Moji milí čtenáři, tentokrát jste příliš nevyznamenali. Odpovědi na soutěžní otázku bych mohla spočítat na prstech jedné ruky, na ty správné by mi dokonce stačily dva prsty. Kdo byl tedy ten tajemný historik, který vás tolik potrápil?

Ukázka byla z úvodního textu autora Prof. Josefa Kalvody, který napsal ke své knize Genese Československa a vzhledem k tomu, že pouze dvě odpovědi byly správné, rozhodla jsem se ocenit “všechny“ výherce. Rozhodně nechci zdůraznovat, že jsou to ženy, ale na druhou stranu……

Kalendář s fotografiemi Jarka Nohavici získavájí

Jana Novotná  a Hedviga Klepáčková , kterým ze srdce blahopřeji a doufám, že se připojí i čtenáři Virtually.

Kdo byl Josef Kalvoda se dočtete zde a zde, odkud také čerpám informace níže o knize samotné.
Knihu jsem si koupila před léty a musím přiznat, že se k ní velice často vracím, neboť nejen že naprosto nabourala mé představy o tatíčkovi Masarykovi, ale především mi pomohla s nadhledem shlížet na nesmiřitelný boj „klausovců“  a  „havlovců“. Vše už tady jednou bylo, byt ne vždy v úplně stejné podobě. Jen lidé zůstávají. Nepoučeni a nepoučitelní.

O knize

V roce 1998 byla vydána v češtině v nakladatelství Panevropa kniha Genese Československa, patrně nejvýznamnější práce odkrývající a analyzující okolnosti vzniku Československé republiky po rozpadu Rakousko-Uherska. O rok později vyšla další Kalvodova práce Role Československa v sovětské strategii, ale v českém odborném tisku se neobjevily* žádné ohlasy na tyto rozsáhlé vědecké práce. Kalvoda si dovolil ve svých textech jednoznačně záporně ohodnotit působení prezidenta Edvarda Beneše a zpochybnit „svatozář“ nad Tomášem G. Masarykem což je patrně považováno za závažné pochybení. Státem placení historikové se totiž Kalvodovými knihami (a závěry) nezabývají a někteří je dokonce prezentují jako neseriozní a nevědecké. Solidnost obou uvedených knih je však nezpochybnitelná jak to dokumentují reakce mnoha zahraničních recenzentů. Kalvodovo hodnocení Beneše a Masaryka však zpochybňuje základní pilíře současné české politicko-historické identity přijaté po pádu komunismu. A tak je jeho historiografické dílo výzvou a inspirací zejména pro mladší historiky jejichž myšlení není zatíženo předsudky, stereotypy a vžitým oportunismem. Pro zájemce z těchto řad jsou k dispozici tyto webové stránky, podrobný Kalvodův životopis (J. Cholínský: Poutník Josef Kalvoda, Nakladatelství Dílo 2002) a Osobní archivní fond Prof. J.K. zpřístupněný v knihovně Libri prohibiti od května 2006.


Mojí milí, je mi líto, ale novou soutěžní otázku jsem pro šílený nápor práce nestihla připravit. Omluvte mne prosím, další soutěž vyhlásím o týden později, příští středu 7.4.2010. A protože se kvapem blíží velikonoční svátky, přeji vám jejich krásné prožití, jak jinak než s knihou.