Přátelství socialistů, jako je Paroubek a Fico, má své skryté čertovo kopýtko. Socialisti, z podstaty věci populisti, agitátoři hnutí bohatým brát, jsou z podstaty věci podvodníci. Proč by podváděli jen své voliče? Samozřejmě, mohou se podvádět i navzájem. Vždyť symbolem takového podvodu ze strany representantů velkých evropských sociálních států na malých sociálních státech je samotná LT. EU má v prvé řadě přinutit nás, Bulhary a Rumuny, aby zavedli takovou regulaci pracovního trhu, abychom nemohli brát práci Francouzům a Němcům. Jak je to tedy mezi Ficem a Paroubkem?

    Oslíkem je samozřejmě Paroubek a s ním my všichni, protože naše sociálně závislá většina nám ho zvolí premiérem. Prefíkaný Fico už ví, že v EU jde o tvrdou soutěž jednotlivých členů a v té soutěži jde i o to, kde budou Evropané danit své příjmy. Má to snadnější i o to, že česká závist znemožnila vznik českého kapitálu a jak nedávno u Krause na červeném gauči přiznal miliardář Tkáč, české podnikání je v rukách Slováků, kteří využili toho, že závidíme především vlastním. No a teď jde jen o to, aby Ficovi Paroubek svým progresivním zdaněním ty úspěšné Slováky u nás vystrašil natolik, že se vrátí danit domů, pod Tatry.

    Tahle racionální daňová optimalizace najde i další následovníky, kteří budou slovenské miliardáře následovat. Problém není jen v tom, že přijdeme o hodně na daních z příjmu a pravděpodobně i DPH, ale proděláme i na takových investicích, jako jsou investice do kliniky lékařského výzkumu v Brně a podobně. Proč by se špičkoví vědci měli u Paroubka nechat vystavit progresivnímu zdanění? Takže nakonec z drahé Mayo clinic bude nakonec naše přiblblá nemocnice s péčí zadarmo a korupcí ve všem. Takhle to dopadne i s IT centry a podobně.

    Tohle je výsledkem té fatální masmediální masáže národa k totální ekonomické ignoranci. Minule jsem psal o absenci kohokoliv na domnívané pravé straně politického spektra schopného čelit odborářským demagogům. Teď to skvěle potvrdil Nečas u Jílkové, když nedokázal čelit železničáři Duškovi. Nedokázal využít ani přítomné demonstrace ztrátových státních drah a ziskové Student Agency. Ona ta jeho neschopnost vychází z toho, že téměř nikdo nemá ponětí, jak se tvoří národní bohatství, a ti co to ví, nemají odvahu to presentovat, aby se nestali terčem davového odsudku. A Nečas a podobní se nezeptají, aby nevypadali, že jsou v pravicové straně omylem.

    Na dokreslení všeho se musí ODS zachovat silně levicově. To, aby Topolánek mohl dostat sociální pojistku několika platů jako odstupné a mohl jít na úřad práce jako nezaměstnaný pro podporu, musí z ODS dostat výpověď a ne jen resignovat na předsedu. Tenhle osud mu nikdo nemůže závidět a je znakem levicové iracionality těch, co jej sesadili, protože teď může své povinné výdaje ekonomicky přežít jen tichým přiznáním korupčních příjmů. A to levice zneužije i proti jeho zrádcům.

    K ekonomické ignoraci patří i právní ignorance. Jak budovat národní bohatství bez právního státu, který chrání vlastnictví? Dokladem právní ignorance je i nedávná zkušenost z jednoho prvostupňového soudu. To co jsem zažil, si zatím nedovolil žádný z mnou zažitých v režii konkurzní mafie jednajících zkorumpovaných soudců. Konečně jste předvolán k soudu o žalobě z roku 2005. Už v roce 2006 žalované ministerstvo přiznalo rozsáhlou korupci svých finančních orgánů, které ve prospěch organizovaného zločinu nevybíraly stovky miliónů na daních. Žalobce je velmi zvědavý, co se bude u soudu dít.

    Ještě bych měl předeslat, že podle psaného práva měl soud už dávno bez jednání rozhodnout ve prospěch žalobce pro uznání žalovaným, protože to ministerstvo, žádné tvrzení žalobce nepopřelo a logicky žádný důkaz na svoji obranu nenavrhnulo. Na začátek soud nezaznamenal, že žalobce mu oznamuje pořizování zvukového záznamu z jednání. Po pokusu to zakázat, kterému žalobce čelil poukazem na nezákonnost takového zákazu, se jednání stalo fakticky neveřejným, protože soudce už jen tiše mumlal směrem k zapisovatelce. Soud neprotokoloval ani to, že mu žalobce předal text Evropských úmluv o korupci a upozornil soud na to, že dle článku 10 Ústavy jsou pro soud ještě závaznější než zákony. Jen jejich popřením může soud dál legitimně jednat ve prospěch korupčního jednání žalovaného státu.
 
    Jestli si někdo myslí, že platí zákon o tom, že soudní jednání začíná přednesem žaloby, pak stanoviskem žalovaného a konstatováním soudu toho, co je sporné a nesporné, aby následovalo provádění důkazů, tak se absolutně mýlí. Tento soud začal v rámci absolutní nezávislosti soudce na zákonech tím, že z papíru zapisovatelce diktoval poučení žalovaného po provedeném dokazování. Tím se soud vyhnul své ústavní povinnosti umožnit presentovat důkazy korupce žalovaného státu. To poučení bylo navíc až absurdně nezákonné, posuďte sami! Žalobce má ve věci škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánů státu prokázat, o které nesprávné úřední rozhodnutí šlo, a kdo ho a kdy zrušil. Aby to bylo zřejmé o co jde, už jen to, že soud přes čtyři roky nejednal, je nesprávný úřední postup státu, jak už české justici vysvětlil Evropský soud pro lidská práva.

    Žaloba o koze a soud o voze, zákon tyhle nezákonnosti ze strany státu, to je nesprávný úřední postup a nesprávné rozhodnutí, jednoznačně odlišuje a žaloba to s odkazem na paragrafy jasně respektovala, aby žalován byl pouze nesprávný úřední postup. Soud vlastně bez jakéhokoliv zákonného jednání zamítl žalobu jinými prostředky. Absolutní odepření práva žalobci a demonstrace vůle soudu umožnit ministerským úředníkům korupční zisky zkonzumovat beztrestně. Protože měl soud protokol připravený předem a účastníci nevěděli o čem si soudce se zapisovatelkou mumlá, je v protokolu pokus žalobce o urgenci spravedlivého procesu protokolován (také po urgenci) až za usnesením, že jednání se odročuje na neurčito. Ten protokol soud pro jistotu nedal ani účastníkům podepsat.

    Nejsme v USA či jiném právním státě, proto nenajdete v zemi soudce, který by na základě takhle demonstrované nezákonnosti dal žalobci zapravdu při odvolání, dovolání nebo ústavní stížnosti. Nenajdete politika, který by takové souvislosti pochopil a už vůbec ne takového, který by proti tomu byl ochoten něco udělat. Nenajdete novináře, který by o tom napsal. Nezasloužíme si pak našeho Paroubka i s jeho loutkovodičem Ficem? Na závěr jen, že nechápu, že lékařské odbory si nejsou schopny prosadit platy odpovídající násobku platů soudců, když doktoři medicíny na rozdíl od doktorů práva nemohou svou praxi provozovat za tak totální absence kvalifikace s tak hroznými výsledky a jsou navíc i rozpočtově omezeni.