Vážení čtenáři,
pro první čtenářskou soutěž jsem připravila část textu z velmi zajímavé knihy, která by dle mého názoru neměla chybět v knihovničce nikoho, kdo se vážně zamýšlí nad dějinami, politikou a společenským vývojem, nebo toho, kdo těmto spojitým nádobám chce porozumět. Prozradím vám jen, že knihu napsal známý britský novinář  a na vás již nechávám odpověď na otázkou:

Z jaké knihy pochází výňatek a kdo je autorem ?

Vaší výhrou bude nejen respekt čtenářů prestižního názorového deníku Virtually, ale také věcná cena, kterou do soutěže věnovala moje firma. Tou cenou jsou krásné pánské hodinky, jak jinak než české firmy MPM - Quality, jejíž výrobky jsou součástí doplňkového prodejního sortimentu provozovny Digigital Photo Expres v Příbrami.

Odpovědi na soutěžní otázku posílejte na emailovou adresu soutez@virtually.cz. Soutež bude uzavřená v pondělí 15. 2. 2010  ve 24.hod. Ze správných odpovědí bude vylosován výherce a jeho jméno bude zveřejněno na tomto místě ve středu 17. 2. 2010 současně s vyhlášením nové soutěžní otázky.

A nyní zapněte všechny mozkové závity, zde je text, který v mnohém vypovídá o tom, kde se ubírá naše společnost.

Soutěžní text 

Hospodářský zmatek předchází vojenskému válečnému zmatku. Ekonomické zhroucení začátku třicátých let nepochybně umožnilo vznik druhé světové války. Když skončila, západní státníci se velmi usilovně snažili najít nějaký způsob jak zabránit, aby se něco podobného už neopakovalo. Výsledkem byla Keynesová éra.

Od poloviny sedmdesátých let začala americká výroby znatelně upadat. Podrobná analýza této stagnace a úpadku ukázala, že hlavní příčiny jsou politické: neschopnost kontrolovat rozpočtové výdaje povolované každoročně parlamentem, nadměrné zdanění a především zásahy vládní zásahy a usměrňování.
 
Toto podnikatelské klima však nevytvořila jen politika. Způsobila je také americká justice, která v šedesátých letech v čele s Nejvyšším soudem vstoupila do období agresivní expanze a přispěla svým dílem k vzniku svárlivé a sudičské společnosti. Správnou zásadu stanovil už v roce 1877 předseda Nejvyššího soudu Morrison Remik Waite: " Proti špatným zákonům se lidé musí bránit volbami, nikoli u soudu." Jenže v padesátých a začátkem šedesátých let se liberální Amerika obracela k soudům aby donutily Kongres vydat účinné zákony o občanských právech. Soudy zareagovaly kladně, a když tímto způsobem získaly určitou moc, využívaly ji ještě dlouho potom, co byla bitva o základní občanská práva vybojována. Rozleptaly nejenom legitimní zákonodárnou sféru Kongresu, ale i pravomoc prezidenta samotného, a to jak v oblasti práva, tak v řízení hospodářských záležitostí. Proto se začátkem sedmdesátých let zrodil nejen "majestát státu", ale i "majestát justice".

Soudy byly zaujaty především proti podnikatelům, a to zejména když na základě rozšířeného výkladu občanských práv akceptovaly princip takzvaných "afirmativních zásahů"(tj. diskriminace ve prospěch "sociálně slabých nerovnoprávných skupin" a začaly předpisovat a vynucovat "rasové kontingenty".  Byl to jen určitý aspekt občanských práv: práva žen, homosexuálů, invalidů a jiných skupin si justice vykládala v tom smyslu, že je lze vnutit silným institucím násilím, například výrobním podnikům nebo vládě. Nejvyšší soud dokonce rozhodl, že ústava uznává zvláštní politické a legislativní zájmy, které byly liberální. Tím se ovšem ústavní soudy a soudní praxe z nich odvozené závratnou rychlostí změnily. Spory vznikající z takového výkladu vyžadovaly čím dál tím více času a peněz postižených obchodních organizací: v sedmdesátých letech měla Amerika v poměru k obyvatelstvu čtyřikrát více právníků jako Západní Německo a dvacetkrát víc než Japonsko.

Soudy také znemožňovaly snižovat na všech úrovních, tj. v místní, státní a federální správě, rozsah a výdaje veřejného sektoru.