14.04.2010, Týden u nás


Jednou z nejčastěji pokládaných otázek v dnešní době zní: "Má stát dost peněz, aby překonal současné ekonomické potíže nás všech a směřoval k lepší budoucnosti?". Odpověď není vůbec jednoduchá.

Výroba v podnicích již naštěstí neklesá, ale zlepšení je velice pomalé a vše ukazuje, že bude delší dobu trvat, než se výroba dostane v podnicích na úroveň let 2007 a 2008. Nezaměstnanost stále narůstá, dnes se pohybuje kolem 10 procent a takovou výši již dlouho nepamatujeme. Uvedený stav vede k pomalému plnění státní kasy příjmy z daní a naopak ke zvýšeným výdajům za sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Pokud se podíváme z pohledu státu, při současném zastavení růstu HDP má stát nastaveny malé příjmy, jež získává převážně od daňových poplatníků, v poměru k obrovským výdajům. A je to jako v rodině. Když více utratím, než vydělám, musím sáhnout do peněz ušetřených v minulosti, nebo si půjčit. Problém našeho státu spočívá v tom, že už nemá žádné rezervy z minulosti, současný dluh státu je větší než bilion Kč, což je přibližně shodou okolností výše ročního rozpočtu státu. Situace je ještě vážnější o ten fakt, že uvedený dluh se nesplácí, stát v průběhu roku platí pouze úroky za zapůjčení těchto peněz, ale dluh nijak nesnižuje. Ba právě naopak. Každým rokem dluh vzrůstá (v roce 2010 je předpoklad o 170 miliard) a právě dynamika (rychlost růstu dluhu) je obrovský problém. Je třeba upozornit, že v minulosti se již celá řada zemí i s menším dluhem dostala na hranu bankrotu státu. Je proto velmi nezodpovědné tvrdit, že naší zemi nehrozí ekonomické problémy. Lotyši, Maďaři, Řekové si dnes zažívají nelehké období. Levicové strany v čele s ČSSD zlehčují tento problém a mluví o malém zadlužení ČR. A já se ptám. Který občan či rodina si může dovolit dlužit peníze větší než je její plat za celý rok, nesplácet z dluhu ani korunu a naopak, každým rokem dluh zvýšit. Již vidím zástupce bank a exekutorů, jak takovou rodinu či osobu nutí k zaplacení a to i prostřednictvím exekuce či osobního bankrotu.

Na vážnost situace upozorňuje nejen Evropská komise, ale i další renomované instituce jako například OECD. Z jejich analýz vyplývá, že zadlužená státní kasa je největším rizikem naší ekonomiky. Není možné v nejbližších budoucích letech očekávat snižování daní a zvyšování výdajů státu. A zvyšování daní je dnes v podstatě možné pouze u daní nepřímých, zdaňovat příjmy občanů či podniků většími sazbami nepřinese výrazný přínos a naopak, lidé i firmy budou méně nakupovat či investovat a ekonomika se nezlepší. Je ovšem třeba se pořádně a poctivě podívat na výdaje státu a posoudit, zda jsou současné výdaje státu potřebné a přínosné. Neplýtvá stát? Využívá účelně každou korunu? Největší výdaje státu dnes jsou kromě důchodů částky na náš sociální systém, který ve srovnání se světem patří k nejrozvinutějším a nejštědřejším, dále pak náklady na státní zaměstnance a celý státní aparát. Výdaje státu se jednoduše musí podřídit jeho příjmům. Adresnost a účelovost sociálních dávek, zjednodušení sociálního systému a snížení a kumulace úkolů státních institucí je cestou, jak zlepšit budoucí splácení našich dluhů. Po zkušenosti z minulých let se ukazuje, že závazky snížit počty úředníků či institucí se musí realizovat jedině tak, že se jednotlivým ministerstvům vezmou peníze a proto ve svém programu navrhujeme snížit výdaje jednotlivých ministerstev o 5 procent.

V budoucích letech zcela jistě ovlivní naši ekonomiku i snížení přísunu peněz z EU. Dnes ročně využíváme cca 100 miliard a tyto peníze přinášejí nejen práci našim firmám a zaměstnancům, ale také financují činnosti, které by jinak musel pomoci uhradit stát. Od roku 2013 se pomoc EU výrazně sníží a je otázkou, kde vezme stát peníze například na výstavbu silnic, vodárenské infrastruktury či větší podporu na vznik pracovních míst, školení či rekvalifikace pracovníků. Pro státní rozpočet bude velice důležité, jak rychle se podaří zastavit a výrazně snížit počet nezaměstnaných. To je dnes jeden z nejdůležitější úkolů státu. Pokles počtu nezaměstnaných pomůže státní kase tím, že se sníží objem vyplácených různých sociálních dávek a podpor a naopak, zvýší se výběr daní a nastartuje růst ekonomiky. Proto ODS představila svůj plán na zvýšení počtu pracovních míst až o 170 tisíc za rok v soukromém sektoru. Je to komplexní sada opatření zlepšující podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele, které zpružní trh práce a nezvýší schodek státního rozpočtu. Naopak, povede k jeho zlepšení.

Státní rozpočet není v dobrém stavu. Je třeba změnit dosavadní přístup a názor sociální demokracie "zdroje (peníze) jsou" a mít na paměti, že dluhy se musí platit a není možné jimi zatěžovat příští generace, naše děti. Je třeba si uvědomit, že populistickým slibům dnes odzvonilo a pokud se chceme, abychom se v budoucnu měli lépe, je nutné provést zásadní změny rozpočtu ČR.