědět, zda znáte třeba soudce soudu poslední instance, který by se kdy zastal Ústavou chráněných práv české buržoasie. Vždyť z Janouškových odposlechů vyplývá podezření, že někteří patřili k těm, kteří v presidentské volbě zradili svého bývalého premiéra a dali se za pár miliónů koupit. Mně nedávno jeden advokát poslal rozhodnutí soudu poslední instance, které úpadek naší postbolševické společnosti nádherně ilustruje.

Jde o to, že si k soudu poslední instance stěžovala oběť exekuce, která nikomu nic nedlužila, jen si vzala za manžela dlužníka, který neměl svůj ani kartáček na zuby a kterému poskytla střechu nad hlavou ve svém domě, v kterém ta oběť i podnikala. Kompletní oblepení domu žlutými nálepkami oběti této exekuce znemožnilo pokračovat v podnikání. Soud poslední instance usoudil, že odkazy stěžující si oběti exekuce na Ústavou chráněná vlastnická práva a právo domovní svobody jsou jen obecná, protože právo exekutora jako součásti justice je ošetřeno podústavním zákonem, a stížnost odmítl. A to je ta protiústavnost ve prospěch justiční mafie, na kterou vás chci upozornit. Soud poslední instance popřel § 1 odst. (1) Ústavního zákona č. 23/1991 Sb., dle kterého „zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. Jak za bolševika. Kde jste chartisti a P+L?

Na závěr ještě jeden postřeh. Moravec v neděli stále zdůrazňoval otázku, proč nebylo včas reagováno na zprávy BIS o poměrech na pražské radnici. Pamatuji, že bývalá nejvyšší prokurátorka opakovaně upozorňovala, že to je na radnicích asi mimo Teplic všech. Jenže co je nejpodstatnější, BIS dlouho upozorňuje i na ovládnutí justice organizovaným zločinem. Přesto se nic neděje. Trasparency international tam žádnou korupci nevidí. O justiční konkurzní mafii už píšu asi sám jediný, policie se jí v kauze brněnského vyděračského gangu úzkostlivě vyhýbá a ani žádný diskutér se k tomuto tématu nepřipojí. Proč se nikdo nechce zabývat korupcí v justici?