Je to, jako kdyby se na veřejnoprávní obrazovce v Událostech, komentářích zabývali nějakým závažným kriminálním případem, třeba vraždou, a jako analytiky znalé věci si k tomu přizvali vrahy Roubala a Kajínka. Přesně tohle mne napadlo, když jsem v pátek 26. 3. 2010 nevěřícně zíral na Českou televizi, jež v Událostech, komentářích vysílala analýzu (ano, takto to bylo avizováno) posledního dění v ODS a okolo Mirka Topolánka.
A kdo že byli oni „analytici“, přizvaní dramaturgií veřejnoprávní televize, aby hloubali nad událostmi posledních dní: sarajevský atentátník Ivan Pilip a kat Topolánkovy vlády Vlastimil „Vířivka“ Tlustý. Někdo se na Kavčích horách opravdu, ale opravdu zbláznil.
Copak Ivan Pilip, ten alespoň hovořil docela rozumně, koneckonců jeho politické osudové extempore se odehrálo už před třinácti lety. Zato Vlastimil Tlustý se přišel do přímého televizního přenosu vyzvracet. Vyhřezla z něho všechna ta nenávist, ublíženectví a demagogie. Je to opravdu tristní, když se bývalý komunista Tlustý pasuje do role posledního pravičáka v zemi.
Pane generální řediteli Janečku a odpovědní dramaturgové České televize, opravdu si myslíte, že veřejnoprávní obrazovka je to správné místo, kam zvát zhrzenou politickou mrtvolu, aby si mohla vyřizovat své osobních politické účty, ventilovat neukojené ambice a vybíjet svoji frustraci? A vydávat to za analýzu politického dění? Na tohle vám televizní poplatníci posílají pravidelný měsíční obolus? Který chorý mozek to vymyslel?
V ten samý den ČT 24 ve všech zprávách, co jich jen za celý den bylo, opakovala jako mantru, cituji: „Petr Nečas se v roli volebního lídra občanských demokratů ještě ani neohřál a už čelí požadavkům sociální demokracie.“ A pak televize veřejné služby jako kolovrátek celý den pečlivě papouškuje všechny ty poťouchlé ptákoviny, co Paroubkovi zrovna přinesla slina či poradci na jazyk.
Proč by měl Nečas čelit Paroubkovým srandovním požadavkům? Proboha, co je to za pitomost? Vždyť se Paroubkovi vysmál. Kdo píše takovéto – s prominutím – hovadiny do spojovacích textů? Že veřejnoprávní televize cítí potřebu informovat o každém Paroubkově upšouknutí a vydává to za zprávy, je její věc, byť tragická, ale proč manipuluje veřejnost desinterpretacemi typu, že nový lídr ODS něčemu čelí?
Podobných úletů, posunů a zkreslení je zpravodajství České televize plné. Amatérismus? Dimunův výsadek v akci? Korupce? Politická objednávka? Je to hlavně běs. Tu otázku pokládám se vší vážností: Dělá se dramaturgie zpráv České televize přímo v Lidovém domě, nebo na to jsou na Kavčí hory nasazeni oranžoví specialisté?
___________________________________________________________________________________
O způsobech jak manipulovat
O způsobech jak manipulovat veřejnost je celá věda, znají to všichni absolventi fakult žurnalistiky, psychologie, sociologie ap. a vy\užívají je i lidé kolem politiky. Ze všech používaných způsobů tím nejprimitivnějším je otočení smyslu hodnoceného jevu, což se málo podaří dlouhodobě udržet, ale pokud se žurnalistického bahna neštítí téměř celá novinářská fronta a pokračuje v mystifikaci,je skutečně na pováženou, kam jsme se zabředli. Pouze jeden(!)žurnalista(šéfredaktor Reflexu) se za účelové otočení Nelze přímo obvinitvýroků Topolánka omluvil, když převzal půvcodní interpretaci Blesku. Ostatní dále spekulují, používají účelový slovník(Topol."zmizel" z kandidátky, účelově je poškozována ODS výběrem témat i komentátorů až po přímé tzv.politology s přímou vcazbou na Lidový dům(Jelínek,Dvořáková,Bureš ap.), najednou je Topolánek charakterní politik a zlá ODS s ním sprostě zatočila, ale že to byla mystifikace s Toskánskem a s podobnými pseudokauzami, která se stupňovala a byla příčinou konce polit.kariéry MT s ohledem na následný propad preferencí, již dnes není na pořadu dne. Je chybou, že ODS nepoukazuje na mizernou činnost mediálních rad, které neplní své poslání, dodržovat zásady veřejnoprávních subjektů v oblasti médií.
Nezbláznili, pane Štěpánku,
Nezbláznili, pane Štěpánku, nezbláznili. Je to pořád ta stejná banda neprofesionálních rádobynovinářů, okouzlená úspěchem své vzpoury proti snaze zavést profesionalitu tam, kde tak zoufale chybí.
Co jiného také mohou být, když jejich ikony mají buď vzdělání, získané za bolševika nebo jim jakékoli profesní vzdělání chybí a nahrazují jej podlou ochotou manipulovat s fakty ve prospěch toho, o kterém si myslí, že jim i nadále zajistí jejich pohodlné živobytíčko.