Tak nomenklaturní kádr Jiří Paroubek asi nemá za sebou jenom kariéru ekonomického náměstka, ale zřejmě též i kádrováka. Jinak si jeho kladení podmínek ODS vysvětlit nedá. Jako šéf sociální demokracie by si měl především udělat pořádek ve vlastní straně a hlavně sám následovat Mirka Topolánka. A s ním Rath, Tvrdík a Benda.

V Novém zákoně je nádherný Ježíšův výrok o pokrytci, který kritizuje třísku v oku bližního a přitom nevidí trám ve svém. Na Paroubka a jeho komplice to sedí dokonale. Zdá se, že chorobná touha po volebním vítězství a křesle premiéra připravila vládce Lidového domu o poslední zbytky zdravého rozumu. Jeho pět podmínek ODS o tom svědčí.

Na personální zemětřesení je přitom zralá i sociální demokracie. Paroubek by měl odstoupit kvůli tomu, že na něm leží podezření z korupčního jednání ohledně nákupu obrněných transportérů Pandurů, kterého se zatím přesvědčivě nezbavil. A také kvůli vyhrožování novinářům a opakované útoky na svobodu tisku.

David Rath proslul podivnými finančními machinacemi ve funkci hejtmana, když hodlal přidělit padesát milionů korun na stavbu jídelny neexistující školy, dále jsou podezřelé jeho lékové vyhlášky, které šly na ruku jisté firmě, v níž pracuje čirou náhodou jeho konkubína.

Jaroslav Tvrdík proslul pochybnými zakázkami v resortu obrany, mezi něž patří zbytečné rekonstrukce kasáren za stovky milionů korun a také například hodlal pro českou armádu nakoupit 400 Pandurů! Jeho tragické působení v čele Českých aerolinií není třeba podrobně připomínat.

Severočeský šéf této strany Petr Benda býval za minulého režimu vekslákem (možná proto k němu Paroubek tíhne) a v jeho domě v Dubí prosperoval nevěstinec.

Mám rovněž za to, že pro politiky platí presumpce viny nikoliv neviny a pokud se hodnověrně nezbaví podezření, musí v politice skončit. Žijeme v demokratické zemi a je jasné, že slušná levicová strana má u nás své místo. Myslím si, že krok, který udělala ODS, by měl být též návodem i pro slušné lidi v ČSSD, kteří patří mezi mé názorové oponenty , ale je možné s nimi rozumně diskutovat, a právě takoví by měli přijít do vedení této strany.

Třeba takový Vladimír Špidla je výrazně levicová osobnost, ale na rozdíl od Paroubka hraje fér, dodržuje dohody, a proto je možné si ho lidsky vážit. I když samozřejmě mnohé jeho názory pravicově orientovaný člověk nesdílí.