V Břeclavi tři útočníci zmlátili patnáctiletého chlapce kvůli malichernosti. Hoch přišel o ledvinu, má natržené játra a slezinu, bude z toho mít trvalé zdravotní následky, je v těžkém psychickém stavu a s kariérou vrcholového sportovce se může rozloučit. Ještě štěstí, že si při útoku oněch surovců kryl hlavu, jinak mohl dopadnout hůř. Desetiletý pobyt za mřížemi, který nyní hrozí útočníkům je málo odstrašující. Tyto bestie by měly být souzeny za pokus o vraždu, nic jiného si nezaslouží.

V Břeclavi se přitom nejedná o první brutální romské násilí. Již dříve tady dva mladí Romové brutálně zkopali u kulturního domu Delta devětadvacetiletého muže a jeden ze zločinců podle zprávy iDNES dokonce napadenému dupal po hlavě. Onen muž má po útoku trvalé následky a lékaři mu museli kovem vyztužit lebeční kost.

Známý je rovněž další dřívější břeclavský incident, kdy asi čtyřicet Romů zmlátilo na zdejším koupališti plavčíka jenom proto, že je napomínal, aby do vody nelezli oblečení.

Řešení takových situací již naznačila matka postiženého chlapce. Zlo musí být tvrdě trestáno bez ohledu na toho, kdo jej páchá. A zločinci se nesmí cítit nepostižitelní. Bohužel mám tušení, že stále doplácíme na určitý selektivní přístup ke zlu. Dříve komunisté v rámci třídního boje podporovali teror včetně vražd, které vyhovovaly jejich zájmům, a nyní zase někteří tzv. lidskoprávní aktivisté vytvářejí ve společnosti stav, kdy Romové jsou pouhé oběti násilí majority a vytvářejí v nich pocit, že oni smí všechno.

Rovněž zástupci romských iniciativ i musí uvědomit, že pokud chtějí, aby se k Romům bílí chovali slušně, musí proto rovněž sami něco udělat. A mohou například začít odsouzením břeclavského násilí.