Poslední metro: moskevské déjà vu
Pavel Kopecký

Moskva je od nepaměti centrem moci i velikášské mocichtivosti. Kavkaz je zase od pradávna strategickým územím, a proto místem svárů. Takříkajíc jednou velkou výslednicí siločar. Za sud prachu v regionu bývává zpravidla označováno Čečensko se svým bojovným a nepoddajným lidem. Po rozpadu SSSR tvořícím obyvatelstvo malé svazové republiky Ruské federace, jež se opakovaně pokoušelo o separatismus. Jenom během 90. let minulého věku tak kvůli konfrontací těchto dvou protilehlých koncepcí vypukly dvě hrozné války o Grozné. A teprve druhá poněkud napravila pověst kremelských vojsk a největšího státu planety vůbec.

Obé teď hraje svou rozhodující úlohu při interpretaci výbuchů v přeplněné podzemce nejlidnatější evropské metropole. Informace jsou sice dosud kusé, ale zdaleka nejpravděpodobnějším se jeví vysvětlení – a to přes existenci jiných relevantních ozbrojených skupin – krvelačná aktivita Čečenů. Nasvědčuje tomu hned několik okolností.

Krom samotných sebevražedných explozí v ranní špičce, kterýchžto oběti se počítají na mnoho desítek mrtvých nebo raněných, odpovídá „rukopis“ operace. Nasazení „černých vdov“, tj. smrtících náloží na tělech žen, dárkyň života. Zajímavým se jeví i místo útoku, de facto odkazující na starší ataky podobných skupin v ruské metropoli. Či na nedávné podvratné operace islamistů, cílících k likvidaci významných železničních spojů.

Speciálně výbuch ve stanici Lubljanka vyvolá bezpochyby hluboké změny v ruském bezpečnostním aparátu, jenž se poslední dobou opakovaně setkával s kritikou kvůli údajnému sestupu svých kvalit. Odpálení třaskavin poblíž centra Federální bezpečnostní služby (FSB) bude tudíž ještě funkční politickou rozbuškou. 

Konkrétně tento aspekt (spolu s bleskovým označením viníků) vyvolává navíc další vlnu legitimních spekulací. Už při podobně laděných útocích na sklonku devadesátých let se totiž s jistou logikou uvažovalo o uplacené zámince pro odvetnou válku vůči separatistům. Vyloučit složité zákulisí tudíž nelze ani dnes. 

V krácené podobě publikoval deník E15

Uložit

Uložit